Většina Arménů už Náhorní Karabach opustila. Na místě je OSN

Do Náhorního Karabachu dnes [2.10.] dorazila mise OSN. Přijela poprvé po třiceti letech. Většina etnických arménských obyvatel z oblasti už ale utekla do Arménie. Ze 120 tisíc lidí jich v regionu zůstalo asi 20 tisíc. Přes sto tisíc jich odešlo.

Arménští obyvatelé Karabachu utíkají kvůli strachu z pronásledování a etnických čistek. To navzdory prohlášení z Baku, které slibuje respektovat jejich práva. Mluvčí ázerbájdžánského prezidenta AFP řekl, že mise OSN přijela dnes [2.10.] ráno a jejím hlavním úkolem je na místě posoudit humanitární potřeby. OSN později potvrdila, že dostala povolení vyslat misi na území Náhorního Karabachu. Francie vyjádřila politování, že Ázerbájdžán vyslovil takový souhlas až po masivním odchodu Arménů. Podle arménské vlády je nyní přes 45 500 uprchlíků v ubytovacích zařízeních zajištěných státem.

„Stále je tu několik stovek státních zaměstnanců, lékařů a lidí se zvláštními potřebami, kteří se také chystají odejít,“ napsal na síti X bývalý ombudsman Náhorního Karabachu Artak Beglarjan.

Ázerbájdžánský generální prokurátor dnes podle agentury AP vydal zatykač na bývalého vůdce samozvané karabašské republiky Arajika Harutjunjana, který stál v čele separatistického regionu od srpna 2020 do začátku letošního září. Obviněn je z toho, že během války na konci roku 2020 nařídil vypálit rakety na třetí největší ázerbájdžánské město Gjandža.

Arménie žádá o pomoc Evropskou unii

Arménie již požádala Evropskou unii o pomoc se zvládáním přílivu uprchlíků z Náhorního Karabachu, uvedl to úřad italské premiérky. Úřad italské premiérky Giorgie Meloniové uvedl, že arménské hlavní město Jerevan požádalo EU o poskytnutí dočasných přístřešků a zdravotnického materiálu. Evropská komise tento týden oznámila, že zvýší humanitární fond pro obyvatele Náhorního Karabachu na pět milionů eur [cca 122 mil. Kč]. Pomoc rozděluje prostřednictvím Červeného kříže.

Lemkinův institut pro prevenci genocidy 5. září, tedy několik dní před ázerbájdžánskou ofenzivou varoval před možnými hrozivými důsledky ázerbájdžánského vojenského útoku.

„Téměř jistě by to vedlo k nucenému vysídlení Arménů z Arcachu [arménský název pro Náhorní Karabach] a rozsáhlému páchání genocidních zvěrstev odrážejících ty spáchané během druhé války o Náhorní Karabach v roce 2020,“ uvedl think-tank.

„Pokud by Arméni z Arcachu byli vysídleni… vedlo by to ke genocidnímu zničení lidu, protože by arcasští Arméni ztratili svou odlišnou identitu,“ řekl.

Arméni začali z Náhorního Karabachu prchat, když Ázerbájdžán podnikl v tomto hornatém regionu vojenskou operaci a převzal nad ním kontrolu. Nedlouho poté ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly. Dohromady bylo po ofenzivě hlášeno téměř 600 úmrtí. Samotné boje si vyžádaly životy zhruba 200 vojáků na každé straně. Nejméně 170 lidí zabil pondělní výbuch skladu paliva na silnici spojující Náhorní Karabach s Arménií.

Exodus z Náhorního Karabachu pokračuje

Před ázerbájdžánskou bleskovou operací z minulého týdne v oblasti Náhorního Karabachu žilo odhadem 120 000 lidí. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky [UNHCR] oznámil, že počet Arménů, kteří uprchli z Náhorního Karabachu do Arménie, překročil 100 000 lidí.

„Mnozí z nich jsou hladoví, vyčerpaní a potřebují okamžitou pomoc,“ upozornil na platformě X vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.

Arménský prezident Nikol Pašinjan koncem týdne řekl, že v příštích dnech už v Náhorním Karabachu nezbydou žádní Arméni. A obvinil Ázerbájdžán z etnických čistek.

„UNHCR a další humanitární partneři stupňují podporu arménským úřadům, ale je zde velmi naléhavá potřeba mezinárodní pomoci,“ dodal Grandi.

Z Francie v pátek [29.9.] večer přiletěl do Jerevanu letoun s pěti tunami humanitární pomoci. Pomoc se zvládáním uprchlické vlny slíbila již dříve řada dalších zemí. Baku se proti obvinění z etnických čistek vůči arménským obyvatelům ohradilo.

„Někdy v mezinárodním tisku… nacházíme určité metafory, že dochází k etnickým čistkám nebo, že Ázerbájdžán páchá genocidu… Na místě nebyla ověřena žádná skutečnost o jakémkoliv druhu násilí na místních civilistech,“ řekl novinářům poradce ázerbájdžánského prezidenta Hikmet Hadžijev.

Zločin proti lidskosti

Bez ohledu na nedostatek nezávislých zpráv o aktuálním dění na izolovaném území odpovídá tento exodus podle několika mezinárodních odborníků právní definici válečného zločinu deportace nebo násilného přesunu. A dokonce splňuje podmínky zločinu proti lidskosti. Bývalý hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu [ICC] Luis Moreno Ocampo řekl, že genocida nevyžaduje hromadné zabíjení.

„Pro mě je to samozřejmě genocida,“ uvedl a dodal: „Neexistuje však rychlá cesta k trestnímu stíhání, protože ani Arménie, ani Ázerbájdžán se k ICC nepřipojily.“

V zakládacích dokumentech ICC se uvádí, že pokud jde o násilný přesun nebo deportaci, pojem „násilný“ se neomezuje na fyzickou sílu. Ale může zahrnovat i hrozbu násilí nebo nátlaku. Například kvůli strachu z násilí, výhrůžek, zadržování, psychického útlaku nebo zneužití moci, popřípadě využívání takzvaně nátlakového prostředí.

Současný exodus oživil přízrak války mezi Armény a Ázerbájdžánci z let 1988-1994, která je součástí historie etnického krveprolití a vysídlování, jež se táhne po generace. Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale až dosud v něm žili převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu.

—

Podle knihy Černá zahrada od odborníka na region Thomase de Waala v bojích zemřelo na 30 000 lidí a ve stejné době v Náhorním Karabachu a okolí z domovů nuceně odešlo asi 500 000 Ázerbájdžánců, zatímco kolem 350 000 Arménů opustilo Ázerbájdžán a 186 000 Ázerbájdžánců odešlo z Arménie.

–ČTK/DNA–