Inflace v Německu v září klesla na 4,3 procenta

Zatímco inflace v Česku činila letos v srpnu 8,5 procenta, v Německu 6,4 procenta. A teď v září spotřebitelské ceny v SRN meziročně klesly na 4,3 procenta [-2,1 %]. Uvedl to německý spolkový statistický úřad Destatis.

Podle statistiků je inflace v Německu na nejnižší úrovni od začátku války na Ukrajině. To přesto, že meziměsíčně ceny v září u našich západních sousedů stouply o 0,2 procenta. Nejvýše od znovusjednocení Německa v říjnu 1990 inflace v zemi vystoupila loni na podzim. Tehdy se dostala na 8,8 procenta.

Bez zahrnutí nestabilních cen energií a potravin tak jádrová inflace v září zvolnila na 4,6 procenta ze srpnových 5,5 procenta. Ceny potravin v září meziročně stouply o 7,5 procenta a ceny energií o jedno procento. Ceny služeb se zvýšily o čtyři procenta. Inflace v Německu se loni podle metodiky Evropské unie vyšplhala až na 11,6 procenta. Od té doby výrazně zpomalila.

Míra inflace v Německu se i přes zpomalení tempa stále nachází nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky [ECB]. Zejména Německo loni kritizovalo ECB za váhání se zvyšováním úroků v době rychle rostoucí inflace. Jeho zástupci odkazovali na znehodnocování úspor německého obyvatelstva.

Letošek německé ekonomice příliš nepřeje

Německá centrální banka očekává, že ekonomika v aktuálním čtvrtletí klesne. Zdůvodňuje to zdrženlivostí spotřebitelů a sílícími problémy v průmyslu. Přední německé hospodářské instituty očekávají, že inflace bude do konce roku dál postupně polevovat. Očekávají ale i pokles hrubého domácího produktu [HDP].

Pět předních německých hospodářských institutů se shoduje v tom, že HDP letos klesne o 0,6 procenta. Na vině jsou podle nich vysoké úroky a nižší spotřeba stlačovaná inflací. Na jaře instituty ještě očekávaly, že největší evropská ekonomika letos vykáže růst, který tehdy odhadovaly na 0,3 procenta.

„Nejdůležitějším důvodem této revize je skutečnost, že průmysl a soukromá spotřeba se zotavují pomaleji, než jsme na jaře očekávali,“ uvedl viceprezident a vedoucí makroekonomického oddělení Institutu pro hospodářský výzkum v Halle [IWH] Oliver Holtemöller.

Válka na Ukrajině škodí Evropě, tvrdí švýcarská centrální banka

Prudký nárůst cen energií v roce 2022 podle institutů utlumil zotavování z pandemie covidu. Navíc inflace připravuje domácnosti o kupní sílu a poslední zvýšení úrokových sazeb zatěžuje stavebnictví. Podnikatelská nálada se v poslední době opět zhoršila, k čemuž přispívá politická nejistota.

Růst HDP v Německu až v příštím roce

Na příští rok předpovídají instituty – čtyři německé a jeden rakouský – růst HDP o 1,3 procenta. Což představuje horší vývoj proti dříve odhadovanému růstu o 1,5 procenta. Na rok 2025 se předpokládá růst HDP o 1,5 procenta.

V následujících letech se bude více projevovat snižování tempa možného růstu v důsledku úbytku pracovní síly, upozorňují ekonomické instituty. Podle podzimních prognóz letos inflace dosáhne 6,1 procenta a v příštím roce poleví na 2,6 procenta. Loni činila míra inflace v Německu 6,9 procenta. V roce 2025 by měla podle institutů klesnout na 1,9 procenta.

Německý průmysl hlásí pokles HDP i brutální propad investic

Společnou ekonomickou prognózu připravují instituty Ifo, Halleyův institut pro hospodářský výzkum, Kielský institut pro světovou ekonomiku, RWI – Leibnizův institut pro výzkum hospodářství v Essenu a Rakouský institut pro ekonomický výzkum.

–ČTK/DNA–