Komise prodloužila státní podporu firmám kvůli energiím

Evropská komise [EK] prodlouží platnost jednodušších pravidel pro udělování státní podpory firmám o dalších šest měsíců do června 2024. Opatření se týká zejména těch firem, které čerpají státní podporu kvůli vysokým cenám energií.

Unijní exekutiva uvolnila pravidla státní podpory loni v březnu poté, kdy válka na Ukrajině akcelerovala růst cen energií. Jednodušší režim naplánovala EK do konce letošního roku.

„Prodloužení umožní členským státům v případě potřeby rozšířit režim podpory. Zajistí, že společnosti, které stále postihuje krize, situace v nadcházejícím zimním topném období neodřízne od nezbytné podpory,“ uvádí EK v aktuálním prohlášení.

EK přijala takzvaný dočasný krizový rámec státní podpory loni 23. března. Umožnila tak členským státům nabídnou pomoc firmám zasaženým obecně ekonomickou nejistotou. Do ní Komise zařadila narušené obchodní řetězce, a zejména prudký růst cen zemního plynu, elektřiny, ale i dalších surovin.

„I když se situace na energetických trzích nyní stabilizovala, ruská útočná válka na Ukrajině pokračuje. A právě tato válka, ale i další geopolitické napětí stále představují rizika a zůstávají zdrojem nejistoty,“ vysvětlila důvody prodloužení platnosti krizového rámce EK.

Situace v Německu se komplikuje

Jednou z unijních zemí, která významně podporuje firmy kvůli vysokým cenám energií, je Německo. To letos v lednu zavedlo cenové stropy na dálkové teplo, elektřinu a plyn. Platnost opatření vyprší na konci dubna příštího roku.

• Domácnosti a malé a střední podniky dostávají od dodavatelů 80 procent loňské průměrné roční spotřeby zemního plynu a tepla za 12 centů [cca 2,94 Kč], respektive za 9,50 centu [cca 2,45 Kč] za kilowatthodinu.
• Za elektřinu platí domácnosti spolu s menšími a středními podniky 40 centů [cca 9,80 Kč] za kilowatthodinu. To do 80 % jejich ročního průměru spotřeby z loňska.
• Velké průmyslové firmy mají výhodnější cenu do 70 procent své spotřeby. Za plyn platí sedm centů [cca 1,70 Kč] a za elektřinu 13 centů [cca 3,20 Kč] za kilowatthodinu.

Německá vláda navíc připravila plán, jak německé firmy v tomto ohledu podpoří i v příštích letech. Situaci nyní ale zkomplikoval verdikt německého ústavního soudu.

Jan Rafaj: Němci daně firmám snižují, my jim je zvyšujeme

Ten označil jako nezákonný převod 60 miliard eur [cca 1,5 bil. Kč] do klimatického fondu. Jde o peníze, které německá vláda nevyužila v rozpočtu z roku 2021.

Jak ovlivňuje státní podporu verdikt soudu v SRN

Rozhodnutí soudu podle ministra hospodářství Roberta Habecka ohrožuje budoucnost regulovaných cen elektřiny a plynu. Uvedl to pro německý rozhlas Deutschlandfunk. Podle něj vládě po verdiktu soudu nyní v rozpočtu chybí 60 miliard eur, které nemůže použít.

„Pokud by nastala krize, spolková vláda by už nemohla financovat limity cen plynu a elektrické energie. Ceny plynu, elektřiny a dálkového tepla by citelně vzrostly,“ řekl Habeck o možném dopadu verdiktu ústavního soudu.

Ceny energií příští rok stoupnou. Premiér Fiala připouští změny

Připustil, že kvůli poklesu tržních cen energií nemá teď limit pro většinu domácností zřejmě význam, je ale pojistkou pro případné další výkyvy. Financování limitu je tak ohroženo. Podle Habecka rozsudek doléhá i na vládní stabilizační fond, ze kterého je strop hrazen.

Vládní mluvčí řekl, že kvůli verdiktu ústavního soudu kabinet kancléře Olafa Scholze prověřuje financování všech mimořádných fondů, které vláda zřídila. Mluvčí rovněž uvedl, že není jasné, jaký konkrétní finanční dopad bude mít rozsudek na rozpočet.

Zmíněných 60 miliard eur bylo původně součástí schváleného zadlužení pro rozpočet roku 2021 k vyrovnání následků pandemie covidu-19, peníze Německo ale nevyužilo. Scholzova vláda se proto rozhodla sumu převést do klimatického fondu. Což ale opoziční konzervativní unie CDU/CSU zažalovala. Takový krok považovala za obcházení dluhové brzdy.

–ČTK/RED–