Růst průměrné hrubé mzdy i nadále zaostává za inflací

Růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR proti stejnému období předchozího roku dosáhl 7,1 procenta. Reálně kvůli vysoké inflaci mzda ale klesla o 0,8 procenta. Medián mezd byl 37 492 Kč. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].

„Ale po započtení vlivu inflace klesla mzda v letošním třetím čtvrtletí reálně o 0,8 procenta,“ uvedla Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 8,0 procenta, reálně tak mzda klesla o 0,8 procenta. Průměrná mzda v reálném vyjádření tak klesla již osmé čtvrtletí za sebou.

Medián mezd v letošním třetím čtvrtletí stoupl na 37 492 korun. U mužů dosáhl 40 153 korun, u žen byl 34 705 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19 835 korun a 66 998 korun. Objem mezd se zvýšil o 7,5 procenta, počet zaměstnanců vzrostl o 0,4 procenta.

Celkově pak podle ČSÚ v 1. až 3. čtvrtletí 2023 dosáhla průměrná mzda 42 427 korun. V meziročním srovnání činil přírůstek 3 110 Kč [+7,9 %]. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 11,7 procenta, reálně tak mzda zaměstnanců klesla o 3,4 procenta.

Co říkají analytici o růstu průměrné mzdy

„Celkově se průměrná reálná mzda nacházela v letošním třetím čtvrtletí zhruba na úrovni konce roku 2017. Obnovení růstu reálných mezd je tedy prozatím velmi mírné, což se odráží v pokračujícím výrazném útlumu spotřeby domácností,“ komentuje aktuální výsledky analytik Komerční banky Jaromír Gec.

Upozornil ale na to, že reálné mzdy se mírně zvyšují. To již dvě čtvrtletí po sobě. V porovnání se třetím čtvrtletím loňského roku jsou reálné mzdy sice stále nižší o 0,8 % [po -2,8 % y/y v Q2 23], mezičtvrtletně se však reálné mzdy po růstu o 0,8 % v letošním druhém čtvrtletí opět zvýšily, konkrétně [po sezónní očištění] o 0,1 procenta.

„Češi oproti předchozímu kvartálu již podruhé za sebou nepatrně zbohatli,“ potvrzuje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Z pohledu jednotlivých sektorů si podle něj meziročně nejlépe vedli zaměstnanci ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, kterým zaměstnavatelé přidali 13,7 procenta. Následuje odvětví informačních a komunikačních činností [+9,0 %], ubytování, stravování a pohostinství [+8,8 %].

Přesto Hradil i dodává: „Čeští zaměstnanci meziročně zchudli již v osmém kvartále v řadě. To v novodobé historii nemá obdoby. Po příšerném roce 2022, kdy jejich reálné výdělky klesly dokonce nejvíce ze všech zemí OECD, míří do záporu i letos, byť se bude jednat pravděpodobně ´pouze´ o zhruba -2,5 procenta.“

Pokles reálné mzdy očekává i v letošním čtvrtém čtvrtletí. Pozitivním signálem podle Hradila je, že chudnutí pracujících již ve skutečnosti nepokračuje. V mezičtvrtletním vyjádření totiž české mzdy narostly o 1,5 procenta. Avšak spotřebitelské ceny pouze o 0,7 procenta. Průměrný Čech tak velmi mírně zbohatl, tvrdí Hradil, jakkoli to je podle něj slabá útěcha. To proto, že reálná kupní síla v Česku zůstává přibližně na úrovni roku 2018.

Průměrná hrubá měsíční mzda

Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků [vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd.] připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance.

„Strukturální výdělkové statistiky, které mají k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než celostátní průměr,“ upozorňuje na realitu ČSÚ.

Česká ekonomika nevzkvétá. Vyvíjí se naopak nejhůře v EU

Medián podle statistiků představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení. To znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Na rozdíl od průměrné mzdy, která se vypočítává na základě podkladů z podnikového výkaznictví, se medián odvozuje na podkladě výběrového šetření.

Z hrubé mzdy zaměstnavatel za zaměstnance ještě odvádí příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daň z příjmů. Zaměstnanci nakonec vyplácí mzdu čistou, upozorňuje ČSÚ.

–DNA–