I na konci roku 2024 můžeme mít sazby na pěti procentech

„Rok 2024 bude o snižování základních úrokových sazeb centrálních bank,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Co se týče Česka, uvádí, že by se vůbec nedivil, kdyby ještě i na konci příštího roku sazby ČNB začínaly „pětkou“. 

To proto, že „ten inflační příběh zdaleka nekončí“, řekl v aktuální debatě projektu o investicích a finančních trzích #Vítěznéportfolio.

„Ano, ČNB nejspíš začne snižovat sazby. A je jedno, jestli je sníží už letos v prosinci, nebo příští rok v únoru, protože je bude snižovat postupně,“ vysvětluje a dodává, že podle něj tu s námi inflace bude delší dobu, než by si mnozí přáli.

Svoji roli podle jeho názoru sehraje i vývoj kurzu jednotlivých měn. V tomto ohledu predikuje zejména posilování dolaru a oslabování eura.

„Vůbec bych se nedivil, kdybychom se příští rok dostali klidně i na paritu mezi dolarem a eurem,“ tvrdí.

Argumentuje solidním růstem ekonomiky USA a stagnací a recesí evropských ekonomik. A myslí si, že jako první z velkých centrálních bank začne se snižováním úroků Evropská centrální banka [ECB]. Americký FED dle jeho názoru ke snižování sazeb také přistoupí, ale nebude tak radikální. Ekonomika USA se – na rozdíl od té evropské – totiž vyvíjí dobře.

„A to znamená, že FED podrží z obavy z inflace úroky na vyšších úrovních po delší dobu než ECB,“ vysvětluje.

Americká, německá a ekonomika ČR nejen v roce 2024

Petr Sklenář potvrzuje, že zatímco americká ekonomika letos solidně roste, evropská ekonomika balancuje na hranici stagnace a recese.

„Já v té americké ekonomice nevidím žádný výraznější problém. Její růst v příštím roce odhaduji na 1,5 procenta. Jediný problém, který by tam mohl vyvstat, je fiskální politika, tahanice o rozpočet, případně nějaký geopolitický problém, který by dopadl na americkou ekonomiku. Ale ani to v tuto chvíli nevnímám jako nějaké velké riziko,“ tvrdí.

Amerika rostla ve třetím čtvrtletí rychleji než Čína

Podle něj v Americe aktuální vyšší úrokové sazby bez problémů přestál nemovitostní trh, domácnosti i firmy. Dobře se vyvíjí také trh práce, který za poslední rok přidal přes tři miliony nových pracovních míst.

„Nevidím v USA, že by domácnosti a firmy nezvládaly platit úvěry. Vidím tam hlad po nových pracovnících i solidní růst nominálních mezd. Prostě v USA nevidím mrak, ze kterého by mělo pršet,“ vysvětluje s tím, že americkou ekonomiku nejspíš neohrozí ani listopadové prezidentské volby.

Docela jiný obrázek ale vykresluje v případě evropské ekonomiky. Zde se soustředí hlavně na německou, ale i českou ekonomiku. I když třeba v případě Česka předpokládá oživení spotřeby domácností, hlavní problémy české a německé ekonomiky podle něj přetrvají i v roce 2024. Uvádí strukturální a cyklický pokles ekonomiky.

„Strukturální pokles nám tady bobtná čtyři, pět let. Německý průmysl je fakticky v poklesu od roku 2017. A ten strukturální pokles nyní zesiluje cyklický pokles, jenž způsobuje opatrností motiv v podobě útlumu spotřeby domácností kvůli inflaci,“ říká.

Podle něj jde o specifický problém našeho regionu, protože například domácnosti ve Středomoří i navzdory inflaci peníze nespoří, ale utrácejí. Strukturální problém evropské ekonomiky pak popisuje na německém chemickém průmyslu.

Drahé energie, tvrdá regulace a válka na Ukrajině

„Německo bylo 150 let lídrem v tomto průmyslu, ale teď prochází obrovskou kontrakcí,“ říká Petr Sklenář.

Mezi příčiny řadí hlavně vysoké ceny energií a tvrdou regulaci. Ve výsledku tak podle něj není pro německý chemický průmysl konkurent už jen Čína a další asijské země, ale konkuruje mu už i Amerika.

„To samozřejmě nepřekvapuje, když ceny zemního plynu jsou v Americe pětkrát nižší, ceny elektřiny čtyřikrát nižší. Toto u těch energeticky náročných výrobců působí smrtelně,“ tvrdí.

Vláda dala vybraným firmám 3,5 miliardy na energie

Zmiňuje i problém automobilového průmyslu, který Německo a Česko dlouhodobě držel a stále drží nad vodou. Konkrétně uvádí ztrátu konkurenceschopnosti v oblasti výroby aut se spalovacími motory a fakt, že pozice ve výrobě elektromobilů a vůbec aut přebírá Čína.

„Do Číny směřoval obrovský export evropských aut, ale dnes Čína vyrábí více aut než Evropa, USA a Japonsko dohromady,“ vysvětluje.

To podle něj ukazuje na další zásadní problém evropských ekonomik, jímž je ztráta exportních trhů. Zde zmiňuje dopady války na Ukrajině. Nejenže kvůli ní Evropa přišla o část své výrobní základny na Ukrajině a v Rusku, ale přišla i o trhy, kde prodávala své výrobky. Což platí zejména pro Rusko.

Rok 2024 bude ve znamení dluhopisů

Petr Sklenář se v debatě projektu #Vítěznéportfolio vyjadřuje k roku 2024 i z pohledu investorů. Tvrdí, že příští rok nadále dopřeje dluhopisovým trhům, více než akciím. A zmiňuje i komodity, konkrétně zlato. To hlavně kvůli inflaci a geopolitickému napětí.

„To, co vidíme nyní na zlatu, tedy rekordní hodnoty, podle mého názoru bude pokračovat. A to třeba kvůli tomu, že velký apetit po zlatu vykazují i centrální banky,“ říká.

Roste bitcoin i zlato. Investoři spekulují na pokles sazeb

Důležitý pak podle něj bude vývoj v Číně. I tu podle jeho názoru dohánějí problémy, které přišly spolu s covidem. Čína se navíc nyní potýká s nepříznivým demografickým vývojem a vnitřním politickým napětím.

„Dopady jsou velice pěkně vidět na tom, že z veřejného prostoru docela vymizely debaty na téma, kdy čínská ekonomika předstihne americkou ekonomiku,“ uzavírá.

Daniel Tácha

—

Kompletní záznam debaty nejenom s Petrem Sklenářem, ale i dalšími ekonomy je ke zhlédnutí zde. Více o projektu #VítěznéPortfolio, jehož je FinTag mediálním partnerem, a výběr toho nejlepšího z debat ve formě podcastů, najdete pak zde.