Americká centrální banka [FED] včera [13.12.] ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Úrokové sazby měnový výbor nezměnil již třetí seanci za sebou.
V prohlášení FEDu centrální bankéři ale i uvedli, že inflace zpomaluje a do úvahy přichází snížení úrokových sazeb v příštím roce. Meziroční spotřebitelská inflace v říjnu v USA činila 3,2 procenta, v listopadu klesla na 3,1 procenta. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny vzrostly o 0,1 procenta. Zmírňování měnové politiky nahrává i vývoj na trhu práce. Letos v listopadu americká ekonomika vytvořila zhruba 199 000 nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti v USA klesla na 3,7 procenta z říjnových 3,9 procenta.
„Nižší hodnoty inflace v posledních několika měsících vítáme,“ řekl na tiskové konferenci šéf FEDu Jerome Powell.
Také ale dodal, že banka nadále postupuje obezřetně a dostat inflaci na kýžená dvě procenta „ještě nějakou dobu vezme“. Jádrová inflace se podle něj pohybuje na úrovni 3,1 procenta a dopady zpřísnění měnové politiky se v ekonomice ještě plně neprojevily. Byť je zřejmé, že vyšší úroky zatěžují spotřebu domácností a investice podniků. Co se týče trhu práce, podle Powella růst nominálních mezd zmírňuje, jakkoli poptávka po pracovní síle převyšuje nabídku.
„Budoucí rozhodnutí budeme přijímat na základě všech údajů, vyvíjejících se vyhlídek a přicházejících rizik,“ prohlásil šéf FEDu.
Měnový výbor podle něj pravděpodobně skončil se zvyšováním úrokových sazeb. Inflace totiž stále ochlazuje, i když zůstává nad dvouprocentním cílem. Celkem 17 z 19 představitelů FED předpokládá, že základní úroková sazba bude do konce roku 2024 nižší než nyní.
Americké akcie posílily, dolar oslabil
„Trhy interpretovaly projev zástupců FEDu jako holubičí,“ shrnul bezprostřední reakci trhů na rozhodnutí americké centrální banky analytik XTB Tomáš Cverna.
„Na měnovém páru EUR/USD pozorujeme dynamický pohyb vzhůru nad úroveň 1,088. Americký dolar oslabuje, což podporuje růst indexů. Pozorujeme příliv kapitálu do rizikových aktiv spolu s oslabením dolaru. Indexy US500 a US100 posílily o zhruba procento, Bitcoin rostl o téměř čtyři procenta,“ dodal.
Podle ekonomů aktuální vývoj ukazuje na scénář „měkkého přistání“. To znamená, že inflace bude nadále zpomalovat a americká ekonomika se nejspíš vyhne recesi a prudkému růstu nezaměstnanosti. V případě, že by FED pokračoval ve zpřísňování měnové politiky, dopadlo by to naopak jak na ekonomiku, tak finanční trhy, které v poslední době rostou. Jako problém se ukazují vyšší náklady na státní dluh kvůli vysokým úrokům.
„Pokud by bankéři ale trhy překvapili, může to znamenat konec dynamického růstu. Ten v posledních týdnech zažíváme u mnoha instrumentů od indexů až po kryptoměny,“ uvedl Cverna s tím, že podobný postup, jaký razí FED, očekává od Evropské centrální banky [ECB], která zasedá dnes [14.12.].
Skutečností je, že Powellovy komentáře se nesly ve výrazně holubičím tónu. Powell vysvětlil, že úrokové sazby jsou na cílové úrovni nebo velmi blízko ní. A jeho zmínka o prvním snížení sazeb posílila býčí nárůst na trzích. Například index US30 se dostal nad historická maxima.
Sazby v USA jsou nejvýše od roku 2001
I když inflace v USA zůstává nad dvouprocentním cílem centrální banky, zpomaluje rychleji, než předpokládaly odhady. Podle nové prognózy FEDu jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, do konce roku 2024 zpomalí na 2,4 procenta. V září FED čekal inflaci 2,6 procenta. Nezaměstnanost by v příštím roce měla vzrůst na 4,1 procenta ze současných 3,7 procenta. Ekonomika má v příštím roce stoupnout o 1,4 procenta a v roce 2025 tempo růstu zrychlí na 1,8 procenta. Hrubý domácí produkt USA [HDP] letos nejspíš stoupne o 2,6 procenta.
Federální rezervní systém loni v březnu zahájil zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci. Jeho základní sazba od té doby stoupla o více než pět procentních bodů. Naposledy FED úroky zvýšil letos v červenci. Základní sazba se nyní nachází v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. To je nejvyšší úroveň od roku 2001. Loni v červnu míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta a byla nejvýše za více než 40 let.
–DNA–
