Minimální mzda příští rok nejspíš stoupne na 18 900 korun

Vláda pravděpodobně zvýší příští rok minimální mzdu o 1 600 korun na 18 900 korun. Včera to uvedl v České televizi [ČT] ministr práce Marian Jurečka [KDU-ČSL]. Minimální mzda je i jedním z bodů dnešního [4.12.] jednání tripartity.

Podle ministra práce a sociálních věcí Jurečky v jednání ale je i zvýšení minimální mzdy o 2 100 korun na 19 400 korun. Přičemž cílem zůstává dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy.

„Troufnu si říct, že pokud se nestane zázrak a zaměstnavatelé nám neřeknou, že se s odbory dohodly na něčem jiném, vláda s 90% pravděpodobností schválí variantu 45 procent. To je o 1 600 korun a o víc než o devět procent nárůst minimální mzdy meziročně na hodnotu 41,1 procenta vůči průměrné,“ uvedl v nedělním pořadu ministr Jurečka.

On sám podporuje směřování k 50 procentům, ale za podmínky zrušení zaručených mezd. V připomínkovém řízení se ale většina stanovisek podle něho přiklonila k 45 procentům s ponecháním čtyř stupňů zaručených mezd. Stejný názor má podle jeho slov většina koalice. Kabinet bude podle Jurečky o záležitosti jednat za dva týdny.

Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů [ČMKOS] Víta Samka jde o pokračování v politice levné práce v České republice.

„Nic nebrání tomu, aby mzdy rostly rychleji,“ míní Samek.

Pro růst o 2 100 korun se v ČT vyslovila poslankyně opozičního hnutí SPD Lucie Šafránková. Myslí si, že by se měl u minimální mzdy zavést automatický valorizační mechanismus.

O minimální mzdě mělo být už dávno jasno

Růst minimální mzdy bude i jedním z bodů jednání dnešní [4.12.] tripartity. Odbory požadují pro příští rok růst o 2 200 korun na 19 500 korun. Zaměstnavatelé se skokovým navýšením ale nesouhlasí. Ti by přidali příští rok nejvýš 1 000 korun na 18 300 korun. Argumentují, že by se minimální mzda měla zvedat stejným tempem jako průměrná mzda, ne rychleji. Spor se vede také o zvýšení zaručených mezd.

Zaměstnavatelé poukazují na to, že se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy. Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce a vyplácejí se v osmi stupních. Pohybují se od minimální mzdy až do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravil jen nejnižší a nejvyšší stupeň. Shodu se dnes nejspíš nepodaří najít, rozhodnout nakonec bude muset vláda.

Polsko opět zvedne minimální mzdu. Česko se k tomu nechystá

Jednání o minimální mzdě začala již koncem září. Ani tehdy k dohodě nedošlo. Shoda mezi vládou, zaměstnavateli a odbory panovala ale na tom, že o růstu minimální mzdy se rozhodne nejpozději do půlky listopadu. To se ale nestalo.

U minimální mzdy už tehdy prosazovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] navýšení buď o 1 600 korun na 18 900 korun, nebo o 2 100 korun na 19 400 korun.

„Téma uzavřeno nebylo. Jednání budou dál probíhat. V polovině listopadu by mělo být známo,“ uvedl tehdy prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Podle předsedy největší odborové centrály ČMKOS Josefa Středuly kvůli nízké minimální mzdě pracovníci musí pobírat dávky. Daňoví poplatníci tak dotují podnikatele přes sociální systém, uvedl odborář.

Minimální mzda v zemích EU

Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice. Tu sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.

Minimální mzda se podle zákona prvně valorizuje od ledna 2025

Odbory a zaměstnavatelé o vzorci pro pravidelnou valorizaci jednají s resortem práce. Na další rok by částka měla odpovídat určitému podílu očekávané průměrné mzdy. Nyní je to asi 40 procent. Podle odborů to má být polovina. Podle podnikatelů by poměr mohl být takto vysoký, pokud by se od minimálního výdělku ale odpojily zaručené mzdy.

–ČTK/DNA–