Zájem o rudý český granát nepolevuje. Šperkařská firma Granát Turnov ho těží od jara do podzimu v Podsedicích na Litoměřicku. Podsedice jsou vedle Dolní Olešnice v Královéhradeckém kraji jediným místem v ČR, kde se český granát těží.
„Celý proces vynese jen zlomek granátu,“ říká předseda představenstva družstva umělecké výroby Granát Turnov Pavel Tvrzník a koordinátor těžby Jiří Boudný.
O to unikátnější podle nich je, že družstvo se zabývá těžbou, zpracováním granátu, výrobou šperků i jejich prodejem už 70 let. A stále je největším výrobcem originálních šperků s českými granáty. Družstvo vzniklo sjednocením menších zlatnických firem v roce 1953, vlastní několik dolů na české granáty a je majitelem práva na jejich těžbu.
„Zájem o šperky s rudými kameny neustává,“ říká Pavel Tvrzník s tím, že výrobky si kupují zákazníci z tuzemska i ze zahraničí.
Český granát je průhledný, průsvitný drahokam krvavě rudé barvy. Je výjimečně barevně stálý a odolný proti žáru i kyselinám. Šperkaři s ním pracovali již v raném středověku. Firma z Turnova šperky s českým granátem vyrábí i na zakázku, mimo jiné i České slavíky.
„Novinka“ pak je, že Krajský úřad Ústeckého kraje letos na jaře rozhodl, že těžba granátu v Českém středohoří může pokračovat. Úředníci uvedli, že těžba nemá významný vliv na životní prostředí.
Český granát v Podsedicích
V Podsedicích na Litoměřicku družstvo ze zhruba 24 000 tun zeminy vytěží kolem 350 až 400 kilogramů čistých granátů ročně. Z jedné tuny zeminy v regionu tedy vyberou kolem deseti až 20 gramů granátu. Vytěžené plochy firma podle Boudného rekultivuje, vrací na ně nevyužitý materiál. Celý proces začíná v povrchovém dole, kde družstvo naloží na korbu kamionu materiál a doveze ho do úpravny granátové suroviny.
„Vysype se z nákladního auta přímo do výsypky. Je to zhruba deset tun,“ říká Boudný.
Za výsypkou je takzvaný vibrační podavač, který materiál posunuje. Nejprve projde strojem zvaným hrubotřídič. Z něj se oddělí kamení nad 150 milimetrů.
„Vše, co projde hrubotřídičem, spláchneme do takzvané bubnové pračky, která má dva úkoly. Roztrhat a rozmělnit jíly a odstranit kamení o velikosti 60 milimetrů a větší,“ pokračuje Boudný.
Pásový dopravník materiál posune do sítového třídiče, který odděluje kameny nad 8,5 milimetru. Všechno, co je menší, jde do dalšího procesu. V poslední fázi se zachycují těžké minerály, mezi nimi i granáty. V kbelících se pak vozí do Turnova, kde je pracovníci ručně vybírají.
O českém granátu i Granátu Turnov
Problém má firma v posledních letech se sháněním zaměstnanců. Jejich průměrný věk totiž roste. Družstvo při náboru spolupracuje s několika školami. Mnoho studentů ale pokračuje ve studiu a z oboru tak odchází, tvrdí zástupci firmy. Samotné kameny ale neprodává. Dá se říct, že kámen o velikosti kolem osmi milimetrů má cenu přibližně 30 000 korun.
Kameny jsou něco jako starožitnosti, ale každý kámen je originál
Český granát je stejně unikátní jako kolumbijský smaragd mezi smaragdy nebo barmský rubín mezi rubíny. Obrovský rozmach českého granátu nastal v druhé polovině 16. století za císaře Rudolfa II. Ten si tyto červené kamínky velmi oblíbil a ve svých sbírkách shromáždil několik unikátních kousků. Roku 1762 císařovna Marie Terezie zakázala vývoz surových granátů z českých zemí a tím ochránila domácí monopol jejich těžby a zpracování. V době Českého národního obrození se český granát stal atributem českých vlastenců a mineralogickým symbolem Čech.
