Příspěvek na bydlení se příští rok sníží. Proti letošku budou totiž o 1 400 až 2 800 korun menší takzvané normativní náklady pro výpočet dávky. Dávka se tedy sníží podle počtu členů v domácnosti a vztahu k bytu.
Normativy snižuje novela o státní sociální podpoře, která začne platit 1. ledna 2024. Příspěvek na bydlení získávají lidé, kteří za bydlení utratí víc než 30 procent svého příjmu. Dávka odpovídá rozdílu mezi normativy a 30 procenty příjmu. A normativ se od ledna snižuje. Od ledna budou mezi 8 932 a 23 195 korunami, vyplývá z novely.
Pro letošek byl dočasně vyšší podle počtu lidí v domácnosti o 1 400, 1 600 či 1 800 korun v nájmu a o 2 000, 2 400 či 2 800 korun ve vlastním a družstevním bytě. Normativy se teď pohybovaly podle velikosti bydliště, počtu nájemníků a druhu bytu od 10 932 do 24 995 Kč.
Od ledna se tedy dávka sníží. Průměrný příspěvek na bydlení činil letos v říjnu podle dat ministerstva práce a sociálních věcí 6 380 korun. Dávku dostalo 266 800 domácností. O rok dříve jich bylo 188 000. Letos za deset měsíců stát na příspěvky vydal 14,8 miliardy korun, před rokem to bylo 6,6 miliardy korun.
Novinka i je, že žadatelé o dávku již nebudou dokládat výdaje na energie. Úřady práce si je vyžádají od dodavatelů. Podporu podle novely nadále dostanou lidé, kteří žijí v rekreačních domech.
Příspěvek na bydlení čerpají mnozí
Oproti loňsku vzrostl počet příjemců příspěvku na bydlení dvojnásobně. Odborníci dlouhodobě upozorňovali, že dávku čerpá příliš široká skupina domácností.
„Na příspěvek na bydlení už má nárok velká část lidí. Byl bych i pro omezení skupiny, která na něj má nárok. Dnes je ta skupina široká,“ uvedl nedávno v diskuzním pořadu České televize sociolog z PAQ Research Daniel Prokop.
Dávky na bydlení zaslouží revizi. Příjemců je hodně, tvrdí odborníci
Důležité je podle něj systém sociálních podpor od státu nastavit tak, aby se lidem vyplatilo pracovat a aby k tomu měli motivaci. Systému výplaty sociálních podpor by podle něj prospěla reforma, která by jejich výplatu zautomatizovala a zacílila více k nízkopříjmovým rodinám. Uvedl, že například na přídavek na dítě má v Česku stále nárok 40 procent rodin. Úřady práce ho ale vyplácejí přibližně čtvrtině z nich. Dávku navíc nejčastěji nedostávají ty nejchudší domácnosti, často kvůli složitému dokladování potvrzení k dávce.
Ke zlepšení sociální situace nízkopříjmových rodin by podle Daniela Prokopa vedlo přehodnocení zdanění jejich práce a další doplňkové úlevy. Jako je osvobození od plateb některých služeb, například školkovného či obědů pro děti ve školách a školkách.
„Je třeba danit chytřeji či méně hloupě,“ uvedl Prokop.
Příspěvek na bydlení dá stát i na drahý pronájem. Klidně i 10 tisíc
Podle něj nejde ani tak o platbu daně z příjmů u lidí s nejnižší minimální mzdou. Tu totiž obvykle ani neodvádějí s ohledem na uplatnění slevy na poplatníka. Jde ale o vysoké procento odvodu na sociální a zdravotní pojištění, které z minimální mzdy, která je letos 17 300 korun, ukrojí kolem 7 500 Kč. Pokud se do odpočtu zahrnou odvody za zaměstnance i zaměstnavatele na oba druhy pojistného.
Podpora pro uprchlíky z Ukrajiny
Spolu s příspěvkem na bydlení se od ledna upraví i výše humanitární dávky pro uprchlíky, která zahrnuje podporu na živobytí a bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od změn slibuje snížení nákladů na podporu Ukrajinců. Dávky získají zejména takzvané zranitelné osoby, ostatním se přístup k dávkám omezí.
Peníze od státu mohou získat jen uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Ty činí na měsíc na osobu 3 000 korun v evidovaném bytě a 2 400 korun jinde. Pro takzvané zranitelné osoby se částky od ledna zdvojnásobí. Na započítání 6 000 či 4 800 korun budou mít nárok děti, lidé nad 65 let, studenti, těhotné ženy, rodiče dětí do šesti let či postižení a jejich pečující. Podpora se jim tedy zvedne.
Podle ministerstva práce je cílem podpořit uprchlíky v tom, aby se z hromadného ubytování přestěhovali do bytu. Ministr práce Marian Jurečka [KDU-ČSL] nedávno podotkl, že bydlení v bytech je pro začlenění do běžného života vhodnější a také levnější pro stát. Ten v zařízení na uprchlíka platí 10 500 korun za měsíc, v bytě to bude nejvýš 6 000 korun, řekl Jurečka. Lidem, kteří mohou pracovat, hradí stát ubytování v zařízeních nejvýš pět měsíců. Ostatním ho tam platí dál.
Humanitárních dávek poskytly úřady v říjnu 61 700 za 600,5 milionu korun. Po změně podoby podpory se od července vyplatilo celkem 2,2 miliardy korun. Za prvních šest měsíců před úpravou pravidel to bylo 4,1 miliardy korun.
Opět ukrajinský zářez do veřejných rozpočtů. Príma sebereme to nízkopříjmovým a invalidním i starobním důchodcům. Hlavní je přeci, aby chudáci zaměstnavatelé mohli dál zaměstnávat lidi za 25 000,- brutto měsíčně. Nikdo neřeší, že evropské mzdy by přinesly i evropské příjmy z daní a poplatků.
Uděláme všechno, aby Češi z Čech vymizeli, že? A zatím nehody 140 000 ukrajinských automobilů platí Kancelář pojistitelů, protože nemají povinný ručení. Ale tam nešáhnou, jen vítězoslavně včera ČRo Plus ohlásil, že 1500 Ukrajinců už povinný ručení má. Každý 93,333. auto, super, už jsem klidnej.