Schodek státního rozpočtu v listopadu stoupl o 60 mld. Kč

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci letošního listopadu deficitem 269,1 miliardy korun. To je o 58,4 miliardy vyšší schodek než v říjnu [210,7 mld. Kč]. Jde o druhé zvýšení schodku poté, co čtyři měsíce klesal.

Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU a finančních mechanismů byl listopadový schodek 296,8 miliardy korun. I v tomto případě došlo k nárůstu schodku o 59,6 miliardy korun, když ten činil v říjnu 237,2 miliardy korun. O listopadovém vývoji státního rozpočtu informuje Ministerstvo financí ČR [MF ČR].

„Listopad je tradičně měsíc, který zatěžuje výsledek hospodaření státního rozpočtu výraznými schodky,“ okomentoval aktuální čísla ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].

V listopadu podle něj na příjmové straně rozpočtu nedochází k žádnému čtvrtletnímu inkasu daní, jako je daň z příjmů fyzických osob a právnických osob nebo od čtvrtletních plátců daně z přidané hodnoty. Podle ministra naopak v listopadových výdajích pravidelně figuruje záloha na regionální školství a dotace na obnovitelné zdroje energie.

„Před koncem roku také akcelerují investiční výdaje. V listopadu bylo vyplaceno 24,8 miliardy korun. Což je zatím letos nejvíce,“ uvedl ministr Stanjura a dodal: „V rozpočtu je jedna velmi pozitivní zpráva – máme procentuálně i absolutně vysoké plnění investic, už téměř 180 miliardy korun z plánovaných 210 miliard korun.“

Podle něj bude navíc prosinec silný i v příjmech. Splatné budou čtvrtletní zálohy daně z příjmů právnických osob. Očekávají se další zálohy na daň z neočekávaných zisků a vyšší než v předchozích měsících bývá v prosinci inkaso pojistného na sociální zabezpečení.

„Takže já předpokládám, že dodržíme plánovaný schodek maximálně 295 miliard korun pro letošní rok,“ dodal.

Meziročně je saldo lepší o 68 miliard korun

Loni ke konci listopadu dosáhl rozpočtový schodek 337,1 miliardy korun. K meziročnímu zlepšení salda o 68,0 miliardy korun podle MF ČR přispěly v průběhu předchozích měsíců příjmy z Evropské unie, výnosy z majetkové účasti státu v akciové společnosti ČEZ a vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob posílené výnosy mimořádného zdanění neočekávaných zisků a nadměrných tržeb. Růst příjmů tak o téměř osm procentních bodů převýšil silnou dynamiku výdajů. Letošní hospodaření státu ke konci listopadu je tak nejlepší od začátku pandemie covidu, i tak ale zůstává čtvrté nejhorší v historii Česka.

Saldo státního rozpočtu za leden až listopad v mld. Kč

[Zdroj: MF ČR]

Rozpočtové příjmy dosáhly ke konci listopadu 1,719 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 20,8 procenta. Výdaje státu za 11 měsíců dosáhly 1,988 bilionu korun, proti předchozímu roku narostly o 12,9 procenta.

Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmů právnických osob, proti loňsku se zvýšilo o 37,5 procenta na 167,1 miliardy korun. Na dani z příjmů fyzických osob stát vybral 131,3 miliardy korun, meziročně o 22,3 procenta víc.

Největším daňovým příjmem byla tradičně daň z přidané hodnoty, na které stát inkasoval 332,4 miliardy korun, o 5,8 procenta víc než před rokem. Výběr spotřebních daní se meziročně snížil o 3,5 procenta na 135 miliard korun. Rostl pouze výběr spotřební daně z minerálních olejů, kde se příznivě projevilo srpnové vrácení sazby daně z nafty na úroveň z počátku loňského roku.

Inkaso daně z neočekávaných zisků činilo ke konci listopadu 25,8 miliardy korun. Na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny stát zatím vybral 17,7 miliardy korun.

Měsíční [nekumulované] saldo státního rozpočtu v mld. Kč

[Zdroj: MF ČR]

Na výdajové straně rozpočtu byly největší položkou sociální dávky, na kterých stát zaplatil 796,5 miliardy korun. Z toho 628,8 miliardy korun byly výplaty důchodů, které meziročně vzrostly o 17,1 procenta.

Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které se zvýšily o 67 procent na 129,5 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Náklady na obsluhu státního dluhu meziročně vzrostly o 23,6 procenta na 57,3 miliardy korun.

Kapitálové výdaje vzrostly o 22 procent na 179,8 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury, na které stát využil 62,1 miliardy korun.

Co říkají analytici

„Dosavadní plnění letošního státního rozpočtu naznačuje, že schválený deficit ve výši 295 miliardy by nakonec mohl být splněn,“ říká analytik Komerční banky Jaromír Gec.

Přestože v prosinci hlavně vlivem sezónnosti výdajů pravděpodobně deficit vzroste, mohl by podle něj nakonec uzavřít poblíž 300 miliard korun. Jeho dalšímu prohloubení zabrání poslední splátka daně z příjmů právnických osob a další záloha na windfall tax.

I ekonom společnosti Deloitte Václav Franč míní, že vláda svůj rozpočtový plán víceméně splní.

„Ale bez nad očekávání dobrých příjmů z EU a nad očekávání dobrého výběru daně z příjmu právnických osob by se udržet plánovaný deficit rozpočtu nepovedlo. Vláda si rovněž pomohla vynětím rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury ze státního rozpočtu,“ upozornil.

Ministr Stanjura neví, kdy začne splácet úvěr 24 mld. Kč

Příští rok stavu veřejných financí podle ekonomů pomůže konsolidační balíček. Ten v mnoha ohledech zvedne příjmy státního rozpočtu. Zároveň příští rok skončí některá podpůrná opatření, jako je úhrada poplatků za obnovitelné zdroje, který nově zaplatí domácnosti a firmy. Také se počítá s poklesem inflace a oživením ekonomiky.

„Již pro rok 2024 očekáváme jeho snížení z letošních 3,6 procenta na 2,4 procenta HDP. Celkový veřejný dluh sice dále poroste, v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu ale jen pozvolně,“ uzavírá Gec.

–DNA–