Velká část Ukrajinek a Ukrajinců pracuje v Česku načerno

Víc než pětina ukrajinských uprchlic v Česku, které tu pracují, nemá písemnou pracovní smlouvu. Mnohé další pracují na dohody o pracovní činnosti či provedení práce s limitovaným výdělkem, které je zbavují povinnosti odvádět pojistné.

Ve svém výzkumu o vysídlených lidech to zjistila Mezinárodní organizace pro migraci [IOM]. Podle ní má v Česku práci 64 procent příchozích žen. Každé šesté pracující ženě její výdělek ale nestačí na pokrytí každodenních výdajů. V letošním prvním pololetí se do výzkumu zapojilo 3 681 dospělých osob s dočasnou ochranou ze všech krajů. Čtyři pětiny tvořily ženy. Pro daný čas a regiony jsou zjištění podle autorů reprezentativní.

Česko hostí 32,5 Ukrajince na tisíc obyvatel. Průměr EU je 9,1

Podle výsledků šetření IOM měly práci dvě třetiny dotázaných. Stejné výsledky potvrdily i jiné výzkumy. Téměř polovina lidí byla zaměstnaná, čtyři procenta tvořili živnostníci a 16 procent mělo brigády. Čím déle vysídlení v Česku pobývali, tím větší podíl z nich pracoval. Z lidí v aktivním věku, kteří dorazili loni po začátku války, pracovaly více než tři čtvrtiny. Z těch, kteří přišli letos v prvním čtvrtletí, to bylo 35 procent.

Desítky procent uprchlíků pracují v Česku načerno

Oficiální práci měly tři čtvrtiny pracujících žen a 88 procent mužů. Neoficiálně bez písemné smlouvy pracovalo 22 procent žen a devět procent mužů. Tři procenta lidí na otázku neodpověděla. Do zaměstnání chodilo 43 procent pracujících uprchlic a 64 procent uprchlíků. Téměř pětina žen a devět procent mužů řekla, že fungují jako „denní pracovník“. Vydělávali si třeba na brigádách.

„Šestnáct procent dotázaných žen, které mají práci, uvedlo, že jejich příjem nestačí na pokrytí každodenních výdajů, zatímco u mužů to byla pouze tři procenta,“ uvedla IOM ve zprávě z výzkumu.

Ukrajinky volí hlavně zkrácené úvazky, říká Jitka Hejduková

Podle ní na pomoci od státu bylo plně závislých 16 procent žen a devět procent mužů. A jejich podíl klesá, v předchozích sledovaných obdobích to byla víc než pětina.

Celkem 47 procent dotázaných uvedlo, že má vysokou školu či vyšší odborné vzdělání. Každá devátá žena vystudovala obor zdravotnictví či sociální péče, každý dvanáctý muž pak informační technologie. Vyšší zaměstnanost mají podle zjištění ale lidé se střední školou či vyučení než vysokoškoláci, kteří jsou častěji nezaměstnaní. Místo pod svou kvalifikací mělo 65 procent žen a 45 procent mužů.

„Většina uprchlíků je pro svou práci překvalifikovaná, aniž by plně využila své dovednosti či odborné znalosti,“ uvádí IOM ve zprávě.

Česko evidovalo k 28. únoru celkem 649 303 Ukrajinců

Čtvrtina dotázaných uvedla, že umí česky. Průzkum je součástí projektu IOM o vysídlení s názvem Displacement Tracking Matrix [DTM]. V Česku začal loni v červnu. Projekt mapuje pohyb, záměry a potřeby vysídlených. Podle aktuálních statistik ministerstva vnitra žije v Česku zhruba 370 000 lidí z Ukrajiny s vízem k dočasné ochraně. Z nich v aktivním věku od 18 do 65 let bylo 164 700 žen a 94 400 mužů.

Práce načerno v Česku má své důvody

Zaměstnávání načerno má v Česku mezi Ukrajinci dlouhou historii. Důvodem byly v minulosti jak byrokratické překážky, tak zejména vysoké zdanění práce v Česku.

„Pracovat načerno se mi vyplatí víc než legálně, protože tolik, co mi vezme z platu váš stát, mi z platu nevezme ani naše mafie,“ popsal náhled pracovníků z Ukrajiny pro FinTag již v roce 2019 majitel středočeské firmy, jenž chtěl legálně zaměstnávat Ukrajince.

„Jednou jsme se k nám pokusili získat asi 15 Ukrajinců oficiální cestou. Po ročním vyřizování papírů a obíhání úřadů přijel z Ukrajiny jeden Ukrajinec. U ostatních se nestihly vyřídit všechny náležitosti. Což znamenalo znovu o ně zažádat, znovu doložit všechny dokumenty a znovu zaplatit poplatky,“ popsal zkušenosti majitel výrobní firmy se zhruba miliardovým obratem.

Firmy chtějí více otevřít pracovní trh lidem ze zemí mimo EU

„A nakonec nám ten jeden Ukrajinec po několika měsících řekl, že ať se nezlobíme, že od nás odejde. Řekl, že než aby platil tak vysoké daně a odvody, jako platí čeští zaměstnanci, tak že raději půjde k té své mafii, protože se mu to vyplatí více,“ dodal s tím, že pro Ukrajince bylo daňové zatížení [obdobné jako u českého zaměstnance] finančně neúnosné.

–ČTK/DNA–