Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,1 procenta. Meziročně inflace v listopadu stoupla o 7,3 procenta. To je o 1,2 procentního bodu méně než v říjnu. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].
Oslabení meziročního cenového růstu statistici hlásí napříč celým spotřebním košem, nejvýraznější pak u potravin a bydlení. Dále klesaly hlavně ceny pohonných hmot.
Co se týče meziměsíčního růstu cen, u bydlení stouply ceny elektřiny o 1,6 procenta a zemního plynu o 0,7 procenta. Ceny oděvů vzrostly o 1,1 procenta. Z potravin zdražily nejvíce ovoce [+3,1 %], zelenina [+2,6 %], ale i uzeniny, oleje, tuky, sýry a tvarohy.
Dolů inflaci tlačily i v listopadu ceny benzinu a nafty. Ty klesly o 3,4 procenta. Z potravin klesly ceny vepřového masa [-5,7 %], vajec [-11,7 %] nebo chleba [-0,8 %]. Ceny zboží úhrnem zůstaly na úrovni měsíce října a ceny služeb vzrostly o 0,2 procenta.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu o 7,3 procenta. Avšak bez započtení vlivu vládního energetického úsporného tarifu na ceny loni by meziroční cenový růst dosáhl hodnoty 4,7 procenta, uvedl ČSÚ.
Inflace v listopadu: Co říkají analytici
„Pokles meziroční inflace je dán především vyšším srovnávacím základem, protože loni v listopadu výrazně poskočily nahoru ceny energií, zejména pak zemního plynu. To se letos už neopakovalo, a proto se inflace mohla z měsíce na měsíc tak snížit,“ komentuje aktuální data ekonom Creditas Banky Petr Dufek.
Na otázku, co stojí za aktuální meziroční inflací především, pak odpovídá: „Skoro dvě třetiny aktuální inflace jdou na vrub rostoucím nákladům na bydlení, zejména elektřiny. V případě potravin, které ještě nedávno inflaci notně přiživovaly, dochází naproti tomu konečně ke zklidnění.“
V pozitivním duchu hovoří také ekonom společnosti BHS a poradce premiéra Petra Fialy [ODS] Štěpán Křeček.
„Inflační epizoda pomalu končí a již v příštím roce by se inflace měla pohybovat v okolí svého cíle ve výši 2,0 procenta. Zkrocení inflace umožní, aby rostly reálné mzdy zaměstnanců, což podpoří spotřebu. Díky tomu se naše ekonomika vrátí k mírnému růstu,“ popisuje budoucnost ekonom.
Upozorňuje ale na to, že z meziročního pohledu narostly mnohé náklady spojené s bydlením. Například ceny tepla a teplé vody se zvýšily o 24,2 procenta, ceny vodného o 16,3 procenta a ceny stočného o 26,9 procenta. Mezi potravinami skokově narostly ceny brambor o 28,5 procenta.
Tipování kroků centrální banky
I přes optimistické výhledy na rok 2024 další vývoj inflace zůstává podle analytiků nejistý. Předně kvůli tomu, že se teprve ukáže, jak energetické firmy ve světle vyšších regulovaných cen upraví své ceníky pro spotřebitele. A dále, jak se vyvine přecenění zboží a služeb spolu se změnami daně z přidané hodnoty [DPH] v příštím roce.
„Druhou nejistotou jsou pak dopady vyšších nákladů na energie na firmy. Konkrétně, zda se tyto ceny promítnou do ceníkových cen platných od začátku roku,“ vysvětluje Dufek.
Podle něj se inflace na začátku roku 2024 nejspíš vrátí ke trojce. Z pohledu České národní banky inflace dopadla o něco hůře, než předpokládala její prognóza. Klíčová ale zůstává jádrová inflace, dodává Dufek.
„Anualizovaný růst jádrové inflace v ČR se dostal pod dvě procenta. V EMU a USA vidíme podobný trend. Inflační čísla jsou nižší, než předpokládal trh v USA, EMU, a především v Číně, která exportuje deflaci,“ konstatuje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
A dodává: „Pokles inflačních očekávání zvýšil reálnou repo sazbu. Když k tomu přidáme relativně horší čísla z české ekonomiky, jako růst spotřebních výdajů nebo výhled českého průmyslu, tak máme kombinaci, která si vyžaduje snížení sazeb.“
Přesně to podle něj ukazuje prognóza ČNB bankovní radě. Totiž, že tlak na pokles sazeb je enormní. Bankovní rada ČNB zasedá příští týden ve čtvrtek 21. prosince.
–DNA–
