Zadlužování Česka pokračovalo i v letošním druhém čtvrtletí

207
zadluzovani
Ministr financí Zbyněk Stanjura / Foto: MF ČR

Zadlužování českých vládních institucí pokračovalo i v letošním druhém čtvrtletí. Dluh veřejných institucí meziročně stoupl o 357 miliard korun na 3,151 bilionu korun. Míra zadlužení se meziročně zvýšila z 43,5 procenta HDP na 44,3 procenta.

Data uvedl Český statistický úřad [ČSÚ]. Ještě na konci loňského roku činil český veřejný dluh 44,2 procenta hrubého domácího produktu [HDP], to je bezmála 2,998 bilionu korun. Od té doby se ve finančním vyjádření zvedl o zhruba 154 miliard korun na 3,151 bilionu korun. Letos ve druhém čtvrtletí míra zadlužení sektoru vládních institucí stoupla meziročně o 0,8 procentního bodu. V mezičtvrtletním srovnání se dluh zvýšil o 51,3 miliardy korun a míra zadlužení o 0,7 procentního bodu.

Ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková ale i upozorňuje: „Hospodaření vládních institucí v druhém čtvrtletí roku 2023 skončilo v přebytku 26,9 miliardy korun.“

Meziročně na straně příjmů vládních institucí nejvíce rostly přijaté důchody z vlastnictví a daně z příjmu. Přebytek hospodaření vládních institucí ve výši 26,9 miliardy korun tak představuje v meziročním srovnání vylepšení o 24,7 miliardy korun. Jakkoli hospodaření ústředních vládních institucí zůstalo nadále v deficitu 25,1 miliardy korun, tak se deficit meziročně vylepšil o 46,8 miliardy korun.

Vláda musí konsolidovat své vlastní hospodaření, upozornila NRR

Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem ve výši 50,7 miliardy korun. Jejich hospodaření se meziročně ale zhoršilo o 16,0 miliardy korun. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven skončilo v přebytku 1,3 miliardy korun.

Celkové příjmy a výdaje sektoru vládních institucí

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 13,2 procenta a dosáhly 45,8 procenta HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména, jak už bylo řečeno, přijaté důchody z vlastnictví a daně z příjmu. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 9,9 procenta a dosáhly 44,3 procenta HDP. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky a náhrady zaměstnancům.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 2. čtvrtletí 2021 – 2. čtvrtletí 2023
Období 1.Q 2022 2.Q 2022 3.Q 2022 4.Q 2022 1.Q 2023 2.Q 2023
Mld. Kč -63,8 2,2 -56,1 -100,2 -105,3 26,9
% HDP -4,1 0,1 -3,2 -5,6 -6,1 1,5

[Pozn.: Údaje nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně. / Zdroj: ČSÚ]

Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 357,0 miliardy korun na 3 150,7 miliardy korun. Naopak růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o -0,9 procentního bodu. To ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke snížení míry zadlužení o -0,2 procentního bodu.

V druhém čtvrtletí 2023 byla změna dluhu [+51,3 mld. Kč] významně odlišná od výsledku hospodaření [+26,9 mld. Kč]. Vládní instituce si vypůjčily o 51,3 miliardy korun více i přes jejich přebytkový výsledek hospodaření. Což se projevilo nárůstem hodnoty držených aktiv, zejména vkladů. Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst hlášený především u emitovaných cenných papírů [+350,5 mld. Kč].

Dluh vládních institucí jako ukazatel zadlužování ČR

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Meziroční relativní změna zadlužení

[Zdroj: ČSÚ]

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček nebo výpůjček v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách.

–RED–

1 komentář

  1. Vinou … voličů 5slepence bude daleko hůř, to i pro tyto naivní, zfanatizované antibabišovce, kteří si zvolili cestu do pekel se sebestředným farářem v čele. Jenže nad bezvýznamným teologem ční arcisatani z vládní mafie, don Pablo +rybívoko z Kolína+ … Péťanovi nezbývá, než sám sebe pochválit, vysílat své signály=pšouky, populistické lži … Nakonec si v klidu užívat své dotační miliony, které už si nahamtal za svou dlouholetou zkorumpovanou kariéru poskoka vatikánské sekty nejen na univerzitě … To takový všehoschopný haj..dareba po puči89 není sám, těch jsou tisíce za 33 let špíny, podvodů, korupce, nezákonné znárodnění= privatizace+ restituce .. atd. [redakčně upraveno]

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here