Vysoká inflace přiměla k investování i více žen. Oproti mužům ale vybírají investiční nástroje opatrněji a dávají přednost jistotě za cenu nižšího výnosu. V posledních pěti letech přibylo asi 10 procent investorek do 44 let.
Vyplývá to z výsledků říjnového průzkumu agentury STEM/MARK. Správa rodinných rozpočtů a rozhodování o tom, kam a v jakém množství uložit volné peněžní prostředky, podle něj už není výhradně výsadou mužů. O možnosti, jak zhodnotit peníze, se stále více zajímají i ženy. Svou roli v tom sehrála i vysoká inflace v posledních dvou až třech letech.
„I ženy si začínají uvědomovat důležitost úspor a potřebu se o ně starat tak, aby se neznehodnocovaly nebo ideálně, aby jejich hodnota postupně rostla,“ říká k výsledkům portfolio manažerka Amundi Markéta Jelínková.
O investování se podle průzkumu zajímá téměř polovina [47 %] českých žen. To je v porovnání s muži jen o sedm procent méně. Vyšší zájem o investování ze strany žen v posledních letech přičítá Markéta Jelínková i výhodnější nabídce úročení vkladů na spořicích a termínovaných účtech. S tím souvisí i zjištění ze zmiňovaného průzkumu, podle kterého v rozhodování žen, kam volné peníze uložit, sehrává významnou roli likvidita [62 %], dále i výkonnost a míra rizika. Ženy totiž ve srovnání s muži při investování více přemýšlí nad „zadními vrátky“. A chtějí mít jistotu, aby se ke svým penězům kdykoli dostali.
„Ženy nejčastěji vybírají konzervativní investice s nižším rizikem a menší volatilitou. To souvisí s jejich příjmy a úsporami, které jsou obecně nižší,“ vysvětluje Jelínková.
Určitou bariérou v oblasti investování žen je ve společnosti stále přetrvávající názor, že investování patří mezi mužské disciplíny. Což potvrzuje i průzkum, ve kterém pouhých devět procent respondentek označilo své investiční znalosti za dostačující.
Ženy si v investování příliš nevěří, a to je chyba
Nízké sebevědomí a přetrvávající předsudky ve společnosti jako bariéru v profesním uplatnění, růstu a i vyšších výdělcích u žen potvrzuje i Lucie Hynková ze společnosti Czechitas. Ta se zabývá školeními pro kariérní změny. Podle ní se ženy vyhýbají například finančně i profesně atraktivnímu oboru IT.
„Nízké povědomí o oboru IT u žen vzniká už na středních školách. Nikdo je proto k oboru na školách ani nevede,“ poznamenává Hynková.
Učitelé, rodiče i samotné studentky pak nabývají dojmu, že pokud jim nejde matematika, nejsou vhodnými kandidátkami na studium informačních technologií.
„A to není pravda, vstoupit do IT dnes mohou opravdu z každého oboru,“ vyvrací obecné povědomí.
V oboru již proškolila například zdravotní sestry, recepční, učitelky, a dokonce i právničku.
„Je tam opravdu široká škála profesí a ty ženy jsou pak v IT oboru i velmi úspěšné, třeba jako datové analytičky,“ říká.
Další problém podle ní spočívá v tom, že dříve narozené ženy se svým věkem samy limitují. A obávají se radikální změny profese. Avšak opět zbytečně. Další bariérou, kterou si ženy před sebe samy staví, je to, že se straní práce v mužských kolektivech a často argumentují rodičovskými povinnostmi. Na druhou stranu je to právě práce v oblasti IT, díky které si ženy dokáží zajistit nejen pohyblivou pracovní dobu a vyšší příjmy, ale i se lépe zajistí na stáří a jistěji se postarají o své děti.
Ženy méně vydělají, a tak i méně investují
Její slova potvrzují výsledky šetření. Podle nich jsou úspory žen v průměru o 85 tisíc nižší než úspory mužů. A necelá polovina žen si zvládá z příjmu měsíčně odložit nanejvýš pět tisíc korun. Zhruba třicet procent žen se nekryje žádnou finanční úsporou. Co do výše investovaných peněz pak Markéta Jelínková říká, že ženy vloží do některého z finančních produktů nebo do vícero z nich do 20 tisíc korun ročně. To je ve srovnání s muži stále o 30 tisíc korun méně.
Obecně se pak ženy pro zúročení volných peněz rozhodují pro to, aby se zajistily na stáří [62 %]. Před inflací chce pomocí investičních nástrojů své peníze ochránit přibližně 44 procent investorek.
Jak už bylo řečeno, pouhých devět procent respondentek označilo své investiční znalosti za dostačující. Polovina z žen je pak považuje za průměrné a 44 procent dokonce za podprůměrné. Oproti tomu zhruba třetina mužů se domnívá, že jsou jejich znalosti v oblasti investování dostatečné.
„Ženy to ale dohání tím, že investují pravidelně, dlouhodobě, jsou rozvážné a kladou důraz na bezpečné a stabilní portfolia,“ říká Markéta Jelínková s tím, že díky tomu mohou být ženy ve výsledku stejně úspěšné jako muži.
„Ti se snaží velmi často porážet trh. Což může být i kontraproduktivní,“ vysvětluje.
Investování žen: Inflace a znehodnocování peněz
Zdražování a rychlé znehodnocování pasivně uložených peněz kvůli inflaci přimělo ke změně investičního chování nejen muže, ale i velkou část žen. Zatímco jedna část žen své investice v důsledku vysoké inflace omezila, to ve srovnání s muži až dvakrát častěji, tak druhá část žen právě kvůli inflaci investuje více. To ve srovnání s obdobím před rychlým růstem cen. Dokonce 11 procent žen s investováním začalo právě kvůli inflaci.
Obecně pak investiční produkty využívá každá šestá Češka, u mužů je to zhruba každý čtvrtý muž. V této oblasti nejčastěji volí ženy i muži podílové fondy, a to shodně v 41 procentech případů. O něco méně pak ženy zhodnocují své peníze pomocí akcií, komodit, dluhopisů nebo kryptoměn. Každý měsíc investuje více než 60 procent z nich. Pravidelné investice pak v průzkumu potvrdilo kolem 85 procent respondentek.
