Zemřel úspěšný, ale i kontroverzní americký diplomat Kissinger

Ve věku sto let zemřel americký diplomat Henry Alfred Kissinger. O jeho smrti informovala Kissingerova poradenská firma Kissinger Associates Inc. Podle ní Kissinger zemřel ve středu [29.11.] ve svém domě v Connecticutu.

Po doktoru Kissingerovi zůstala jeho téměř 50letá manželka Nancy Maginnes Kissinger, dvě děti z prvního manželství, David a Elizabeth, a pět vnoučat. Pohřeb bude soukromý v rodinném kruhu. Až později se uskuteční vzpomínkový akt v New Yorku. Místo květin rodina navrhla zvážit dary pro:

• Animal Medical Center / New York,
• Henry A. Kissinger Center for Global Affairs / Washington.

Co bylo příčinou úmrtí Henryho Kissingera rodina ani firma neuvedla. Kissingerovi, který se narodil v květnu roku 1923, bylo letos sto let. I přes vysoký věk ale zůstával aktivní a pravidelně se objevoval na veřejnosti.

„Intelekt mu velice dobře sloužil i ještě v jeho 95, 96 letech,“ vyjádřil se v České televizi [ČT] ke kondici Kissingera v posledních letech Kryštof Kozák, amerikanista z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Dodal, že Kissinger byl „velmi sociální a žoviální člověk“. A zůstával aktivní i ve svém vysokém věku. Například ještě letos v červenci, v jeho sto letech, jel do Číny, kde jednal s čínským ministrem obrany Li Šang-fuem, ale i s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

„Spojené státy a Čína by měly odstranit nedorozumění, žít v míru a vyhýbat se konfrontaci. Čína a Spojené státy si nemohou dovolit se navzájem považovat za protivníky,“ citovalo čínské ministerstvo obrany Kissingera, který již jako ministr zahraničních věcí USA v 70. letech minulého století výrazně přispěl k normalizaci vztahů mezi Čínou a USA.

Kdo byl Henry Alfred Kissinger

Henry Kissinger se narodil v jižním Německu v roce 1923, jeho otec byl učitelem. Židovská rodina uprchla ze země před nacismem v roce 1938 a přesunula se do Ameriky. Tam již od patnácti let Henry Kissinger pracoval v továrně, ale i při tom navštěvoval večerní školu.

„Výborně hrál fotbal, v Německu hrál v jednom z nejlepších německých klubů. On v Německu ale nemohl ani chodit na fotbalové zápasy jako Žid. Tak tam chodil tajně a několikrát na to doplatil tím, že ho nacisté zbili,“ uvedl v ČT Kryštof Kozák.

Poté, kdy se v roce 1943 Kissinger stal americkým občanem, sloužil v letech 1943 až 1946 v 84. divizi Armády USA. Za služby v americké armádě získal Bronzovou hvězdu. Následně sloužil u kontrarozvědky v okupovaném Německu. V rezervách americké armády byl do roku 1959.

Věnoval se ale i vzdělávání. Získal bakalářský, magisterský a doktorský titul na Harvardské univerzitě, kde pak téměř 20 let vyučoval mezinárodní vztahy. Profesorem ho jmenovali v roce 1962. Pak přešel přímo do reálné politiky.

„Já myslím, že on chtěl přejít z té teoretické roviny profesora na vysoké škole přímo do té praktické politiky,“ uvedl Kryštof Kozák.

I v politice Kissinger uspěl. V roce 1969 jej americký prezident Richard Nixon jmenoval poradcem pro národní bezpečnost. Tutéž funkci zastával do listopadu 1975 i za prezidenta Geralda Forda. Následně sloužil jako ministr zahraničí [1973 – 1977] za obou prezidentů [Forda a Nixona].

„Spojené státy, ale i svět je velmi zavázán mimořádné osobě Henryho Kissingera. Pokud jde o tohoto Američana, je to největší ministr zahraničí v historii naší země. Jeho vynikající úspěchy zůstávají v americké historii nepřekonatelné,“ uvedl prezident Ford.

Henry Kissinger ale byl poradcem i amerických prezidentů Dwighta D. Eisenhowera, Johna F. Kennedyho a Lyndona B. Johnsona a dalších.

Henry Kissinger byl vlivný, ale i kontroverzní muž

Vrcholem kariéry se pro Kissingera stal rok 1973, kdy se stal ministrem zahraničí USA a byla mu udělena Nobelova cena za mír. Tu získal zejména za uzavření mírových dohod se Severním Vietnamem. Udělení ceny ale například agentura Reuters označila za kontroverzní. To kvůli tomu, že Kissinger stál za původně utajeným bombardováním s Vietnamem sousedící Kambodži. Útok si vyžádal až 150 000 obětí.

„Přistupoval k soupeřům s určitým respektem. Chápal, že i ty mají své zájmy. A tady se to třeba ukázalo při ukončení ropného embarga a prohloubení spolupráce se Saúdskou Arábií,“ popisuje diplomatické schopnosti Kissingera Kozák.

Úspěchy Henry Kissinger slavil i v aktivitách o normalizaci čínsko-amerických vztahů. Pozitivně ale působil i směrem k uvolnění vztahů USA se Sovětským svazem. Zároveň byl úspěšným autorem mnoha politických knih. Nejznámější z nich je asi „Umění diplomacie“.

Avšak i Kryštof Kozák dodává: „On chápal svět jasně rozdělený mezi zájmy jednotlivých mocností. A jako jedinou možnou cestu viděl v kompromisech s těmito mocnostmi. A proto třeba ta pragmatická spolupráce s Čínou. […] Já bych byl rád, aby ale i zaznělo, že občas ta [jeho] realistická hra byla pěkně špinavá. Protože v rámci balancování té politiky a těch zájmů dochází i k násilným konfliktům. Proto pro zastánce jiné politiky Kissinger působí jako rudý hadr.“

Politického pragmatika a diplomatického realistu mnoho lidí dokonce považovalo za válečného zločince, mimo jiné kvůli podpoře antikomunistických diktatur zejména v Latinské Americe. USA například v Chile podpořili ozbrojený pravicový puč generála Augusta Pinocheta výměnou za prosazení amerických zájmů.

Svými odpůrci bývá Kissinger obviňován i z válečných zločinů [rozšíření války ve Vietnamu do Laosu], zločinů proti lidskosti a rozsáhlého porušování lidských práv. Nic takového mu ale nebylo nikdy prokázáno.

Henry Kissinger podnikatel

Po zvolení Jimmyho Cartera, 20. ledna 1977, Henry Kissinger opustil svou vládní funkci. Po odchodu z politických funkcí založil konzultační firmu v New Yorku a nadále radil řadě amerických i zahraničních politiků. A tak nadále zůstává vlivnou postavou americké politiky. Stává se členem i několika vlivových a vlivných skupin. Jde například o skupinu Bilderberg či Rady pro zahraniční vztahy. A nadále poskytuje rady dalším americkým prezidentům, včetně Donalda Trumpa nebo Joe Bidena. Jeho firma pracovala a stále pracuje pro mnoho amerických i zahraničních politiků.

„Měl obrovskou sbírku vizitek. To znamená, že měl i všechna ta důležitá telefonní čísla. A když byl problém, tak prostě jenom zavolal,“ popisuje pracovní přístup Henryho Kissingera jako diplomata Kryštof Kozák.

[Henry A. Kissinger Center for Global Affairs]

S nedávným odtajněním dokumentů Nixonovy a Fordovy administrativy se ale i Henry Kissinger dostal pod tlak odborné a laické veřejnosti. To kvůli americké politice v Jižní Americe a ve Východním Timoru. Úřady ve Francii, Brazílii, Chile, Španělsku a Argentině ho chtěly v souvislosti s těmito dokumenty ještě vyslechnout.

Daniel Tácha