Dvě procenta z nesplacené jistiny jako penále za předčasné splacení hypotéky by se na již uzavřené hypoteční smlouvy vztahovalo až při nové fixaci úroků. Pozměňovací návrh doporučil [24.10.] Sněmovně ke schválení rozpočtový výbor.
Vládní novela zavádí penále za předčasné splacení hypotečního úvěru ve výši dvou procent z nesplacené jistiny. Podle výsledků včerejších jednání poslanců rozpočtového výboru by se penále vztahovalo na existující smlouvy s fixací úrokových sazeb až po případném novém zafixování úrokové sazby.
Návrh podle předložené podoby umožní bankám, aby svým klientům v případě, že hypotéku splatí za jiných než zákonem vymezených podmínek, účtovaly poplatek odpovídající až dvěma procentům nesplacené jistiny. Možnost každoročně ve výročí smlouvy splatit až 25 procent z původní výše jistiny bez jakéhokoli penále a odůvodnění zákon nadále zachovává.
Změna zákona má pak platit až na ty změny sazeb, které nastanou po nabytí účinnosti novely zákona. Tuto úpravu doporučil sněmovní rozpočtový výbor ve vládní předloze zavádějící poplatky za předčasné splacení hypotéky.
Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] ve středu [24.10.] před poslanci řekl, že rozpočtový výbor doporučení změny u předčasného splacení hypoték se souhlasem ministerstva přijal. Pokud se objeví pozměňovací návrhy ohledně úpravy poplatků za předčasné splacení hypoték, je připraven o nich vést debatu s cílem nalézt řešení, dodal.
Zdůraznil, že návrh rozšiřuje možnosti bezplatného předčasného splacení hypotéky i na rozvody a následné vypořádání společného jmění manželů. Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek předložil návrh, který úpravu sankce za předčasné splacení z předlohy zcela vypouští. A chce o takovém změně dále diskutovat. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher označil návrh sankce pro klienty bank za přílepek. Tedy změnu, která s daným zákonem nesouvisí. Svá slova zdůvodnil tím, že změna nemá s projednávaným cílem zákona nic společného. Návrhy změn zákonů chce vrátit k novému jednání do rozpočtového výboru.
Předčasné splacení hypotéky
Vládní předloha, která je nyní ve třetím čtení ve Sněmovně, navrhuje i další legislativní změny dotýkající se finančního trhu. Například zavádí Dlouhodobý investiční produkt [DIP] ve třetím pilíři důchodového systému a upravuje státní příspěvky do penzijního spoření s cílem pracující lidi více motivovat k úsporám na stáří. Ministerstvo financí v novele mimo jiné zvyšuje limit pro čerpání státního příspěvku. U nově uzavřených smluv prodlužuje minimální dobu spoření z pěti na deset let. U nižších částek jej naopak snižuje.
Spodní hranice pro získání státní podpory k penzijnímu spoření se zvýší ze 300 korun na 500 korun měsíčně. Horní hranici příspěvku účastníka, nad níž už se příspěvek státu nebude zvyšovat, se posune ze současného 1 000 na 1 700 korun měsíčně. Státní příspěvek bude lineární a představuje 20 procent příspěvku účastníka, vysvětlil Stanjura.
Zásadní změnu pak novela přináší pro důchodce využívající penzijní spoření s příspěvkem státu. Ti už by totiž podle stávajícího návrhu neměli příspěvek ke spoření dále dostávat. Změna se má týkat i již uzavřených smluv. Skupina poslanců ANO v čele s Nacherem požaduje příspěvek státu pro důchodce dále zachovat.
O státní příspěvek ve spoření na penzi přijde skoro milion lidí
Rozpočtový výbor dále doporučil vložit do zákona úpravu pojištění dlouhodobé péče. Pozměňovací návrh předložila skupina koaličních poslanců v čele s předsedou výboru Josefem Bernardem [STAN]. Uznanou pojistnou událostí má být závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. O takto zaplacené pojistné si budou moci daňoví poplatníci snížit každoročně svůj daňový základ. Nový institut má zajistit vyšší krytí pro lidi, kteří vyžadují dlouhodobou péči, vysvětlili návrh změny poslanci.
Příští rok se rozšíří nabídka spoření o DIP
Novou daňově zvýhodněnou formou spoření na stáří bude od příštího roku již zmíněný Dlouhodobý investiční produkt [DIP]. Ten má lidi motivovat k ukládání více peněz na dobu stáří. Pomocí DIP budou moci lidé investovat peníze například do akcií, dluhopisů, podílů v investičním fondu nebo zajišťovacích derivátů, které slouží ke krytí úrokového nebo měnového rizika. Podmínka pro uplatnění daňového zvýhodnění bude, že investované peníze klient nevybere dříve než za deset let od uzavření smlouvy a zároveň mu bude nejméně 60 let.
Proti DIP se na výboru ohradil poslanec SPD Jan Síla. Podle něj je to produkt určený pro majetnější osoby a pro profesionální investory. Finanční produkt podle něj investorovi navíc nezaručuje, že investice nebude ztrátová a postrádá i regulaci poplatků za vedení a správu.
Ne všechny změny v penzijním spoření budí nadšení. Potíž je v DIP
Novela předpokládá rovněž zavedení nového typu fondu v doplňkovém penzijním spoření. Takzvaný alternativní účastnický fond by měl mít volněji nastavenou investiční strategii. Lidé, kteří se pro něj rozhodnou, investují i do rizikovějších produktů, které ale mohou dosáhnout vyššího zhodnocení.
Rozpočtový výbor dále navrhl změnit pravidla posuzování spolehlivosti žadatele o spotřebitelský úvěr. Poskytovatel spotřebitelského úvěru musí podle zákona nově prověřit informace, které mu o sobě poskytl klient. Výbor doporučil, aby poskytovatel při tomto ověřování využíval automatizované modely.
–ČTK/VRN–
