Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta. V České republice dosáhla 9,5 procenta a byla druhá nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta už jen Maďarsko.
Ve své zprávě to uvedl [17.11.] evropský statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny podle úřadu míra inflace klesla na 2,9 procenta ze zářijové hodnoty 4,3 procenta.
Ze zemí eurozóny vykázalo nejvyšší říjnovou inflaci Slovensko, kde činila 7,8 procenta. V celé EU bylo Slovensko na čtvrtém místě. To za Maďarskem, Českem a Rumunskem. V porovnání se zářím klesla míra inflace ve 22 členských zemích a v pěti naopak vzrostla.
Podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] v říjnu meziroční spotřebitelská inflace stoupla o 8,5 procenta. To bylo o 1,6 procentního bodu více než v září. Podle zástupců ČSÚ za říjnovým zrychlením meziročního růstu cen na 8,5 procenta stojí především loňské promítnutí vládního úsporného tarifu do cen elektřiny.
„Pokud bychom tento Úsporný tarif do výpočtu nezahrnuli, cenový růst by činil 5,8 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Podle Eurostatu nejnižší míru inflace v říjnu ohlásila Belgie [-1,7 %], Nizozemsko [-1,0 %] a Dánsko [-0,4 %]. Belgie a Nizozemsko využívají euro, Dánsko si drží dánskou korunu [DKK]. Kurz dánské koruny vůči české koruně se pohybuje na úrovni cca 3,3 Kč za 1 DKK.
Srovnání inflace v zemích Evropské unie [EU]
říjen 2022 | květen 2023 | červen 2023 | červenec 2023 | srpen 2023 | září 2023 | říjen 2023 | |
EU | 11,5 | 7,1 | 6,4 | 6,1 | 5,9 | 4,9 | 3,6 |
Eurozóna | 10,6 | 6,1 | 5,5 | 5,3 | 5,2 | 4,3 | 2,9 |
Belgie | 13,1 | 2,7 | 1,6 | 1,7 | 2,4 | 0,7 | -1,7 |
Bulharsko | 14,8 | 8,6 | 7,5 | 7,8 | 7,5 | 6,4 | 5,9 |
Česko | 15,5 | 12,5 | 11,2 | 10,2 | 10,1 | 8,3 | 9,5 |
Dánsko | 11,4 | 2,9 | 2,4 | 3,2 | 2,3 | 0,6 | -0,4 |
Německo | 11,6 | 6,3 | 6,8 | 6,5 | 6,4 | 4,3 | 3,0 |
Estonsko | 22,5 | 11,2 | 9,0 | 6,2 | 4,3 | 3,9 | 5.0 |
Irsko | 9,4 | 5,4 | 4,8 | 4,6 | 4,9 | 5,0 | 3,6 |
Řecko | 9,5 | 4,1 | 2,8 | 3,5 | 3,5 | 2,4 | 3,8 |
Španělsko | 7,3 | 2,9 | 1,6 | 2,1 | 2,4 | 3,3 | 3,5 |
Francie | 7,1 | 6,0 | 5,3 | 5,1 | 5,7 | 5,7 | 4,5 |
Chorvatsko | 12,7 | 8,3 | 8,3 | 8,0 | 8,4 | 7,4 | 6,7 |
Itálie | 12,6 | 8,0 | 6,7 | 6,3 | 5,5 | 5,6 | 1,8 |
Kypr | 8,6 | 3,6 | 2,8 | 2,4 | 3,1 | 4,3 | 3,6 |
Lotyšsko | 21,7 | 12,3 | 8,1 | 6,6 | 5,6 | 3,6 | 2,3 |
Litva | 22,1 | 10,7 | 8,2 | 7,2 | 6,4 | 4,1 | 3,1 |
Lucembursko | 8,8 | 2,0 | 1,0 | 2,0 | 3,5 | 3,4 | 2,1 |
Maďarsko | 21,9 | 21,9 | 19,9 | 17,5 | 14,2 | 12,2 | 9,6 |
Malta | 7,4 | 6,3 | 6,2 | 5,6 | 5,0 | 4,9 | 4,2 |
Nizozemsko | 16,8 | 6,8 | 6,4 | 5,3 | 3,4 | -0,3 | -1,0 |
Rakousko | 11,6 | 8,7 | 7,8 | 7,0 | 7,5 | 5,8 | 4,9 |
Polsko | 16,4 | 12,5 | 11,0 | 10,3 | 9,5 | 7,7 | 6,3 |
Portugalsko | 10,6 | 5,4 | 4,7 | 4,3 | 5,3 | 4,8 | 3,2 |
Rumunsko | 13,5 | 9,6 | 9,3 | 8,9 | 9,3 | 9,2 | 8,3 |
Slovinsko | 10,3 | 8,1 | 6,6 | 5,7 | 6,1 | 7,1 | 6,6 |
Slovensko | 14,5 | 12,3 | 11,3 | 10,3 | 9,6 | 9,0 | 7,8 |
Finsko | 8,4 | 5,0 | 4,1 | 4,2 | 3,1 | 3,0 | 2,4 |
Švédsko | 9,8 | 6,7 | 6,3 | 6,3 | 4,5 | 3,7 | 4,0 |
[Zdroj: Eurostat]
V říjnu k celkové inflaci v eurozóně nejvíce přispěly ceny služeb, to podílem 1,97 procentního bodu. Následovala kategorie potraviny, alkohol a tabák s příspěvkem 1,48 procentního bodu.
Před rokem, tedy v říjnu 2022, činila v celé Evropské unii míra inflace 11,5 procenta. V Maďarsku tehdy byla 21,9 procenta a v Česku 15,5 procenta. Eurozóna před rokem vykázala inflaci 10,6 procenta.
Inflace a válka: To jsou hlavní problémy střední třídy
V souvislosti s inflací stojí za pozornost studie Centra pro evropská studia Wilfrieda Martense. Ta za největší rizika pro ekonomický vývoj v EU označila právě vysokou inflaci a válečné konflikty. Podle ní evropská střední třída vykazuje i zhoršení osobního životního standardu. V posledních dvou letech to podle studie pocítilo 51 procent příslušníků střední třídy v EU. Naopak o zlepšení ve stejném období mluví 16 procent těchto lidí.
Výsledky ukazují také na pesimistická očekávání do budoucna. Zhoršení životního standardu očekává 46 procent zástupců střední třídy, třetina nečeká žádnou změnu a ve zlepšení věří 22 procent. Co se týká jejich finanční situace, 11 procent lidí zařazených do střední třídy již nyní nedokáže vyjít s penězi a 43 procent s nimi vychází jen s obtížemi.
Za významnou hrozbu pro budoucí ekonomický vývoj v EU považuje třetina zástupců střední třídy válečný konflikt. Pro 31 procent je to vysoká inflace. S odstupem následuje korupce. Tu zmiňuje 17 procent střední třídy. Jako další problém uvádí stárnutí populace, kterého se obává 14 procent. Problém je i energetická závislost EU na jiných zemích, o níž mluví 13 procent zástupců střední třídy.
Vláda má fakticky dobré výsledky, říká poradce premiéra Fialy
Studie dále ukázala, že za největší hrozbu považuje střední třída v celé EU růst životních nákladů. U jiných hrozeb se obavy lidí v jednotlivých regionech ale liší. Češi se ve srovnání s evropským průměrem více obávají vývoje svých příjmů, což zmiňuje 31 procent zástupců střední třídy, v celé EU je to přitom 24 procent. Naopak menší obavy mají Češi z dopadů klimatických změn, které znepokojují 17 procent střední třídy. V celoevropském průměru je to 26 procent.
–ČTK/RED–
Válečné konflikty by Evropu vůbec neměly zajímat, mimo vynucenou migraci ekonomických nájezdníků … Konflikt na UA je problém vyvolaný ze strany USA, to zařídil Biden ml. a korupční dolary z USA … použili k této špíně kromě ua oligarchů i všeho schopného neúspěšného herce, který onemocněl fanatickým velikášstvím … jako spousta jemu podobných války chtivých sociopatů v EU-EK i u nás … Judaismus s Hamásem si nemají co vyčítat, tam se mezi sebou mydlí už 70. let od velmi „podezřelého“ vzniku státu Izrael, většinou jde o území Palestiny= Pásmo Gazy. Izrael válčí se všemi státy kolem sebe furt … Do takových náboženských fanatiků je lepší se vůbec nemíchat ..
Pěkná fotka .. ještě tak vedle preclíků být opravdové domácí klobásky .. to by bylo posezení s partou … Na chvíli by jsme zapomněli na dnešní hrůzovládu se sebestředným teologem v čele …