Poslanci dnes [27.10.] ve 3. čtení schválili takzvanou dorovnávací daň pro nadnárodní konglomeráty. Tu za daných podmínek zaplatí velké firmy působící v Česku, ale bez sídla na území Česka.
Opatření se týká například společnosti Apple nebo firem provozující Google či Metu [Facebook]. Ale nejen jich. Nový zákon o dorovnávací dani vstoupí v účinnost nejspíše už na konci letošního roku. To, pokud ho do té doby projedná Senát a podepíše prezident. Státnímu rozpočtu podle odhadu vlády přinese zhruba dvě miliardy korun ročně. Celý výnos z této daně má zůstat státnímu rozpočtu. Stát se o něj nebude dělit s obcemi ani kraji.
„Kdyby Česko tuto daň nezavedlo, firmy by platily daň v zahraničí a český rozpočet by nezískal nic,“ uvedl již dříve ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].
Vláda původně odhadovala očekávaný výnos daně na čtyři až šest miliard korun, ale to za dosavadních daňových pravidel. Situaci mění již Sněmovnou schválený konsolidační balíček. V něm totiž vláda zvedá sazbu daně z příjmů firem z 19 na 21 procent. Státu by toto zvýšení sazby mohlo ročně vynést asi 22 miliard korun.
Vláda má fakticky dobré výsledky, říká poradce premiéra Fialy
V tomto případě ale stát pak přijde o peníze na dorovnávací dani. Důvodová zpráva zákona roční výnos z dorovnávací daně nově odhaduje nejvýše na dvě miliardy korun. Důvodem je to, že se při vyšší sazbě daně z příjmů zvýší míra efektivního zdanění. Což v praxi značí, že méně firem zůstane pod hranicí zdanění, při níž by se na ně vztahovala dorovnávací daň.
Dorovnávací daň v praxi
Praxe dorovnávací daně ve vazbě na zvýšenou daň z příjmů bude vypadat tak, že jen pokud efektivní zdanění dotčených firem v Česku nedosáhne 15 procent, firma nebo firmy z dané skupiny působící v Česku zaplatí dorovnávací daň. Právě ta zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění jejich zisků.
Zákon o dorovnávací dani dostihne i velké nadnárodní a vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur [cca 18 mld. Kč]. A to, i když sídlí mimo území ČR, ale působí na něm.
21% daň pro firmy sníží výnos nové daně u nadnárodních gigantů
Ministerstvo financí ČR [MF ČR] odhadlo, že zákon dopadne na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3 200 firem, které tyto skupiny sdružují.
„Přesný dopad je však obtížně měřitelný. Lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění. To proto, že z nich získají pouze omezené výhody,“ upozorňuje MF ČR v důvodové zprávě k zákonu.
Hlasování ve Sněmovně a záměr EU
Pro zákon hlasovalo 149 ze 150 přítomných poslanců ze všech sněmovních klubů. Přijetí zákona přivítala i předsedkyně opozičního klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Připomněla, že práce na něm začaly už za dob vlády, v níž působila. Nutno dodat, že nakonec iniciativu převzala OECD.
Odborníci tvrdí, že zákon přinese náročnou administrativu velkým firmám, které tuto daň budou platit. Domnívají se však, že zákon omezí daňovou soutěž zemí o to, ve které se velké firmy usídlí. A zároveň přispěje dalšími penězi do veřejných rozpočtů.
Cílem evropské směrnice, z níž návrh zákona vychází, je právě omezení soutěže mezi jednotlivými státy ve snižování různých sazeb daní. Nástrojem k tomu má být zavedení jednotné minimální daňové sazby, která má zajistit rovné podmínky pro korporace a jejich součásti po celém světě a umožnit jednotlivým státům lépe chránit jejich základy daně.
–ČTK/RED–
