V Cyrrusu otestovali čtyřdenní pracovní týden a ruší ho

V investiční společnosti Cyrrus otestovali čtyřdenní pracovní týden. Výsledky testu přinesly rozporuplné výsledky. Zaměstnanci se sice cítili více odpočatí, ale zpoždění nabraly dlouhodobější pracovní úkoly, které vyžadují spolupráci.

Předseda představenstva společnosti Jiří Loubal říká, že čtyřdenní pracovní týden neovlivnil obchodní výsledky firmy, ale má svá úskalí. Pokud by se k takovému pracovnímu režimu firma někdy v budoucnu vrátila, tak jen s několika změnami.

„Tou hlavní je, aby si zaměstnanci volný den v rámci týdne více rozložili a nebyl v takové míře koncentrovaný na pátek. Na volný pátek by také nemělo navazovat volné pondělí skrz absenci zaměstnance dvou dní po sobě,“ vysvětluje Jiří Loubal.

Podle jeho názoru benefit čtyřdenního pracovního týdne není celoroční. Opodstatnění ale má ve vybraných měsících. Například v době dovolených, kdy případný výpadek přítomnosti zaměstnance nebo pozdržení projektu nehraje tak významnou roli.

Jak dopadl test čtyřdenního pracovního týdne

V momentě, kdy Cyrrus zavedl čtyřdenní pracovní týden, jeho zaměstnanci uváděli, že se cítí více odpočatí. V důsledku toho se mnohem lépe vypořádávají se svými pracovními povinnostmi. Někteří dokonce oceňovali, že bylo ve firmě méně kolegů, a tak měli větší klid na svou práci a zvládli více úkolů než za běžného pracovního provozu.

„Obecně musím konstatovat, že jsem byl ke čtyřdennímu pracovnímu týdnu velice skeptický. […] Pro zhodnocení jsme se zaměřili na čtyři oblasti – na klienty, zaměstnance, projekty a obchodní výsledky. Myslím si, že zkrácený pracovní týden naši klienti příliš nepocítili. Například jsme od nich nezaznamenali žádné stížnosti na nepřítomnost odpovědného pracovníka,“ říká Jiří Loubal.

Zkrácený pracovní týden podle něj ale negativně dopadá na dlouhodobé projekty. Ty bývají většinou komplexní a závisí na součinnosti lidí v týmu. A klíčová je při jejich plnění také návaznost jednotlivých úkolů.

„Během zkráceného pracovního týdne se plnění jednotlivých milníků prodlužovalo z důvodu absence členů týmu a ve výsledku se projekty velmi zpomalily. V tomto směru nehodnotíme zkrácený pracovní týden jako prospěšný,“ tvrdí Loubal.

Ze zpětné vazby zaměstnanců je ale zřejmé, že s benefitem byla větší část z nich spokojena. Pracovníci se cítí odpočatí a jsou spokojenější, protože mají i více času na rodinu a sami na sebe. Zároveň jim zkrácený týden dodal flexibilitu na případné řešení osobních záležitostí. Což se projevilo i v jejich pracovním úsilí.

Čtyřdenní pracovní týden v Evropě i jinde

Čtyřdenní pracovní týden se hlavně v západních zemích stává stále diskutovanější téma. Myšlenka rezonuje v akademických kruzích i programech politických stran a u vedení odborových centrál v zemích EU, USA i jinde.

„V současné organizaci práce je něco špatně. Čtyřdenní pracovní týden by to mohl napravit,“ uvádí například ekonom Birkbeckovy University of London Pedro Gomes ve své knize „Pátek je nová sobota: jak čtyřdenní pracovní týden spasí ekonomiku.“

Čtyřdenní pracovní týden se možná již brzy stane realitou

A tak například portugalský ministerský předseda António Costa, který vyhrál volby, slíbil čtyřdenní pracovní týden přímo ve svém volebním programu. Bývalá finská premiérka Sanna Marinová prosazovala tuto myšlenku ještě předtím, než se stala ministerskou předsedkyní. Novozélandská ministerská předsedkyně Jacinda Ardernová zase navrhla zkrácení pracovního týdne jako možnost, jak podpořit domácí turistiku po poklesu návštěvníků kvůli covidu. A americký demokratický kongresman Mark Takano předložil zákon na snížení počtu pracovních hodin ze 40 na 32. Získal podporu sta členů Kongresu.

Zhruba 70 společností s více než 3 300 zaměstnanci v Británii testuje práci na čtyři dny v týdnu, to při zachování plné mzdy. Pilotní projekt trvá šest měsíců. Testování, byť v menším rozsahu, se koná také v Irsku, USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu. Island zase rozšířil zkrácenou pracovní dobu na všechny zaměstnance veřejného sektoru poté, kdy pilotní zkouška ukázala, že se zlepšila jejich produktivita.

–DNA–