Poláci obvinili Ukrajince z morálního a právního nátlaku

Slovenská prezidentka Čaputová hájí rozhodnutí Slovenska prodloužit embargo na dovoz ukrajinského obilí. Podle ní Ukrajinci musí pochopit, že i Slovensko má své vlastní národní zájmy. Poláci Ukrajince obvinili z morálního a právního nátlaku.

K tématu embarga na dovoz obilí z Ukrajiny do Polska, Slovenska a Maďarska se nepřímo vyjádřil i český prezident Petr Pavel. Embargo na dovoz ukrajinského obilí Polsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise [EK]. Zákaz skončil minulý pátek. Země, jako Polsko, Maďarsko a Slovensko, ale odmítly omezení zrušit. Ukrajinu to pobouřilo a podala na ně stížnost u Světové obchodní organizace [WTO]. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil zástupce těchto tří zemí ve svém úterním [19.9.] vystoupení na Valném shromáždění OSN z toho, že nepřímo podporují ruského prezidenta Vladimira Putina.

Polsko, které patří k největším podporovatelům Ukrajiny v konfliktu s Ruskem, si ale kvůli stížnosti u WTO a slovům ukrajinského prezidenta předvolalo ukrajinského velvyslance. A polský premiér Mateusz Morawiecki [Právo a spravedlnost, PiS] vyjasnil i proč.

„Varuji ukrajinské úřady, protože pokud budou konflikt tímto způsobem eskalovat, přidáme k zákazu dovozu do Polska i další produkty,“ řekl.

A tuto středu [20.9.] ještě přitvrdil, když uvedl, že Polsko už Ukrajině neposkytne na své útraty žádný nový vojenský materiál. Na adresu Ukrajiny se vyslovil i mluvčí polské vlády Piotr Müller. Ten tento týden oznámil, že „polská pomoc uprchlíkům z Ukrajiny už z velké části nebude od začátku příštího roku prodloužena“.

„Polsko podporuje Ukrajinu před ruskými útoky, což je otázkou i naší bezpečnosti. Nebudeme ale s ohledem na ohrožování našich hospodářských zájmů včetně těch zemědělských ustupovat před morálním či právním nátlakem,“ vyjasnil důvody.

Polsko patří spolu s Českou republikou k zemím, které vůbec nejvíce poskytly ukrajinským uprchlíkům dočasnou ochranu. Zatímco v Česku pobývá přes 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, v Polsku jich je 950 tisíc.

Čaputová podpořila Slovensko, Pavel k věci nic neřekl

Roztržku mezi Polskem a Ukrajinou vnímají slovenská prezidentka Zuzana Čaputová s českým prezidentem Petrem Pavlem jen jako nedorozumění. Řekli to dnes [21.9.] novinářům na společném brífinku v Českém národním domě v New Yorku. Čaputová ale i obhajovala slovenské rozhodnutí o prodloužení embarga na dovoz obilí z Ukrajiny.

„Byli jsme principiální, pokud jde a půjde o pomoc Ukrajině, ale jsme principiální i pokud jde o ochranu slovenských zájmů. Je to úplně normální a přirozené,“ řekla.

Český prezident Petr Pavel slova ukrajinského prezidenta naopak relativizoval. Podle něj „nějaké silnější vyjádření vůbec není třeba brát doslova“.

„I vrcholní politici jsou jen lidé a podléhají tlakům, prezident Zelenskyj je pod konstantním tlakem. A kdybychom byli kdokoli v jeho kůži, tak bychom možná ztráceli hlavu častěji než on,“ vysvětlil.

Obchodní otázky kolem vývozu ukrajinského obilí, na které se při vstupu na území zemí EU nevztahuje clo, nechal bez komentáře. Podle něj ale Polsko s Ukrajinou ve při nejsou. Řekl, že on žádnou roztržku mezi oběma zeměmi nezaznamenal.

Ukrajinské obilí rozložilo unijní trh, píše The New York Times

„Já jsem nezaznamenal nic, co by se dalo nazvat nějakou závažnou roztržkou, a to, co bylo řečeno, vůbec nemusí znamenat, že spolupráce a podpora Ukrajiny ze strany Polska by měla snad přestat,“ řekl.

Nejen Poláci mají problém s obilím z Ukrajiny

Zástupci Agrární komory ČR [AK ČR] na FinTag nedávno uvedli, že cena obilí na českém trhu se blíží cenám z roku 1989, tedy cenám v době plánovaného hospodářství.

„Aktuální ceny jsou nízké, odbyt vázne a zemědělci, kteří potřebují peníze pro podzimní osev, musí prodávat za nízké ceny,“ uvedl předseda Komoditní rady pro obiloviny a olejniny při AK ČR Martin Volf.

Nízké výkupní ceny obilovin jsou nyní problém v celé Evropě. Vysvětlení aktuální situace podle Volfa není nikterak složité: „Kvůli bezcelním dovozům produkce z Ukrajiny, která měla směřovat prostřednictvím takzvaných koridorů solidarity k odběratelům ve třetích zemích a skončila místo toho na evropském trhu, vznikají přebytky tlačící na pokles cen.“

Problematika ukrajinského obilí, ale i dalších zemědělských komodit, nedopadá jen na unijní zemědělský trh. Vyžaduje i investice zemí EU do infrastruktury a hledání způsobů, jak vůbec obilí a další produkty vyvést z Ukrajiny, když jí Rusko blokuje černomořské přístavy. Jako problém se ukazuje třeba i rozdíl v rozchodu kolejí v EU a na Ukrajině. Jde tedy o náklady na zajištění přepravy.

Vývoz obilí z Ukrajiny se stává složitějším i dražším

Tyto náklady zdražují vývoz obilí podle bruselského listu Politico o 30 až 40 eur [cca 717 Kč až 955 Kč] na jednu tunu. Jak Litva, tak Ukrajina proto požádaly o dotace, které by tento rozdíl vykompenzovaly. Rumunsko již investovalo do vyšší kapacity přístavu Konstance. Polsko investovalo cca 100 milionů eur [cca 2,4 mld. Kč] do zvýšení kapacity železnice a do nového pohraničního přechodu s Ukrajinou. Celkové investice, které si takzvané trasy solidarity vyžadují, se odhadují na jednu miliardu eur [cca 24 mld. Kč]. Mnozí čekají pomoc z Evropské komise, jejíž zástupci jim ale oponují tím, že v této věci nemají dostatek financí.

–ČTK/DNA–

—

Aktualizace: Česká vláda by měla podpořit embargo na dovoz zemědělské produkce z Ukrajiny do EU. Na dnešní oslavě 30. výročí vzniku Agrární komory ČR to řekl Robert Nowak z vedení polské agrární komory [Krajowa Rada Izb Rolniczych]. Dovoz ukrajinského obilí do EU podle něj nepomáhá ukrajinským lidem, ale spíše nadnárodním korporacím.