Česká ekonomika nevzkvétá. Vyvíjí se naopak nejhůře v EU

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu [ČSÚ] mezičtvrtletně klesla o 0,5 procenta a meziročně o 0,7 procenta. To jsou výrazně horší hodnoty, než uváděl úřad ve svém odhadu v říjnu.

Tehdy ČSÚ uváděl meziroční propad 0,6 procenta a mezičtvrtletní ve výši 0,3 procenta. Nakonec se stala ekonomická realita podle statistiků i analytiků ještě horší, než se myslelo.

„Česká republika se jako jediná země EU stále nevrátila na svou úroveň z doby před pandemií covidu,“ říká například partner poradenské skupiny Moore CR Petr Kymlička.

Podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové česká ekonomika nejenže zaostává za svou předpandemickou úrovní ze čtvrtého kvartálu roku 2019, ale ještě se od ní vzdaluje.

„Zatímco v letošním druhém čtvrtletí za touto úrovní zaostávala o rovné jedno procento, nyní je to již o 1,5 procenta,“ upozorňuje analytička.

„A po zohlednění nových informací se návrat nad předpandemickou úroveň HDP odkládá o jedno čtvrtletí, tedy do poloviny příštího roku,“ dodává.

I podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka se česká ekonomika podle aktuálních dat ještě více vzdálila předcovidové startovací úrovni. A vysvětluje i proč.

Vývoj hrubého domácího produktu České republiky v procentech 

[Zdroj: ČSU, ČS]

„Propad hospodářství jasně ilustruje efekt vysoké inflace, která stále likviduje kupní sílu obyvatel a eroduje i jejich úspory. Spotřeba domácností je nyní o devět procent nižší než před covidem bez náznaku jakéhokoliv zlepšení,“ říká.

Naděje vkládané do rozpouštění covidových úspor se evidentně a nepřekvapivě nenaplnily. Podle Dufka i proto, že jsou „velmi nerovnoměrně rozložené.“ Navíc pokles reálné spotřeby domácností v Česku o devět procent [před covidem] je podle ekonomů unikátní.

„Druhé nejhorší v Evropě je Německo, kde ovšem byla úroveň spotřeby pouze o 1,7 procenta pod úrovní z konce roku 2019. Nepatrně níže byla ještě spotřeba ve Španělsku [-1,0 %] a Francii [-0,6 %]. Ve všech ostatních zemích EU jsou reálné spotřební výdaje domácností vyšší,“ upřesňuje Jana Steckerová.

Podle Kymličky se letošek do ekonomické historie ČR zapíše černým, respektive červeným písmem: „Na předpandemickou úroveň se česká ekonomika letos určitě nedostane.“

Podobně hovoří i Petr Dufek: „Za úspěch bych považoval, kdyby ekonomika nepropadla ve čtvrtém kvartále, ale to už nejspíš hraničí s přehnaným optimismem.“

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podrobně

Meziroční pokles hrubého domácího produktu [HDP] ve třetím čtvrtletí podle ČSÚ ovlivnily již zmíněné nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností, ale i úbytek zásob. Spotřeba domácností se na tvorbě HDP podílí zhruba 50 procenty. A slabá domácí poptávka provází českou ekonomiku již bezmála dva roky. Ve třetím čtvrtletí pak výdaje na konečnou spotřebu domácností klesly meziročně o 2,3 procenta, mezikvartálně o 0,3 procenta.

„Reálné příjmy domácností klesají, a ty pochopitelně šetří. Při bližším pohledu dle zatím jediných dostupných údajů za 2. čtvrtletí se reálné příjmy domácností meziročně snížily o 4,1 procenta a reálná spotřeba domácností meziročně poklesla dokonce o 7,3 procenta,“ uvádí Kymlička.

Domácnosti omezují výdaje a často nakupují pouze nezbytné zboží. Důkazem je v tomto směru i vývoj maloobchodních tržeb, které nepřetržitě klesají již sedmnáct měsíců v řadě. Dlouhodobě pak klesají i tržby za služby.

Lidé kupují jen to nejnutnější. Neví, o kolik jim zdraží energie

„S tím souvisejí i obavy Čechů z dalšího ekonomického vývoje. V současné situaci je pro ně nejdůležitější pokrýt náklady spojené s bydlením. Ovšem i lépe situované domácnosti neutrácejí a raději si vytvářejí rezervy pro budoucnost,“ dodává Kymlička.

Skutečností je, že míra úspor domácností ve 2. čtvrtletí dosáhla 18,8 procenta. Což je o 2,9 procentního bodu více než před rokem.

Vývoj HDP podle sektorů

Změna ve tvorbě zásob [-0,5 % mezičtvrtletně] podle ekonomů souvisí i s dokončováním rozpracované výroby z dřívějších období. Potíž je, že do budoucna zejména průmysl dlouhodobě hlásí pokles nových zakázek. Podle aktuálních dat za září je pokles 12,2 %. Výše v tabulce jsou příspěvky k růstu HDP v procentech [zdroj ČSÚ, ČS].

Co se týče aktuálního vývoje, tak v letošním třetím čtvrtletí vykázaly růst oproti předchozímu čtvrtletí pouze činnosti v oblasti nemovitostí [0,2 %] a v peněžnictví a pojišťovnictví [0,1 %].

• Největší útlum hlásí stavebnictví [-1,0 %], zpracovatelský průmysl [-0,7 %] a obchod, pohostinství a doprava [-0,6 %].
• Meziročně  vrostly informační a komunikační činnosti [4,4 %], peněžnictví a pojišťovnictví [2,5 %] a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti [2,5 %].
• V červených číslech zůstává průmysl [-1,6 %], zemědělství [-1,2 %] a obchod, pohostinství a doprava [-1,1 %].

V plusu se naopak meziročně drží spotřeba vládních institucí [3,9 %], tvorba hrubého fixního kapitálu [3,9 %] a bilance zahraničního obchodu, která narostla o 60 miliard korun.

„Příjemné překvapení se nekoná, naopak. Třetí kvartál se české ekonomice pranic nepovedl a šance na nápravu ve zbytku roku je mizivá. Letošek tak prakticky jistě zakončíme v červených číslech. […] Patrně je na čase se pomalu smířit s tím, že po špatném roce 2022, ještě horším roce 2023 přijde jen nepatrně lepší rok 2024,“ komentuje výsledky hlavní ekonom společnost Cyrrus Vít Hradil.

Čeká se na centrální banku

„Aktuální data jsou jasně protiinflační a potvrzují silnou potřebu začít v ekonomice snižovat úrokové sazby. První snížení sazeb čekáme v prosinci, a to o 25 bodů. Hlavním důvodem jsou právě nepříznivá makro data, která signalizují výraznější zhoršení ekonomického vývoje, než se ještě nedávno čekalo,“ říká analytik České spořitelny Jiří Polanský.

Na druhé straně příští rok vstoupí v platnost vládní konsolidační balíček, který dál zatíží obyvatelstvo a podnítí inflaci. ČNB přitom dlouhodobě vyjadřuje obavy z přecenění služeb a zboží kvůli změnám v dani z přidané hodnoty [DPH].

Vláda má fakticky dobré výsledky, říká poradce premiéra Fialy

Avšak to, že nyní je „na tahu ČNB“, která by mohla přispět ke zlepšení stavu české ekonomiky uvolněním měnové politiky, si myslí i další analytici.

„Ovšem bankovní rada se podle všeho stále obává potenciálního opětovného vzedmutí inflaci na začátku příštího roku a s její pomocí nelze příliš počítat,“ říká Vít Hradil.

Navíc tu je stále vysoká inflace, která v České republice nadále patří i přes její pokles k nejvyšším v EU.

„Dokud se jí nezbavíme, neodrazíme se ode dna. Je vidět, že ani zahraniční poptávka není schopná ekonomiku táhnout nahoru, zvlášť náš hlavní obchodní partner není zrovna také příliš v kondici,“ říká Petr Dufek s odkazem na problémy německé ekonomiky.

Inflace v ČR zůstává oproti průměru EU víc než dvojnásobná

Podle hlasů z blízkého okolí bankovní rady ČNB do uvažování centrálních bankéřů vstupuje i politika. A to v tom smyslu, že pokud by nyní výrazněji snížili úrokové sazby, tak vláda připíše dopady jejího takzvaného konsolidačního balíčku v podobě vyšší inflace na její účet.

Daniel Tácha