Zrušení poboček není celá transformace pošty, říká Rakušan

„Těch 300 poboček České pošty máme zavřených a pošta stále funguje,“ uvedl při představování strategie přeměny České pošty za státní příspěvek 3,3 miliardy korun ministr vnitra Vít Rakušan [STAN].

Transformace České pošty [ČP], jak o ní ministr vnitra Rakušan hovoří, si v následujících zhruba třech letech vyžádá příspěvek od státu, tedy daňových poplatníků, v objemu více než tři miliardy korun. Největší položku si z této sumy vezme modernizace IT zařízení, za které je Česká pošta často i kritizována.

„Transformaci České pošty vnímám jako jeden z nejzásadnějších projektů této vlády,“ uvedl [7.11.] ke změnám ve fungování a hospodaření České pošty Vít Rakušan.

Bez zásahu současného vedení by byla Česká pošta podle jeho slov dnes již v insolvenci. V posledních letech klesal objem odbavovaných listovních zásilek, cenných psaních a dalších poštovních služeb.

„Stát si v minulosti stále něco objednával a nic za ty služby neplatil. Ta situace byla neudržitelná,“ vysvětlil důvody přeměny fungování České pošty.

Ta spočívá podle něj především v oddělení Balíkovny a navázání spolupráce se státními institucemi v oblasti služeb pro občany.

Rakušan: Zrušení poboček není výsledek transformace

Ministr vnitra zdůraznil, že letošní zrušení 300 poboček ČP, kolem kterého panovala v širší veřejnosti horká diskuze, není výsledkem transformace.

„Ta se nyní teprve rozbíhá,“ zdůraznil s tím, že i přes zrušení některých poboček se podařilo státu udržet jejich hustou síť i v těch nejméně dostupných místech země.

„Chceme to prezentovat jako příběh politické odvahy,“ uvedl ke změnám v organizaci České pošty ministr vnitra.

Vymývání mozků nám škodí vůbec nejvíc, říká Martin Pecina

Nyní v Česku funguje 2 900 poboček pošty. A ty již zůstanou podle slov pověřeného generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána zachovány. Necelá polovina z nich [1 500] získá status Pošta Partner. Zbývajících 1 400 bude standardních poštovních poboček.

„Za nás Česká pošta bude stále o 2 900 pobočkách,“ deklaroval Štěpán.

Za zásadní krok ve změně fungování ČP považuje i on odštěpení komerčních služeb Balíkovny. Ta by měla podle stávajících plánů fungovat od ledna 2025 jako státní akciová společnost. Tedy zcela samostatně bez hospodářské provázanosti s Českou poštou.

„Dojde k vyčlenění komerčních služeb do sekce Balíkovna,“ potvrdil Štěpán s tím, že Balíkovna dnes obhospodařuje zhruba třetinu trhu s doručováním balíků.

Česká pošta zruší další pobočky a propustí tisíce lidí

V dalším rozvoji nabídky Balíkovny podle něj brání právě její spojení s Českou poštou.

„Balíkovna jí nepomůže k tomu, aby se dostala do černých čísel,“ upozornil v této souvislosti ministrem pověřený šéf České pošty.

Investice do České pošty si vezme přes 3 mld. Kč

Stabilizovat hospodaření státního podniku, který je v posledních letech každoročně v miliardových ztrátách, plánuje pověřený generální ředitel pomocí krizového plánu.

„Máme zajištěné provozní financování. Ale k transformaci, stabilizaci a rozvoji potřebujeme stejně jako jiný podnik investovat nějaké peníze, abychom se dostali do černých čísel nebo na kladnou nulu,“ řekl.

Taková investice do České pošty čítá na následující roky přibližně 3,3 miliardy korun. A ty podle něj zaručí, že od roku 2026 bude provozní hospodářský výsledek ČP na nule. Anebo lehce v plusových číslech, dodal Štěpán.

Podle něj se úspory v hospodaření České pošty generují již nyní. Například při redukci počtu manažerských míst, benefitů a dochází i k optimalizaci práce.

„To Českou poštu posunuje do stabilizační fáze,“ dodal .

Rozprodej majetku České pošty začal. Nabízí se Valtice i Vinohrady

Nutno dodat, že Česká pošta negeneruje pouze úspory. Ale rovněž inkasuje nemalé příjmy z prodeje nehmotného majetku, kdy jde například o rozprodej některých budov ve vlastnictví České pošty často umístěných ve velmi lukrativních historických částech měst. Dále dochází i k rozprodeji vozového parku a dalšího hmotného majetku ve vlastnictví České pošty, respektive státu.

„My deklarujeme, že hospodářský výnos letos sice bude záporný, ale provozní ztráta se bude hodně blížit zmiňované nule,“ uvedl pověřený generální ředitel ČP.

Česká pošta letos počítá s provozní ztrátou zhruba 310 milionů korun. To je o 630 milionů menší propad než loni.

Pracovníci pošty se zapojí do agendy sociálních podpor

Jedna z hlavních částí transformace České pošty spočívá v provázání jejích činností s jinými státními institucemi. Podle ministra Rakušana půjde v prvním kroku o spolupráci s Úřadem práce ČR [ÚP ČR] v oblasti vyřizování státních sociálních podpor. A to postupně již v roce 2024.

„Od České pošty se chce, aby byla místem pro digitální komunikaci se státem a občany, kteří nejsou schopni přejít na plnou digitální komunikaci se státem,“ vysvětlil.

Podle generálního ředitele ÚP ČR Daniela Krištofa si budou moci v příštích letech lidé vyřídit řadu dávek ze systému státních sociálních podpor právě na pobočkách České pošty. Nicméně i upozornil, že pracovníci na poště jim nabídnou pouze pomoc při sepisování žádosti o danou sociální podporu nebo ji pouze přijmou k odeslání na úřad práce. Samotné poradenství pak zůstane v plné kompetenci pracovníků úřadů práce.

„Hlavní těžiště úřadů práce má být v tom poradenství, to je naše ultimátní role,“ řekl.

Zneužívání dávek je v ČR marginální, řekl nový šéf úřadů práce

Podmínkou pro vyřízení sociální dávky na pobočce České pošty bude podle něj to, že půjde o plně digitalizovanou dávku. Teprve o takovou podporu bude moci klient požádat i na pobočce úřadu práce. Nyní je digitalizovaný například rodičovský příspěvek. Dále se chystá digitalizace příspěvku na dítě a příspěvku na bydlení.

„Kromě digitalizace úřadu musí být pomoc podpořena silným partnerem, kterým je Česká pošta,“ uvedl Krištof s tím, že ta bude kontaktním pracovištěm pro lidi, kteří si o pomoc neumí požádat elektronicky z domova.

V příštím roce si úřady otestují fungování rozšíření služeb ČP o státní sociální podpory ve třech krajích. A sice v Kraji Vysočina. Dále v Ústeckém kraji, který si vedení vybralo záměrně kvůli vysokému počtu vyloučených lokalit, a Liberecký kraj se zahrnutím Frýdlantska, kde je rovněž vysoký počet příjemců sociálních podpor.

Veronika Táchová