To, co vláda v Británii vydělala na inflaci, vrátí lidem i firmám

Britská ekonomika stagnovala, když letos ve 3. čtvrtletí vykázala mezičtvrtletní nulový růst hrubého domácího produktu [HDP]. Ve 2. čtvrtletí rostla o 0,2 %. V Británii chtějí ekonomiku nastartovat a tamější vláda již ohlásila daňové škrty.

Britský ministr financí Jeremy Hunt [Konzervativní strana] již oznámil rozsáhlou sadu rozpočtových plánů, včetně snížení odvodu na sociální pojištění, nových daňových úlev a růstu minimální mzdy. To vše podle něj pomůže Britům překonat růst životních nákladů a podpoří podniky. Klíčovou součástí vládní strategie je příslib snížení daňové zátěže, která je v zemi nejvyšší za posledních 70 let.

„Od ledna snížíme zaměstnanecké odvody na sociální pojištění z 12 na deset procent. Také srazíme zdanění práce živnostníků a prodloužíme o rok platnost daňových úlev v pohostinství a maloobchodním sektoru,“ potvrdil Jeremy Hunt.

Jako další prorůstovou podporu zmínil zavedení opatření, které při investicích do nového vybavení dá firmám nárok na slevu na dani odpovídající čtvrtině investované částky. V sociální sféře Hunt potvrdil zvýšení minimální mzdy o přibližně jednu libru na 11,44 libry [cca 322 Kč] na hodinu nebo nárůst sociálních dávek odpovídající zářijové inflaci.

Právě inflace podle britské vlády nejvíce negativně ovlivňuje rozpočty domácností a firem. Rishi Sunak [Konzervativní strana], který převzal premiérskou funkci v říjnu 2022, sražení inflace, která se loni dostala až k deseti procentům, označil za jednu z hlavních vládních priorit. Již letos v říjnu míra inflace v Británii klesla na 4,6 procenta. Příští rok ji ekonomové očekávají na úrovni 2,8 procenta.

Víc vláda firmám a lidem už „dát“ nemůže, tvrdí OBR

Britský nezávislý Úřad pro rozpočtovou odpovědnost [OBR] uvedl, že britské ministerstvo financí svými novými plány vyčerpá v podstatě veškeré finanční rezervy. Ty vytvořilo mimo jiné i „díky“ vyšším daňovým výnosům spojeným s loňskou a letošní vysokou inflací.

Podle agentury AP se vládnoucí Konzervativní strana snaží novými plány zlepšit své postavení před volbami, které Británii zřejmě čekají příští rok. Konzervativci, kteří jsou u moci od roku 2010, přitom dlouhodobě v průzkumech preferencí zaostávají za Labouristickou stranou, tedy hlavním opozičním hráčem.

Kriticky se k vládnímu plánu ulevit občanům a firmám pomocí nižších daní postavil levicový britský deník The Guardian. Ten napsal, že i přes oznámené daňové kroky Británie nadále směřuje k nejvyššímu daňovému zatížení v poválečných dějinách.

Prezident podepsal konsolidační balíček. Hovořil i o úlevě pro lidi

The Guardian poznamenal, že zatímco v březnu analytici pro rok 2024 předpovídali inflaci 0,9 procenta, Hunt prezentoval pozitivnější odhady. Tento aspekt zdůraznila i stínová ministryně financí Rachel Reevesová, která za labouristy reagovala na Huntovo prohlášení. Nic z toho, co oznámil, podle ní „ani zdaleka nevynahradí“ dopad nárůstu úroků u hypoték a zvýšené životní náklady.

„Ano, vysoká inflace je největší samostatnou bariérou růstu. Zaměříme se na to, jak znovu nastartoval zdravý růst ekonomiky uvolněním investic, návratem lidí do práce a reformou veřejných služeb,“ uvedl v této souvislosti ministr Hunt.

V Británii je na tom ekonomika podobně jako v celé EU

Ekonomika v Británii se podobně jako v ostatních zemí EU potýká s důsledky pandemie covidu-19 a loňského nárůstu cen energií spojeného s ruskou válkou proti Ukrajině. Nakonec se země vyhnula recesi, to přes turbulentní a rekordně krátké úřadování expremiérky Liz Trussové. Právě její ekonomické plány vyvolaly loni na podzim paniku na finančních trzích a vynutily si intervenci centrální banky na ochranu penzijních fondů.

Zvýšíme daně a snížíme výdaje, říká britský ministr Hunt

Aktuální výsledek britské ekonomiky, která mírně roste nebo stagnuje, i tak překonal pesimistická očekávání. Ekonomice se totiž podařilo dostat na úroveň před pandemií covidu-19. Britský statistický úřad uvedl, že HDP je nyní o 1,8 procenta vyšší než ve čtvrtém čtvrtletí 2019, tedy před pandemií nemoci covid-19. Avšak například analytici podle agentury Reuters očekávali ve třetím čtvrtletí pokles HDP o 0,1 procenta. Přičemž meziročně britská ekonomika vzrostla o 0,6 procenta.

Přesto spotřeba domácností ve třetím čtvrtletí klesla o 0,4 procenta po růstu o půl procenta v předchozím kvartálu. Snížily se i firemní investice a výdaje vlády. Sektor služeb ve čtvrtletí klesl o 0,1 procenta. Tento pokles nicméně kompenzoval růst stavebního sektoru o 0,1 procenta. Výrobní sektor stagnoval, uvedli statistici.

Centrální banka drží svou základní úrokovou sazbu na 5,25 procenta, což je nejvyšší úroveň za 15 let. Zároveň signalizovala, že navzdory slabým vyhlídkám britské ekonomiky se snižováním úrokových sazeb v nejbližší době nepočítá. Banka se vysokými úroky snaží dostat pod kontrolu inflaci.

–ČTK/RED–