Náhrada za pracovní úraz, nemoc z povolání či pro pozůstalé se od ledna 2024 zvýší o 360 korun měsíčně. Od nového roku vzrostou tyto náhrady také pro vojáky a osoby ve služebním poměru.
Změnu nařízení na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] schválila na svém středečním [8.11.] jednání vláda. Od ledna 2024 tak náhrady za ztrátu výdělku kvůli nemoci či úrazu, ke kterým došlo v práci, stejně tak pro pozůstalé v případě úmrtí živitele při výkonu povolání, vzrostou o stejnou výši jako důchody o 360 korun měsíčně.
Náhrada za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti se počítá podle zákona z průměrného výdělku před vznikem škody, tedy pracovní neschopností a z výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání. K částce se pak ještě případně připočte invalidní důchod, píše se ve vládním materiálu.
Pokud dojde k úmrtí pracovníka při výkonu povolání, pak jeho pozůstalým zaměstnavatel hradí 50 procent původního výdělku. Při vyživovací povinnosti více než jedné osoby pak vyplácí náhradu ve výši 80 procent.
S navýšením invalidního, vdovského či sirotčího důchodu od ledna příštího roku by se o stejných 360 korun snížila vyplácená částka náhrady výdělku. Příjem pracujícího by se tak v konečném důsledku nezvýšil.
Vyšší náhrada za pracovní úraz či nemoc od ledna 2024
Zaměstnavatelé se na rizika pracovních úrazů a nemocí ze zákona povinně pojišťují. Zástupci pojišťoven nabízejících firmám takový druh krytí tvrdí, že navýšení náhrady o 360 korun měsíčně zvýší jejich náklady pro příští rok přibližně o 37,8 milionu korun. Navýšení vyrovnají z vybraného pojistného.
Růst náhrad se podle vládního nařízení týká i pracovníků ve služebním poměru stejně jako zaměstnanců Armády ČR. Stát počítá pro své zaměstnance s náhradou 572 000 korun. Podle údajů ministerstva vnitra si změna vyžádá z jeho rozpočtu u asi 220 osob ve služebním poměru přibližně jeden milion korun. Armáda počítá pro 79 osob s nárůstem částky o přibližně 341 000 korun.
V letošním roce od ledna do června lékaři vykázali asi 22 000 pracovních neschopností kvůli pracovnímu úrazu. Loni jich za stejné období bylo asi o tisíc méně. Podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] letos došlo k 42 smrtelným pracovním úrazům, meziročně o dva více. Téměř 400 letošních pracovních úrazů vyhodnotili lékaři jako závažné a vyžádali si nejméně pětidenní hospitalizaci, ukazují statistiky.
Poškození bederní páteře bude od ledna 2023 nemoc z povolání
Nemocí z povolání evidovaly úřady v době před covidem kolem jednoho tisíce ročně. Situace se změnila po roce 2020, kdy v následném roce 2021 došlo až k šestinásobnému nárůstu počtu uznaných nemocí z povolání. V roce 2022 jich přibylo zhruba o dalších 23 procent. Za nárůstem stál ve většině případů covid-19.
Loni lékaři uznali 7 383 nemocí z povolání, nejčastěji kvůli covidu-19. V roce 2021 šlo o 6 737 případů. Pokud by se do statistik nezahrnoval covid-19, pak by uznaných nemocí z povolání od roku 2017 mírně ubývalo. Mimo covid je podle údajů Státního zdravotního ústavu [SZÚ] nejčastěji uznávanou nemocí z povolání omezení způsobená dlouhodobou jednostrannou zátěží nebo vibrací.
–ČTK/RED–
