Poláci zřejmě odpískají plán na výstavbu nového letiště

Minulá polská vláda Práva a spravedlnost [PiS] usilovala o stavbu nového letiště většího než londýnský Heathrow. Nová vláda Donalda Tuska [Platforma Obywatelska] se k projektu pravděpodobně ale obrátí zády.

Osudu nového letiště se v článku Poland’s dream of massive air hub hits political crosswinds věnuje server Politico. Konstatuje, že projekt na vybudování největšího evropského letiště v centrálním Polsku je ohrožený. Nová polská vláda totiž hodlá prověřit všechny plány bývalé vlády pod vedení strany PiS.

„Určitě provedeme audit tohoto projektu, protože jeho náklady jsou tak vysoké, že by mohly mít vliv na celou makroekonomiku. Nezávislá kontrola musí prověřit, zda je letiště této velikosti to, co Polsko zrovna potřebuje,“ uvedl Andrzej Domanski, nově zvolený poslanec Občanské platformy a pravděpodobný příští ministr financí.

Letiště projekt plánuje asi 40 kilometrů jihozápadně od Varšavy a s polskými městy by ho spojovalo dva tisíce kilometrů vysokorychlostních železničních tratí. Náklady investičního megaprojektu pod názvem Centralny Port Komunikacyjny [CPK] dosahují podle odhadu 200 miliard zlotých [cca 1,12 bil. Kč].

Lídr Občanské koalice Donald Tusk tento projekt označil za „bláznivou myšlenkou“ ještě před parlamentními volbami [15.11.]. Nyní se vyjadřuje stejně, ale připouští, že před jeho definitivním zamítnutím dojde na odbornou analýzu.

PiS a její podporovatelé trvají na svém

Letiště by mělo po dokončení první fáze výstavby, tedy v roce 2028, ročně obsloužit 40 milionů pasažérů a jeden milion tun zboží. Do roku 2060 by se jeho kapacita měla zvýšit na 65 milionů pasažérů. To by znamenalo, že by šlo o největší evropské letiště, větší než londýnské Heathrow. Zastánci projektu věří, že by bylo ziskové a zvýšilo prestiž Polska.

„Polsko si musí vytyčovat ambiciózní cíle, jakým je třeba stavba tohoto letiště, které se stane oknem do světa,“ uvedl prezident Andrzej Duda, podporovatel PiS, na úvodním zasedání nově zvoleného parlamentu.

Poláci se po volbách znovu hlásí o miliardy eur z fondů EU

Poslanec PiS a náměstek ministra pro regionální politiku, Marcin Horala, který má plán na výstavbu letiště v gesci, se snažil ještě před volbami zajistit, aby se od projektu nemohlo upustit. To pomocí ujednání a podpisů mnoha smluv. Včetně smlouvy s konsorciem Vinci Airports a IFM Global Infrastructure Fund, kdy smlouva zavazuje investovat až osm miliard zlotých [44,8 mld. Kč] za slib minoritního podílu ve společnosti, která by letiště provozovala.

Společnost, která pracuje na projektu, nedávno oznámila, že už objednala více než sto vlakových souprav, které by spojovaly letiště s polskými městy.

„Pokud opozice projekt zastaví, budou náklady tak vysoké, že si je netroufám ani odhadnout,“ varoval Horala.

Co k letišti říkají odborníci

Přes všechnu kritiku, která se na projekt snesla, není podle odborníka na leteckou dopravu Johna Stricklanda ještě vše ztraceno. Ve prospěch letiště hovoří fakt, že Evropa trpí nedostatkem kapacity letišť. Pro polskou leteckou společnost LOT by podle něj nové letiště znamenalo možnost zvýšení výkonů a rozšíření seznamu destinací. Polsko navíc postrádá centrum pro dopravu nákladů. Proto se tamní kurýrní společnosti spoléhají na německá letiště.

Józef Váradi, šéf maďarské nízkonákladové letecké společnosti Wizz Air, je ohledně nutnosti výstavby tak velkého letiště v Polsku spíše skeptický. Jeho společnost již nyní v Polsku využívá 13 letišť.

„Je to teď jediný projekt na výstavbu letiště v celé Evropě. Jaká je tedy pravděpodobnost, že se uskuteční,“ ptá se skepticky.

80 procent polských firem zaměstnává Ukrajince

„Tyto plány nikdy nejdou podle plánu, nikdy není dodržený rozpočet, zvláště v případě Evropy, a umřou dříve, než se narodí,“ dodal Váradi s odvoláním na případy rozšiřování letiště Heathrow a berlínského Brandenburského letiště.

Oba projekty se neúnosně protáhly a prodražily. V Polsku je podle něj k dispozici letišť víc než dost. A navíc LOT, 18. největší evropské aerolinie s flotilou přes 70 letadel, by měly s tak obrovským nárůstem pasažérů a výkonů velké problémy.

Sebastian Mikosz, bývalý šéf LOTu, polskému tisku sdělil, že poptávka po navrhovaném letišti není. Podle něj by ale stačilo letiště s kapacitou 30 až 35 milionů pasažérů ročně.

A jsou tu i nároky Green Dealu

Projekt polského superletiště ohrožuje i unijní Green Deal, který plánuje omezení skleníkových plynů z letecké dopravy. Od roku 2027 budou muset unijní aerolinie platit za znečištění uhlíkem emisními povolenkami. Brusel navíc začne prosazovat ukončení letů na krátké vzdálenosti.

Polsko boomuje jako žádná jiná země v EU, píší v Británii

A projekt CPK rovněž skrývá i politické riziko. Místní, kterým hrozí vyvlastnění pozemků, jsou zásadně proti realizaci projektu. Avšak podle nedávného průzkumu si ho přeje 51 procent Poláků, proti se staví 40 procent.

„Přikláním se k tomu, že je příliš velké, ale věříme v rozumnou politiku, takže můžeme projekt buď potvrdit, nebo revidovat. Ale nerozhodneme se projekt zavrhnout jen proto, že je z dílny PiS,“ uvedl příští polský ministr financí Domanski.

Když se centrální polské letiště v roce 1934 vystavělo, stálo dost daleko od centra Varšavy. Město se od té doby ale rozšířilo, letiště obklopilo, a tak ho není možné zvětšit. Avšak nedávné zkušenosti z amsterodamského Schipholu, kde se nizozemská vláda pokoušela snížil hladinu hluku, ukazují, že letiště v blízkosti měst nečeká lehká budoucnost, uzavírá server Politico.

–AM–