Příjmy státního rozpočtu loni stouply o 290 miliard korun

Stát měl loni meziročně vyšší příjmy do státního rozpočtu o 290 miliard korun. Výdaje z rozpočtu pak vzrostly o 218 miliard korun. Celkový schodek státního rozpočtu i tak za celý loňský rok ale dosáhl 288,5 miliardy korun.

Výsledky hospodaření dnes [4.1.] na tiskové konferenci uvedlo Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] jde o úspěch, protože deficit loňského hospodaření meziročně klesl o 71,9 miliardy korun. A příznivější byl podle něj i proti schválenému plánu vlády, který počítal se schodkem 295 miliard korun.

„Nejenže jsme dokázali plánovaný rozpočet dodržet a meziročně snížit deficit o téměř 72 miliard korun a k tomu seškrtat provozní výdaje, ale dokonce se nám podařilo schodek ještě mírně snížit a přitom vyčlenit na investice rekordních 211 miliard korun,“ řekl ministr.

Ve svém sdělení odmítl, že by za tímto výsledkem stály také vyšší příjmy státu kvůli vysoké inflaci a další mimořádné příjmy.

„Inflační příjmy jsou nižší než inflační výdaje. Inflace se nepromítla do výše schodku,“ argumentoval a dodal, že pro stát „je mnohem výhodnější, když je inflace na úrovni cíle centrální banky, protože nemá takové náklady na obsluhu státního dluhu.“

Hospodaření státního rozpočtu 2023 v mld. Kč

[Zdroj: MF ČR]

„Když někdo tvrdí, že inflace pomáhá státnímu rozpočtu, tak nemluví pravdu nebo přímo lže. Pokud si mám vybrat, zda volím vyšší inflaci a vyšší výběr daně z přidané hodnoty, tak volím nižší inflaci,“ uvedl.

Na druhé straně připustil, že stát díky vyšší inflaci, a tak i vyšším úrokům centrální banky, například výrazně více inkasoval ze zhodnocení vkladů domácností a firem u bank. Výnosy z vkladů domácností stát daní srážkovou daní ve výši 15 procent.

290 miliard korun navíc na straně příjmů

Celkové příjmy rozpočtu 2023 dosáhly 1,914 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,8 procenta. Výdaje byly 2,203 bilionu korun, proti roku 2022 se zvýšily o 11 procent. Náměstek ministra financí Marek Mora v podcastu FinTag [publikujeme ho zítra, 5.1., pozn. red.] uvedl, že za výrazným růstem příjmů státního rozpočtu v loňském roce stál zejména lepší výběr daní z příjmů právnických, ale také fyzických osob. Do nárůst inkasa daně z příjmů právnických osob se podle něj inflace přitom již propsala.

„A bohužel firemní sektor k té inflaci přispěl tím, že si zvýšil své marže. Což se projevilo právě ve výběru daně z příjmů právnických osob,“ uvedl.

Stát loni vybral na daních 1,39 bilionu korun, proti roku 2022 se inkaso zvýšilo o 17 procent. Obavy z toho, že mimořádný růst příjmů v úrovni necelých 300 miliard korun udrží i návrh státního rozpočtu pro letošní rok, Marek Mora nemá.

Příjmy státního rozpočtu v roce 2023 stouply o 290 miliard korun

[Zdroj: MF ČR]

„Vládní konsolidační balíček letošní rok ovlivní na příjmové straně vyšší daní pro právnické osoby z 19 na 21 procent. A o 0,6 procenta se zvednou odvody na sociální pojištění. To budou ty největší položky na straně příjmů, které letos narostou,“ řekl Mora.

Zároveň očekává změnu trendu v oblasti spotřeby domácností. Což by mělo pomoci zvýšit inkaso daně z přidané hodnoty [DPH]. Právě DPH v daňovém výnosu státního rozpočtu zastává největší podíl.

„Zde očekáváme, že v roce 2024 začnou růst reálné příjmy obyvatelstva. Tím vzroste spotřeba, a to se projeví ve výnosu této daně. Ty ostatní daně zůstanou na vysokých úrovních, kde podle mě byly, ale tam ty prudké nárůsty, jako byly loni, už neočekáváme,“ vysvětluje Marek Mora v podcastu FinTag.

Příjmy státního rozpočtu v roce 2023

Příjmy státního rozpočtu v roce 2023 vzrostly o 17,8 procenta [+289,7 mld. Kč]. K nárůstu nejvíce přispěly [+18,7 %, +147,7 mld. Kč] daňové příjmy.

• Mimořádné příjmy z windfall tax: +57,7 mld. Kč
• Odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny: +18,5 mld. Kč
• Inkaso daní z příjmů právnických: +50,2 mld. Kč
• Inkaso daní z příjmů fyzických osob: +25,2 mld. Kč
• Daň z přidané hodnoty: +19,9 mld. Kč

Výběr pojistného na sociální zabezpečení vzrostl o 51,6 miliardy korun. Za výrazným nárůstem příjmů nedaňového charakteru [+45,9 %, +90,4 mld. Kč] byly podle MF ČR prostředky z EU. Celkem přidaly 56,8 miliardy korun. A zvedly se o 45,2 miliardy korun platbou pro Národní plán obnovy. Jako tučné se loni ukázaly i výnosy z dividend [+30,0 mld. Kč] akciové společnosti ČEZ v objemu 54 miliard korun.

Výdaje státního rozpočtu v roce 2023

Celkové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 217,8 mld. Kč [+11,0 %]. Pro jejich tempo byl určující podle MF ČR vývoj běžných výdajů [+10,7 %, +192,4 miliardy korun].

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+13,0 %, +100,1 mld. Kč] se nejvíce podílely výplaty důchodů [+16,5 %, +97,1 mld. korun]. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení [+9,4 mld. Kč] posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií, výsluhový příspěvek [+1,4 mld. Kč] a příspěvek na mobilitu o zhruba jednu miliardu.

Meziroční nárůst výdajů státního rozpočtu v roce 2023

[Zdroj: MF ČR]

Naopak klesly výplaty přídavku na dítě [-4,8 mld. Kč] kvůli poskytnutí jednorázového příspěvku 5 000 Kč v roce 2022, dávek nemocenského pojištění [-2,2 mld. korun] a rodičovského příspěvku [-1,9 mld. Kč]. O cca 1,7 miliardy korun jsou nižší humanitární dávky legislativně upravené od 1. července 2023 na příspěvek na životní potřeby.

Obsluha státního dluhu

Obsluha státního dluhu loni představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 68,3 miliardy korun [+18,6 mld. Kč]. Meziroční nárůst o 37,4 procenta souvisel s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021. Ale i s financováním schodkového hospodaření posledních let za zhoršujících se úrokových podmínek.

Deset miliard dluhu Česko ročně vyjde na 500 až 600 milionů

Ostatně i k tomu se v podcastu FinTag, který publikujeme zítra [5.1.], vyjadřuje náměstek ministra financí Marek Mora. Ten ještě nedávno působil jako viceguvernér centrální banky. Mimo jiné v něm potvrzuje, že výše zadlužení Česka dál roste. Státní dluh činil na konci loňského roku 3,111 bilionu korun. Podle predikcí MF ČR jen letos za jeho obsluhu zaplatí daňoví poplatníci 95 miliard korun.

–DNA–