Německý export v srpnu klesl výrazněji, než se očekávalo. Dolů ho tlačí slabá světová poptávka. Spolkový statistický úřad dnes oznámil, že vývoz z Německa meziročně klesl o 5,8 procenta na 127,9 miliardy eur [cca 3,1 bil. Kč].

Meziměsíčně německý export v srpnu klesl o 1,2 procenta. Jde o druhý propad za sebou. Analytik společnosti ING Carsten Brzeski uvedl, že dnešní údaje zvyšují pravděpodobnost, že německá ekonomika se ve třetím čtvrtletí dostala do recese.

„Zahraniční obchod již není odolným motorem růstu německé ekonomiky, kterým býval, ale spíše brzdou,“ vyslovil se Brzeski.

Na druhé straně dovoz do Německa v srpnu meziročně vzrostl o 16,8 procenta. Meziměsíčně u importu došlo k 0,4% poklesu při celkové hodnotě 111,4 miliardy eur [2,7 bil. Kč].

Podle úřadu Destatis pokles vykázal vývoz do téměř všech destinací s výjimkou Číny. Export do ostatních členských zemí eurozóny se propadl o 2,6 procenta a export do Spojených států se snížil o 1,3 procenta. Vývoz do Číny naopak vzrostl o 1,2 procenta.

Vývoj německého zahraničního obchodu v mld. eur

[Zdroj: Destatis]

Vývoz do Ruské federace letos v srpnu ve srovnání s červencem kalendářně a sezónně očištěný klesl o 0,5 procenta na 0,7 miliardy eur [cca 17 mld. Kč]. Dovoz z Ruska klesl v srpnu 2023 od července 2023 o 23,4 procenta na 0,2 miliardy eur [cca 4,9 mld. Kč]. Meziročně se v srpnu propadl o 93,7 procenta.

Ifo: Německou ekonomiku brzdí Energiewende

Růst německé ekonomiky v dlouhodobém horizontu brzdí nedostatek pracovních sil a přechod k ekologičtější energetice, takzvaný Energiewende. Tvrdí to prezident mnichovského ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest.

„Hospodářský růst v Německu bude v budoucnosti slabší,“ prohlásil a varoval před negativními dopady energetické transformace do hospodářství, které podle něj politici podceňují.

„Zmenšení nabídky elektřiny v Německu bylo chybou,“ uvedl s odkazem na odstavení jaderných elektráren v zemi.

„Plány firem z chemického průmyslu na přemístění výroby je třeba brát vážně,“ dodal.

Německý vývoz do zemí sousedících s Ruskem roste i o tisíc procent

Problém podle prezidenta Ifo spočívá v tom, že ceny elektřiny v Německu zůstanou trvale vyšší než v jiných zemích.

Největší zátěž pro německou ekonomiku ale vidí v nedostatku pracovních sil v mnoha odvětví. Podle něj by stav zlepšily změny v pravidlech pro přistěhovalectví kvalifikovaných pracovníků. Důležité je podle něj i školství. Přičemž trhu práce by prospěly i změny daňového a sociálního systému, které by zatraktivnily práci na plný úvazek oproti práci na zkrácený úvazek.

Negativním hospodářským faktorem podle Fuesta zůstává i vysoká inflace v eurozóně [Inflace v Německu činila v září 4,3 %, pozn. red.]. Ta prodražuje financování domácností i firem prostřednictvích zvyšujících se úrokových sazeb Evropské centrální banky [ECB].

„Pro Německo jsou vysoké úrokové sazby zvlášť bolestivé, protože vývoj jeho hospodářství je obzvlášť slabý,“ uvedl šéf Ifo s tím, že si je ale i vědom, že ECB dělá měnovou politiku pro celou eurozónu.

Dopady do veřejných financí

Některá média v posledních měsících o Německu kvůli nepříznivému vývoji ekonomiky hovořila jako o nemocném muži Evropy. Pět předních německých hospodářských institutů včetně Ifo minulý týden ve svém společném výhledu předpovědělo, že hrubý domácí produkt [HDP] Německa letos klesne o 0,6 procenta. Na jaře přitom instituty očekávaly, že německá ekonomika letos vykáže růst.

To v situaci, kdy německý ministr financí a šéf FDP Christian Lindner vyzval ke konsolidaci veřejných rozpočtů. O návrat k „fiskální realitě“ žádal ve Spolkovém sněmu při začátku rozpravy o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Německé ministerstvo financí navrhlo schodek 16,6 miliardy eur [cca 401 miliardy Kč]. To je o 30 miliard eur [cca 725 mld. Kč] méně než letos.

„Otázkou dnešního dne je návrat k dluhové brzdě – či přesněji k udržitelným veřejným financím z dlouhodobého hlediska,“ uvedl v parlamentu Lindner.

Nejlepší způsob k překonání chudoby je práce, řekl Němcům Lindner

Upozornil, že v uplynulých letech platilo opatření, které omezovalo deficit na 0,35 procenta hrubého domácího produktu. Avšak státní výdaje v Německu dál rostou. Země zvyšuje výdaje na obranu a na přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. Německo například zřídilo speciální fond se 100 miliardami eur [cca 2,4 bil. Kč] na modernizaci armády. Dalších 210 miliard eur [cca 5 bil. Kč] zamířilo do fondu na zelená opatření v letech 2024 až 2027.

–ČTK/RED–