Ceny zemědělských výrobců v listopadu meziměsíčně klesly o 4,9 % a meziročně o 16,2 %. Meziměsíčně klesly i ceny průmyslových výrobců [-0,4 %], i když meziročně zůstávají o 0,8 procenta vyšší. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].
Ceny stavebních prací podle dat úřadu v listopadu vzrostly meziměsíčně o 0,1 procenta a meziročně o 3,3 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně snížily o 0,2 procenta a meziročně byly vyšší o pět procent.
„Ve výrobním sektoru nadále vesměs pokračuje trend snižujících se cen. Lze předpokládat, že důvodem je jak slabší poptávka, tak i nižší ceny vybraných výrobních vstupů. Tento vývoj by měl rovněž zmírňovat tlak na růst spotřebitelských cen. Velkou nejistotu však v tomto ohledu představuje nárůst regulovaných cen energií od příštího roku, který se pravděpodobně propíše do vyšších vstupních nákladů firem,“ komentuje čerstvá data analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Podle analytiků jsou aktuální data pozitivní, protože ukazují na další pokles spotřebitelské inflace. Jisté to ale není. Příští rok totiž stoupnou ceny energií, a nejen jich.
„Samozřejmě velkou neznámou je, co udělají výrobci a řetězce s cenami po Novém roce, avšak s ohledem na vystresovanou poptávku prostor pro zdražování příliš nemají,“ říká hlavní ekonom Creditas Banky Petr Dufek.
Obchodní řetězce již oznámily, že od příštího roku zdraží potraviny o deset a více procent. A to přesto, že vláda proklamovala zlevnění potravin kvůli nižší dani z přidané hodnoty [DPH], jíž u potravin od příštího roku konsolidační balíček sráží z 15 na 12 procent.
Ceny výrobců v listopadu podrobně
Ceny zemědělských výrobců se meziměsíčně snížily o 4,9 procenta, klesly ceny:
- skotu: -1,1 %,
- zeleniny: -1,2 %,
- obilovin: -1,4 %,
- prasat: -2,0 %,
- brambor: -4,1 %.
Naopak ceny olejnin vzrostly o jedno procento, mléka o 3,1 procenta a ovoce o 4,6 procenta. Meziročně byly ceny zemědělských výrobců nižší o 16,2 procenta [v říjnu o 9,7 %]. V rostlinné výrobě ceny klesly o 19,4 procenta. V živočišné výrobě byly ceny nižší o 10,5 procenta.
Meziměsíční pokles cen průmyslových výrobců o 0,4 procenta ovlivnilo snížení cen koksu a pohonných hmot. Ceny základních kovů a chemických látek a přípravků byly nižší shodně o 1,7 procenta a potravinářských výrobků o 0,3 procenta. Z toho ceny rostlinných a živočišných olejů a tuků spadly o 3,5 procenta, ostatních potravinářských výrobků o 0,9 procenta a mlýnských a škrobárenských výrobků o 1,1 procenta.
Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu vzrostly o 0,2 procenta, elektrických zařízení o 0,7 procenta a nápojů o 0,6 procenta. / Ceny průmyslových výrobců se meziročně zvýšily o 0,8 procenta [v říjnu o 0,2 %].
Ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně snížily o 0,2 procenta. Klesla cena za služby v oblasti zaměstnání, to o 3,9 procenta. Ceny za poradenství v oblasti řízení klesly o 0,6 procenta a ceny za služby v oblasti programování o 0,4 procenta. Vzrostly ceny za reklamní služby a průzkum trhu, to o 0,2 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky byly meziročně vyšší o 5,0 procenta [v říjnu o 5,3 %].
Co na vývoj výrobních cen říkají analytici
Podle analytiků ve výrobních cenách pokračuje hmatatelné uklidňování inflační situace. To vyplývá z příznivého vývoje na mezinárodních trzích v kombinaci s utlumenou domácí a zahraniční poptávkou.
„Nákladové důvody pro další zdražování spotřebitelského zboží již evidentně z větší části pominuly. Jakkoli je to poněkud v rozporu s veřejnými prohlášeními části podnikatelské sféry, která již v předstihu varuje před další vlnou zdražování své produkce,“ říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Podle něj ani v nejbližší době nelze očekávat obrat v tomto příznivém trendu. Naopak se jako pravděpodobné jeví další ustupování nákladových faktorů.
„Nesdílíme ani obavu z přesunutí distribučních plateb za energie zpět na firmy, které by mělo být z velké části vykompenzováno zlevněním jejich silové složky. Podle nás tedy výhled na další vývoj spotřebitelských cen zůstává příznivý. Očekáváme, že do nového roku vstoupíme se spotřebitelskou inflací poblíž tří procent,“ míní Hradil.
Podle Petra Dufka aktuální data dávají centrální bance do rukou další argument ve prospěch snížení úrokových sazeb, to již na letošním prosincovém zasedání.
–RED–
