Bez koupěschopné poptávky inflace nevznikne, říká Marek Ditz

„Většina očekává mírné oživení ekonomiky doprovázené postupným snižováním inflace a úrokových sazeb. Osobně si myslím, že to nebude nijak rychlé,“ říká v rozhovoru pro FinTag generální ředitel vznikající Partners Banky Marek Ditz.

Přes dva roky jste žádali o bankovní licenci Českou národní banku [ČNB]. Staly se za ty dva roky v ekonomice, bankovnictví a na finančních trzích nějaké události, které významně zasáhly přípravy banky?

Práci na stavbě banky jsme zahájili na jaře 2020. Pandemie covidu-19 velmi poznamenala prvních 18 měsíců příprav. V době, kdy bylo potřeba, abychom spolu seděli v jedné místnosti a kreativně řešili různé obchodní a technické otázky, jsme byli většinou doma propojeni jen vzdálenou komunikací. Některé věci tak trvaly déle, než jsme byli zvyklí.

Co přípravy hlavně komplikovalo?

Předsevzali jsme si, že využijeme jen nejmodernější technologie a postavíme banku 100% v cloudu a 100% architektonicky rovnou tak, jak podle posledních trendů má bankovní systém vypadat.

Proč jste se vlastně vydali touto cestou?

My, kteří jsme přišli ze „starých“ bank, kde jsme naráželi na omezení deset až dvacet let starých systémů a nákladů na jejich změny, jsme si chtěli splnit svůj sen.

Na jaké technické problémy konkrétně jste naráželi?

Ukázalo se, že některým dodavatelům technologií fungují novinky jen v prezentacích. Nefungují v realitě. Tedy jsme museli strukturu systémů za pochodu měnit. Také nebylo a pořád není snadné sehnat v potřebném množství na českém trhu tolik kvalifikovaných spolupracovníků nebo alespoň těch, kteří se chtějí učit nové věci.

Banka jako technologická firma

Hledali jste bankéře nebo IT specialisty?

Naše banka je spíše technologická firma, kde 75 procent pracovníků je z oboru IT. Přičemž od všech ostatních se očekává schopnost potřebám IT týmů porozumět a spolupracovat s těmito týmy. Paradoxně nám ekonomicky pomohlo zvýšení úroků, díky čemuž jsme se stali asi jediným startupem, který před zahájením činnosti vykazoval zisk a platil daň z příjmů.

Jakou roli sehrála a sehrává inflace v přípravě banky, myslím tím v nastavení produktů, řízení rizik?

Inflace se logicky projevuje zvyšováním nákladů na výstavbu, protože ta trvá několik let. Není to samozřejmě tak dramatické jako u energeticky nebo surovinově náročných projektů, ale plíživě se inflace promítá do všeho, co pro projekt nakupujeme. A bude se promítat i dál, i když dojde k poklesu míry inflace.

Zmínil jste zvýšení úroků ze strany České národní banky [ČNB]. Jak to je klíčové pro vznik a vůbec chod banky?

Zvýšení úroků, které inflaci doprovází, má dočasně pozitivní efekt. Ale vzhledem ke konkurenci na trhu depozit se inflace promítá i do ceny depozit. Klienti více využívají vysoce úročené spořicí účty a termínované vklady. Takže rizika i riziko poklesu sazeb a marží jsou součástí stresových scénářů, které jsme vytvářeli. A i na jejich základě určila ČNB potřebu kapitálu pro start na úrovni tři miliardy korun. Pro sluníčkový scénář by nám bohatě stačilo 3x méně kapitálu. Avšak bankovnictví je bezpečné právě proto, že regulátor požaduje, aby banky držely kapitálový polštář vypočtený z nepříznivých scénářů.

Proč je v Česku vysoká inflace

Čím si vysvětlujete, že nejvyšší inflace v Evropě nejdříve postihla Pobaltské státy a pak země skupiny V4, kam patří i Česká republika?

Zdá se mi, že výše inflace koreluje s mírou, jakou byly země závislé na dovozu energetických surovin z Ruska. Přitom se jedná o země, které v minulosti významně rostly, a jejichž populace před covidem rychle bohatla. Země, kde byly i velké zásoby peněz ze zadržené poptávky. To je z doby, kdy byly obchody zavřené a lidé nepotřebovali nové věci, protože seděli doma. Velkou roli mohlo sehrát i očekávání.

Banky žádné nadměrné zisky nemají, tvrdí bankéř Marek Ditz

Jak to myslíte?

Jedná se o země přeci jen s liberálnějším přístupem vlád k ekonomice, tak se nečekalo, že by se vlády významně vkládaly do regulace nebo dotování ekonomiky. Pro mě bylo celkem překvapení, když ze státního rozpočtu začaly téct peníze na zastropování cen energií. Proto když na počátku raketově vyskočily ceny energií, čekal jsem větší inflaci a také se podle toho začal chovat. Co bylo potřeba, koupil jsem raději dřív, než to zdraží. Pokud nás takto uvažovalo víc, pomohli jsme nechtěně k pár procentům inflace navíc. Bez koupěschopné poptávky inflace nevznikne.

Pro kroky ČNB mám pochopení

Zvládla podle vás Česká republika „boj“ s inflací? Máte za to, že ČNB udělala správně, když po výměně vedení vsadila zejména na intervence kurzu koruny?

Mám pochopení pro kroky ČNB. A to jak v oblasti úrokové, tak kursové politiky. Směr kroků byl určitě správný. Jejich razantnost vychází z konsenzu těch, kteří nesou zodpovědnost. ČNB byla v reakcích logicky rychlejší než ECB. Naše země se svojí korunou je taková malá loďka uprostřed oceánu finančních trhů. Eurozóna nebo Spojené státy jsou spíše mnohatunové tankery. Naše ekonomika má zejména kvůli dlouhodobě nízké nezaměstnanosti tendenci se výrazně přehřívat. Což znesnadňuje boj s inflací. Posilování kursu koruny ať už díky vyšším korunovým úrokům oproti euru nebo dolaru, nebo díky intervencím pomohlo tlumit inflaci. Politika ČNB tak krotí inflační tlaky. Bude ale úspěšná pouze, pokud vymaže z hlav obchodníků i zákazníků inflační očekávání. To je neustálou spirálou zdražování a zvyšování mezd. Ukazuje se mnoho signálů, že se to postupně daří.

Jak vidíte další vývoj ekonomiky, do jakého ekonomického prostředí uvedete příští rok Partners Banku?

Většinově se očekává mírné oživení doprovázené postupným snižováním inflace a úrokových sazeb. Osobně si myslím, že to nebude nijak rychlé. Pro uvedení banky na trh je to ale mnohem lepší prostředí než nulové úrokové sazby. Tedy prostředí, kdy peníze nemají jakoby žádnou cenu. Očekávám, že pokles sazeb oživí úvěrový trh, rodinám se zlepší dostupnost financování. A to se stane příznivé pro start našich produktů pro úvěrování bydlení a pořízení majetku. Tím, že se soustředíme čistě na domácnosti, je pro nás klíčový růst jejich příjmů. A ten vychází z velké míry ze situace na trhu práce. Zde nečekám žádné negativní překvapení. Naopak počítáme s tím, že nezaměstnanost zůstane nadále velmi nízká. A tedy schopnost rodin zajistit si slušný zdroj příjmů poroste.

Nejen inflace, ale i oslabování koruny

Jaký očekáváte vývoj na koruně? Ta od začátku roku ztratila už více než korunu proti euru?

S růstem úrokových sazeb eura a dolaru se účinnost nástrojů pro snižování inflace prostřednictvím vyšších úrokových sazeb a silné koruny zmenšuje. I proto si myslím, že naše úroky tolik neklesnou, protože by to oslabilo korunu. Pokles úroků a větší oslabení koruny by sice pomohly růstu ekonomiky, ale ten by zase narazil na nedostatečnou kapacitu na trhu práce. Což by zpětně zvedlo inflaci. Neočekávám tedy nějaké rychlé pohyby a zvraty v současné měnové politice. Očekávám jen velmi pomalý a pozvolný pokles sazeb a jejich zastavení minimálně na 1% nad úrovní sazeb ECB. To je cca 5%. Přijetí eura v nejbližším období neočekávám. Voliči si spojují zavedení eura s masivním zdražením a pro politiky je to tedy obtížné téma. Je to jako skočit z pláže do studeného moře. Nakonec jste rádi, že jste šli plavat, ale ty první minuty nejsou nic moc.

Daniel Tácha