Populismus nejspíš dál zvedne hodnotu globálního dluhu, varuje IIF

Institute of International Finance [IIF] v návaznosti na svou zprávu o globálním dluhu za třetí čtvrtletí varoval před jeho dalším růstem kvůli populismu. A opět konstatoval, že dluh mnoha zemí zůstává nad úrovní před pandemií covidu.

Informovala o tom agentura Reuters. IIF sdružuje několik stovek finančních institucí po celém světě. Podle Institutu celkový globální dluh atakoval nový rekord, když v letošním třetím čtvrtletí dosáhl 307,4 bilionu dolarů [cca 6,9 biliardy Kč]. Jedna biliarda je tisíc bilionů. 

IIF upozornil i na to, že státní zadlužování dopadá ve velkých ekonomikách, jako je ta čínská nebo americká, na domácnosti a firmy od chvíle, kdy se tyto země rozhodly přejít na nízkouhlíkovou ekonomiku. A dodal, že přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku ale vázne.

„Vyhlídky na financování v oblasti klimatu vypadají v posledních čtvrtletích stále více rizikověji,“ uvádí IIF a argumentuje „výrazným zpomalením nových emisí dluhopisů z oblasti udržitelnosti, ESG“.

Zmiňuje aktuální ekonomické klima: „Apetit firem půjčovat si, je na víceletých minimech. A to se děje uprostřed stále se zpřísňujících podmínek financování a zvýšené geoekonomické fragmentace.“

Globální dluh k hrubému domácímu produktu [HDP] činil v letošním třetím čtvrtletí 333 procent. Institut nyní varuje před populismem, který podle něj nejspíš zvedne hodnotu globálního dluhu i v následujících letech.

Globální dluh a jeho geografické rozložení

Zatímco v bohatých zemích dluh roste ze stabilních úrovní, v rozvíjejících zemích podle IIF rychle přidává na tempu. Za příklad dává 32% růst zadlužení v rozvíjejících se ekonomikách za posledních pět let.

„Na rozvíjejících se trzích dosáhl dluh 255 procent HDP. Zadlužení táhnou země, jako je Rusko, Čína, Saúdská Arábie nebo Malajsie,“ uvádí Institut a do protikladu staví Ghanu, která zadlužení naopak snižuje.

Globální dluh rozvinuté a rozvíjející se trhy v bil. USD

[Zdroj: Reuters]

Objem globálního dluhu vzrostl během prvních čtvrtletí roku 2023 o více než 9,5 bilionu USD [213 bil. Kč]. A nyní je 60 bilionů [cca 1,3 bld. Kč] nad úrovní roku 2008.

Institut předpokládá, že globální dluh dosáhne do konce letošního roku 310 bilionů dolarů [cca 7 bld. Kč]. Což za pět let představuje nárůst o více než 25 procent.

Dále uvádí, že státní dluh v prodlení dosáhl do konce roku 2022 rekordně vysoko nad 554 miliard USD [12,4 bil. Kč]. Z toho zhruba polovinu tvoří dluhopisy.

Státní dluh v selhání podle typu věřitele v mld. USD

[Zdroj: IFF]

Globální dluh v říjnu analyzoval i Mezinárodní měnový fond [MMF]. I podle jeho zástupců poměr globálního dluhu k výkonu světové ekonomiky loni druhý rok za sebou klesl. Nicméně zůstal nad úrovní z doby před příchodem pandemie covidu.

„Poměr globálního dluhu k celosvětovému hrubému domácímu produktu se loni snížil na 238 procent z 248 procent v roce 2021. V nominálním vyjádření dluh činil 235 bilionů dolarů [cca 5,3 bld. Kč], a byl tak o 200 miliard dolarů nižší než v roce 2021,“ uvedl MMF.

I MMF varoval, že poměr globálního dluhu k výkonu světové ekonomiky by se mohl vrátit k růstu. To proto, že oživení růstu HDP ztrácí na síle.

Kreditní riziko globálního dluhu

Na rychlý růst globálního dluhu na FinTag nedávno upozornil investiční analytik společnosti Conseq Investment Management Michal Stupavský. Podle něj dluh ve výši 300 bilionů dolarů v praxi značí, že se každoročně celosvětově refinancuje, přeroluje, dluh v objemu 70 bilionů dolarů.

„To znamená, že absolutní globální dluh je 3,5x vyšší než globální ekonomika. To ukazuje, že pozice centrálních bankéřů, jak krotit aktuální inflaci, je a bude velice obtížná,“ vysvětlil Michal Stupavský.

Trhy čekají další propady, říká Michal Stupavský

V praxi to podle něj značí, že hlavní světové centrální banky budou spíše déle tolerovat vyšší inflaci, protože si nebudou moci dovolit vůči ní odpovídajícím způsobem zvýšit základní úrokové sazby. V této souvislosti odmítá návrat k nekompromisní měnové politice dnes tolik zmiňovaného guvernéra [1979 až 1989] amerického FEDu Paula Volckera.

„Když Volcker zvedal sazby na začátku osmdesátých let na 20 procent, deficit amerického státního rozpočtu se pohyboval kolem 1,5 procenta HDP. Absolutní vládní dluh k HDP byl kolem 25 až 30 procent. Dnes je schodek amerického státního rozpočtu šest až sedm procent HDP a absolutní dluh je 120 procent. Tedy tu není prostor pro nějaké drakonické zvyšování úroků, protože ten objem dluhů by vyšší zvýšení úroků neunesl,“ uvedl.

–DNA–