Včera [18.12.] uzavřená dohoda o normě Euro 7 mezi Evropským parlamentem a Radou členských států přináší oproti původně tvrdému návrhu Evropské komise [EK] zlepšení. Uvedlo to Sdružení automobilového průmyslu [SAP].
I přesto podle zástupců sdružení nová podoba Euro 7 bude pro evropský, potažmo tuzemský automobilový průmysl představovat nemalou výzvu.
„Jakkoli Euro 7 pořád přinese množství nových pravidel a požadavků vůči automobilovému průmyslu, fakt je, že aktuální podoba Euro 7 je mírnější a technicky realističtější,“ uvedl k dohodě výkonný ředitel SAP Zdeněk Petzl.
Podle něj původní text EK vedl k neúměrně vysokým nákladům a odklonu investic od nařízeného přechodu na bezemisní mobilitu do roku 2035. To ohrožovalo zejména menší a cenově dostupná spalovací vozidla. A mohlo to vést až k uzavření výrobních závodů v ČR i EU. Proto Petzl oceňuje kompromisní dohodu.
„Velmi si proto vážím nasazení zejména zástupců českého státu v čele s panem ministrem Kupkou i práce hlavního zpravodaje pana europoslance Vondry, kteří sehráli klíčovou roli v jednáních o to, aby se norma Euro 7 stala co možná nejracionálnější,“ dodal.
Podle Ministerstva dopravy ČR [MD ČR] se Česku během více než rok dlouhého vyjednávání podařilo uhájit všechny své klíčové požadavky. Emisní limity výfukových plynů v případě aut a dodávek zůstanou na úrovni současné normy EURO 6. To včetně podmínek testování pro osobní vozidla. Dále došlo k prodloužení lhůt vstupu nových pravidel v platnost, zásadních změn doznal i systém monitorování emisí vozidla, uvádí ministerstvo.
Co [ne]přinese norma Euro 7
Podle zástupců SAP nicméně i norma Euro 7 zavádí mnoho nových požadavků, které se dotknou nejen nových spalovacích, ale i elektrických vozidel. Jde zejména o zcela nová a unikátní pravidla pro otěry z brzd a pneumatik. Norma požaduje komplikovanější palubní monitoring. Zpřísňuje pravidla pro životnost baterií a emisní limity pro nákladní vozidla.
Úspěchem je, že emisní limity výfukových plynů v případě aut zůstanou na úrovni dnes platné emisní normy Euro 6. A to včetně limitů testování. Došlo dále k odložení účinnosti normy. Nyní je lhůta pro účinnost 30 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy vozidel M1 a N1 a 42 měsíců pro všechny registrace. Pro kategorie M2, M3, N2, N3 a O3, O4 je časová lhůta 48 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy a 60 měsíců pro všechny registrace. Tato lhůta umožní automobilkám připravit se na nové požadavky.
Povedlo se upravit také požadavky na fungování palubního systému měření emisí OBM [On-Board Monitoring]. Používání OBM se upravilo tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu, uvedlo ministerstvo. Podle něj došlo k lepší provázanosti tohoto návrhu s aktuálním návrhem nařízení k CO2 limitům pro těžká nákladní vozidla.
„Nyní nás čeká finální ratifikace této dohody ze strany Evropského parlamentu a Rady ministrů. S ohledem na potřebu právní jistoty, aby odvětví mohlo začít na naplňování nových pravidel pracovat, apelujeme na legislativce, aby text v této podobě schválili co nejdříve,“ říká Zdeněk Petzl.
ČR se zasloužila o zmírnění normy
Podle ministra dopravy Martina Kupky [ODS] je dohoda o podobně normy velký úspěch české práce v EU. Za ním podle jeho slov stojí spolupráce s podobně smýšlejícími státy. Také ale práce lidí na českém ministerstvu dopravy a Stálém zastoupení ČR v Bruselu.
„Podařilo se nám velmi výrazně změnit důležitou unijní legislativu. […] Velký kus práce jde i za Alexandrem Vondrou během vyjednávání v Evropském parlamentu,“ uvedl ministr.
Europoslanec Vondra [ODS] vedl jako zpravodaj vyjednávání v Evropském parlamentu.
„Cílem jednání bylo zajistit cenovou dostupnost nových menších aut se spalovacími motory pro domácí zákazníky. A zároveň umožnit automobilovému průmyslu připravit se na očekávanou celkovou transformaci sektoru. Výsledek tomu odpovídá,“ řekl Vondra.
K dohodě se vyjádřila velvyslankyně ČR ve Výboru stálých zástupců Coreper I Lucie Šestáková. Ta potvrdila, že v konečné verzi nařízení se zachovaly všechny klíčové priority ze společné pozice členských států přijaté letos na podzim.
„Posledním otevřeným bodem ve finálních vyjednáváních byly cíle pro baterie,“ vyjasnila s odkazem na úpravu životnosti baterií.
–RED–
