Konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás podobně jako dřívější války na Blízkém východě negativně dopadne na světovou ekonomiku. Pokud by se do něj zapojily další země, mohl by globální hospodářství uvrhnout do recese.

Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na prognózy analytické společnosti Bloomberg Economics. Tyto prognózy zahrnuji tři základní scénáře možného vývoje konfliktu. Podle prvního scénáře zůstane konflikt převážně omezený na Pásmo Gazy a Izrael. Druhý scénář počítá s tím, že se do konfliktu zapojí sousední země, jako jsou Libanon a Sýrie. A třetí scénář počítá s přímou vojenskou konfrontací mezi Izraelem a Íránem. Přičemž někteří analytici hovoří o tom, že v takovém případě se konfliktu mohou zúčastnit i Spojené státy.

„Přímý konflikt mezi Íránem a Izraelem je scénářem, který má nízkou pravděpodobnost, ale je nebezpečný. Mohl by být spouštěčem globální recese,“ napsala agentura Bloomberg a odhadla, že ceny ropy by vystoupily až na 150 dolarů za barel.

„Lekce z historie: arabsko-izraelská válka z roku 1973, která vedla k ropnému embargu a několikaleté stagflaci v průmyslových ekonomikách,“ doplnil hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Všechny tři scénáře ale znamenají negativní dopady na světovou ekonomiku v podobě dražší ropy, vyšší inflace a pomalejšího hospodářského růstu. Čím více se konflikt rozšíří, tím globálnější budou jeho dopady. Agentura Bloomberg rovněž upozorňuje, že světová ekonomika je stále velmi zranitelná. Dosud se nezotavila z negativních dopadů vzestupu inflace, za kterým stálo loňské zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Cena ropy roste, ceny akcií klesají

Ceny ropy minulý týden v pátek [13.10.] vyskočily o téměř šest procent. Investoři se obávají, že do konfliktu by se mohly zapojit další země v regionu, který je největším světovým producentem ropy na světě.

„Pokud to bude vypadat na rozšíření konfliktu, ceny ropy dále porostou,“ konstatoval ekonom Michael Englund ze společnosti Action Economics.

Mírová dividenda je pryč: Zbrojaři rostou o stovky procent

Zapojení dalších zemí do konfliktu se odrazí i na cenách jiných energií. Například společnost Chevron zastavila vývoz zemního plynu přes hlavní podmořský plynovod mezi Izraelem a Egyptem.

V uplynulém týdnu se obavy z konfliktu promítly do cen aktiv a přispěly k pátečnímu oslabení akcií. Americký akciový index S&P 500 klesl o 0,5 procenta. Investoři nakupovali bezpečná aktiva, a tak cena zlata stoupla o zhruba tři procenta. Dolar se vyšplhal na týdenní maximum.

„Kdykoli dojde ke konfliktu takového rozsahu, vyvolá to reakci trhu,“ uvedl Ben Cahill z Centra pro strategická a mezinárodní studia [CSIS].

Válka na Ukrajině škodí Evropě, tvrdí švýcarská centrální banka

Rozšíření konfliktu by pravděpodobně vedlo ke zvýšení inflace a úrokových sazeb, myslí si ekonom Bernard Baumohl ze společnosti The Economic Outlook.

Výjimkou by v tomto scénáři mohly podle něj být Spojené státy. Investoři v případě globálního konfliktu začnou přelévat kapitál do země, kterou považují za bezpečné útočiště.

„Úrokové sazby v USA by mohly klesnout. Očekávejte posílení dolaru,“ dodal Baumohl.

Izrael vs. Hamás: Další náklady EU na uprchlíky

Podle UNHCR je nyní bez domova zhruba 103 milionů lidí. Válka na blízké Blízkém východě jejich počet ještě zvýší. To pocítí opět hlavně Evropa. V rozhovoru s agenturou AP to potvrdil předseda Evropské rady Charles Michel.

„Pokud budou aktuální boje pokračovat a prohloubí to problémy v blízkovýchodní oblasti, budeme mít okamžitě velké obtíže na evropské půdě kvůli uprchlíkům,“ uvedl.

„Jak se vyvíjela palestinská ekonomika? Zatímco ekonomika Západního břehu rostla, tak ekonomika Gazy stagnovala a od nástupu Hamásu k moci v roce 2006 klesala. Příjem na obyvatele je v Gaze poloviční oproti polovině 90. let a třetinový oproti Západnímu břehu. Míra nezaměstnanosti v Gaze cca 45 procent, na Západním břehu 12 procent. Míra chudoby v Gaze přesahuje 50 procent vs. 14 procent na západním břehu Jordánu,“ doplňuje David Navrátil.

Podle Michela navíc hrozí v zemích Evropské unie i vyostření napětí mezi stoupenci obou stran gradujícího konfliktu.

„A víme, jak to umí využít některé politické skupiny v EU, aby přiživovaly spory a rozdělovaly unii,“ dodal.

Po sobotním [7.10.] bezprecedentním útoku Hamásu na Izrael a odvetných akcích židovského státu opustily své domovy v Pásmu Gazy podle OSN statisíce lidí. Situaci dále ještě zhorší izraelská pozemní operace.

WHO varuje před dopady přesunu Palestinců z Pásma Gazy

Izraelské nálety a operace v palestinském Pásmu Gazy si vyžádaly přes 2 330 obětí. Raněno je dalších asi 10 tisíc Palestinců. Údaje podle agentur Reuters a AFP zveřejnilo palestinské ministerstvo zdravotnictví. Není jasné, jaký podíl mrtvých tvoří islamisté z hnutí Hamás. Izraelská operace je reakcí na vraždění Hamásu v Izraeli.

–ČTK/DNA–