EU se připravuje na nejhorší. Chystá plán strategické autonomie

Evropská unie vyvíjí plán takzvané otevřené strategické autonomie. Cílí na to, aby přežila a prosperovala ve stále nejistějším světě. Jinými slovy jde o multilaterální spolupráci tam, kde je to možné a zůstat autonomní tam, kde musíme.

Tématem se v článku Europe wants to get better at planning for the worst zabývá bruselský list Politico. Uvádí v něm, že EU pověřila přípravou tohoto plánu své nejlepší odborníky. Podle něj Evropskou unii jako celek trápí pocit beznaděje a pochmurná nálada. Mohou za to války za jejími humny, přetrvávající inflace a klimatická krize. Na náladě Evropanům nepřidává ani politická nestabilita v USA a problémy s Čínou.

„Příliš často je unie překvapována událostmi, které vyvolávají nutnost lepšího plánování a přípravy na nejhorší možné varianty vývoje,“ konstatuje bruselský list.

Přípravu plánu akcelerovaly i poslední události na Blízkém východě. Přepadení Izraele Palestinci a následná vojenská odveta Izraele. Nervozita evropských vůdců se přitom dala krájet už na jejich nedávném neformálním summitu v Granadě. Ty tam se najednou ocitly řeči o ještě nedávno horkých tématech, jako je Green Deal nebo digitální agenda. Naopak převládala debata o přípravě konceptu otevřené autonomní strategie. A hovořilo se o dynamickém francouzském eurokomisaři Thierry Bretonovi, který je pověřený řízením vnitřního unijního trhu, stejně jako o tom, kdo má za přípravu odpovídat.

„Stále trváme na tom, abychom implementovali evropskou agendu strategické autonomie a silné Evropy,“ uvedl Breton.

Breton, který se nyní v Bruselu uchází o vrcholnou pozici, už dokonce zahájil práce na zákonu o kritických surovinách, mikročipech a obranném průmyslu. A byl to právě on, kdo usiloval i o to, aby EU v době pandemie vyráběla své vlastní vakcíny. Předsedkyně Evropské komise [EK] Ursula von der Leyenová chválí francouzského komisaře i jeho návrhy na posílení „technologické suverenity EU“. A cení si i toho, že pojem „suverenita“ zní Francouzům mnohem průrazněji než „otevřená strategická autonomie.“

Éra globalizace volného obchodu je pryč

Nezasvěceným se může zdát, že koncept otevřené autonomie zní jako protimluv. A docela oprávněně, píše Politico. Argumentuje tím, že po usilovné snaze o globalizaci počátkem roku 2000, se víra v liberalizaci začala drolit. Svoji roli v tom sehrála éra Donalda Trumpa, obchodní války, covid a ruská invaze na Ukrajinu. To Evropu vystavilo ekonomické závislosti na velmocích, buď latentních, nebo faktických, z nichž se staly strategičtí rivalové.

„Spojené státy a Čína se stávají stále více soběstačnými. Proto se ozvaly hlasy, že se tak musíme zařídit i my,“ uvedl představitel Španělska, které nyní předsedá Evropské unii.

„Ale dobrý nápad to pro Evropu není,“ dodal.

Obdobné hlasy zaznívají i v Česku. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj v nedávném podcastu FinTag uvedl, že stejně jako si chrání své trhy USA nebo Čína, musí si je chránit i Evropa.

„Co teď dělá Amerika? Uzavírá svůj trh a zavádí nová cla. A říká, jestli chceš s Amerikou prodávat, tak musíš v Americe podnikat. Firmy tak chodí do Ameriky. A já si myslím, že Evropa bude muset přehodnotit svůj přístup a daleko více si chránit svůj trh,“ říká s tím, že dnes lze do EU dovézt až na pár výjimek prakticky cokoliv za jakkoliv dumpingové ceny.

Jan Rafaj: Němci daně firmám snižují, my jim je zvyšujeme

Podobně to vidí Evropská unie. A právě otevřená strategická autonomie ji má zajistit její hospodářskou bezpečnost, ale i zachovat její postavení hlavního mezinárodní hráče. Jinými slovy, jak píše Politico, to znamená „multilaterální spolupráci tam, kde je to možné, a zůstat autonomní tam, kde musíme.“ Také ale dodává: „Neochotně musíme přijmout fakt, že politika nyní ovládá ekonomiku“.

Plán strategické autonomie řeší španělské předsednictví

Debaty o nové strategii definují španělské předsednictví EU. To, co není jasné, je rozsah této myšlenky. Je to úzký koncept, kterým se mohou například řídit obchodní vyjednávání? Nebo má vyzbrojit Evropu, aby se chránila proti geopolitickým rizikům, jakým je například možná invaze Číny na Tchaj-wan?

„Postrádáme vyváženější a dlouhodobou strategii, která by následovala po Versaillské deklaraci z března 2022,“ uvedl představitel Španělska s odvoláním na první reakci unijních lídrů na ruskou invazi na Ukrajinu.

Za příklad prosazování otevřené strategické autonomie uvádí obrat od závislosti EU na dodávkách ruských energetických surovin poté, kdy Putin vtrhnul na Ukrajinu. Upozorňuje i na to, že Španělsko k debatě přispělo návrhem vypracovaným svým úřadem ve spolupráci s 80 ministry zemí Evropské unie. Ten vidí budoucí Evropu jako blok, který by se měl zaměřit na podporu špičkových společností podnikajících v oborech od potravinářství přes zelenou energii až po zdravotnictví a vyspělé technologie.

„Tento přístup by se měl zaměřit na produkci zboží s vysokou přidanou hodnotou,“ uvádějí autoři návrhu.

Také by se podle nich měl vytvořit prostor pro vytvoření mezinárodní konkurenceschopné výroby zboží nutného pro přežití jako například léků, jak nás poučila pandemie.

„Jedním ze zajímavých námětů je pěstování řas, hmyzu a mikrobiotických proteinů pro výkrm evropského dobytka a nahradit tak závislost na vykrmování americkou sójou,“ dodává.

Green Deal ohrožuje už i krávy, prasata, ovce a kozy

Brusel by měl podle něj uzavírat obchodní smlouvy, podporovat finančně výzkum a vývoj, omezit byrokracii, omezit soupeření mezi členskými zeměmi. Důležitá je tvorba celounijních strategických zásob klíčových surovin a jejich lepší recyklaci.

Jak vidí plán strategické autonomie Evropská komise

Brusel chápe přístup Španělska jako úsilí vyvážit unijní defenzivní obchodní politiku minulých let, včetně nedávné strategie hospodářské bezpečnosti. Upozorňuje i na silnou protekcionistickou politiku, kterou razí hlavně Francie.

„Španělský plán představuje pozitivní obrat ve schopnosti Evropy utvářet tento svět,“ uvedl Tobias Gehrke, člen Evropského výboru pro zahraniční vztahy.

„Je to naprosto rozdílný přístup ke strategii hospodářské bezpečnosti, která je ve své podstatě tak trochu negativistická. Zaměřuje se spíše na rizika než na příležitosti,“ dodal.

Pro zastánce volného obchodu tento liberální odér nabízí vítaný obrat od neplodných minulých let, kdy byly obchodní dohody spíše vzácné.

„Společnosti potřebují podporu ve formě spolehlivých obchodních pravidel a regulačních rámců, méně byrokracie a více diverzifikované prodejní a dodavatelské zdroje,“ říká Volker Treier z Asociace německých průmyslových a obchodních komor.

Podstatným testem otevřenosti bude to, jestli EU podepíše dlouho očekávanou obchodní smlouvu se zeměmi skupiny Mercosur. Ta sdružuje Brazílii, Argentinu, Uruquay a Paraguay. Francouzská vláda byla proti a přijetí smlouvy podmiňuje dodatky o ochraně životního prostředí.

EP navrhuje nadnárodní kandidátku pro volby do EU

Očekávané evropské volby a ustanovení nové Komise napovídají, že v příštím roce čas na velká vyjednávání příliš nebude.

„Odpovědnost razit cestu Evropské unie k otevřené strategické autonomii by měla být jasně svěřena výkonnému viceprezidentovi,“ navrhuje Nizozemsko, Belgie, Finsko, Portugalsko a Slovensko ve svém příspěvku k diskuzi o dokumentu.

Španělsko nyní ve věci spolupracuje s příští předsednickou zemí, kterou je Belgie a vedení se ujme 1. ledna. Díky spolupráci se jí zřejmě příští rok podaří projekt otevřené strategické autonomie a unijní institucionální reformy dovést do konečné podoby dokumentu.

Michal Achremenko