Fialova vláda už příští rok zdraží energie domácnostem i firmám

Vláda včera [27.9.] odsouhlasila opětovné zavedení poplatků za obnovitelné zdroje. Poplatky zdraží energie domácnostem i firmám. Domácnosti ročně zaplatí o tisíce korun více, firmy pak zaplatí miliony i stovky milionů korun navíc ročně.

V rámci vládou včera [27.9.] schváleného státního rozpočtu na rok 2024 se schodkem 252 miliard korun vláda schválila nařízení o výši prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na dotaci pro podporované zdroje energií pro rok 2024. Vláda se tak rozhodla vrátit k vícezdrojovému financování podporovaných zdrojů energie. Na dotacích tak stát v příštím roce ušetří 13,43 miliardy korun.

„Domácnosti a firmy budou od příštího roku opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie jako před loňským říjnem. Stát už je plně hradit nebude,“ oznámil na tiskové konferenci ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [STAN].

Byly to hlavně firmy, které tlačily na Síkelu, aby poplatky za obnovitelné zdroje vláda neobnovovala. Avšak marně. Vláda naopak včera i rozhodla, že nejvíce z jí plánované bezmála 50 miliardové úspory na dotacích půjde právě z rezortu průmyslu a obchodu.

Avšak zpátky k elektřině a plynu. Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny budou odběratelé opět hradit poplatek 599 korun. Podle kabinetu šlo o plošné opatření, které v době příznivějších cen energií již není nutné. Premiér Petr Fiala [ODS] tento týden pro FinTag uvedl, že nemá obavy z toho, že změny, které přináší takzvaný konsolidační balíček, v příštím roce znovu podnítí inflaci v Česku. Více v článku „To nejhorší máme za sebou, řekl premiér Petr Fiala„.

Zrušení platby na OZE byla reakce na potíže, říká vláda

Stát v reakci na vysoké ceny energií od loňského října do konce letošního roku zrušil platbu těchto poplatků pro veřejnost, příspěvek hradila pouze státní kasa. Do zavedení opatření zhruba polovinu příspěvků platil stát, druhou polovinu odběratelé.

Pokud by byly rozděleny platby stejně jako v předchozích letech, pak by platila průměrná domácnost za energie kolem 1 800 korun ročně navíc.

„Pokud se jedná o firmy, dochází k navýšení na zákonné minimum. To znamená, tam je to stejné, 490 korun bez daně z přidané hodnoty, pokud nejsou v rezervačním režimu,“ dodal ministr Síkela.

Jeho kolega Stanjura řekl, že pro rodiny, které by kvůli tomu měly existenční problémy, existují různé formy sociální podpory, jako je například příspěvek na bydlení.

Příspěvek na bydlení dá stát i na drahý pronájem. Klidně i 10 tisíc

Podle odhadu Energetického regulačního úřadu [ERÚ] budou celkové náklady na podporu obnovitelných zdrojů v příštím roce asi 36 miliard korun.

Jaké jsou ceny energií v Česku

Zástupci vlády argumentovali pro opětovné zavedení poplatku za obnovitelné zdroje poklesem cen elektřiny. Doslova uvedli, že ty jsou v ČR v současnosti sedmé nejnižší v rámci EU. Vyšli přitom z dat Českého statistického úřadu [ČSÚ]. Ten aktuálně změnil metodiku vypočítávání cen elektřiny a plynu v Česku. Výsledkem je, že ceny energií v Česku nepatří k nejvyšším v EU, jak loni zjistil evropský statistický úřad Eurostat, ale spíše k těm nižším. Ostatně tento týden při představování těchto nových cen navštívil ČSÚ osobně premiér Petr Fiala [ODS].

„Ta skutečnost je úplně jiná, než jak se prezentovala loni. […] Já jsem rád, že se ta data změnila,“ uvedl k tématu cen energií v ČR premiér.

To nejhorší máme za sebou, řekl FinTag premiér Petr Fiala

Jak ale pro FinTag přímo na místě uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček, úřadem vypočtené ceny energií, jimiž teď operuje vláda, zahrnují jen cenu energie, nikoliv další poplatky za její dodání. To značí, že uváděné ceny tvoří zhruba polovinu reálné ceny, kterou domácnosti za dodávky energií v Česku platí.

Namístě jsou otázky, k čemu aktualizovaná statistika, kterou ČSÚ nepromítá ani do výpočtu spotřebitelské inflace, ve skutečnosti slouží. Zástupci vlády ji od chvíle, kdy ji ČSÚ zveřejnil, ale operují. A tvrdí, že Česko se svými cenami energií patří mezi nejlevnější v Evropě. To navzdory tomu, že domácnosti platí dvojnásobky až trojnásobky toho, co platily před krachy dodavatelských firem a válkou na Ukrajině.

–ČTK/DNA–