Už podruhé Český statistický úřad [ČSÚ] ponížil odhad výkonu české ekonomiky v loňském třetím čtvrtletí. Podle jeho dnes [5.1.] zpřesněných dat hrubý domácí produkt [HDP] ČR mezikvartálně klesl o 0,6 procenta, meziročně o 0,8 procenta.
Ještě loni v říjnu uváděl ČSÚ za loňské třetí čtvrtletí mezičtvrtletní propad HDP o 0,3 procenta a meziroční o 0,6 procenta. Nyní statistici ale ponížili svůj odhad i ze začátku loňského prosince. Ten uváděl meziroční pokles HDP o 0,7 procenta a mezikvartální o 0,5 procenta. Podle aktuálních dat je ale realita v obou případech o setinu procenta horší.
„Česká ekonomika se sice ve třetím čtvrtletí nevyhnula propadu, firmám se však i v této situaci dařilo udržet si nadprůměrnou ziskovost a byly ochotné i více investovat. Alespoň to naznačují výsledky sektorových účtů, které dnes zveřejnil statistický úřad,“ vypichuje z aktuálních výsledků hlavní ekonom Creditas Banky Petr Dufek.
A pokračuje: „Jde o celková čísla, která ukazují skoro desetiprocentní meziroční nárůst zisků, ale bez dalšího detailu neukazují, kde tyto zisky vznikají. Dá se předpokládat, že za zvýšením ziskovosti může být energetický sektor, ale nebude v tom nejspíš nakonec sám.“
Celkově míra zisku podniků – jako poměru zisků k přidané hodnotě – podle něj dosáhla 48,5 procenta. Ještě v posledním předcovidovém roce činila v průměru zhruba 45 procent.
Úsporný balíček přinese státu zhruba 150 miliard korun navíc
Celkové mzdové náklady nefinančních podniků meziročně stouply o 7,1 procenta. Míra investic u podniků se zvýšila mezičtvrtletně o 0,4 procentního bodu a dosáhla 28,9 procenta. Meziročně byla vyšší o 0,3 procentního bodu.
Jak si ve 3. čtvrtletí stály domácnosti
„Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele ve 3. čtvrtletí stoupl mezičtvrtletně o 0,9 procenta, meziročně poklesl o 3,7 procenta,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání činil ve 3. čtvrtletí 43 371 Kč. Proti předchozímu čtvrtletí se reálně zvýšil o 0,5 procenta. Meziročně se nezměnil. A co z těchto dat plyne?
„Jsou vlastně jen potvrzením dřívějších trendů. Ukazují, že reálná finanční situace domácností se zatím zlepšovat nezačala. Pozitivní obrat však lze v tomto směru očekávat už od začátku letošního roku díky výraznému poklesu inflace,“ vysvětluje Dufek.
Podle aktuálních dat ČSÚ reálná spotřeba domácností na obyvatele se loni ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně snížila o 0,3 procenta, meziročně poklesla o 5,2 procenta.
Statistici navíc upozornili, že pokud by do bilance spotřeby na obyvatele nezahrnuli uprchlíky z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou, pak by reálná spotřeba na obyvatele klesla o 2,4 procenta. Mezičtvrtletně by byla nižší o 0,3 procenta.
Míra úspor českých domácností
Podle ČSÚ míra úspor českých domácností loni ve třetím čtvrtletí zůstávala dál na vysoké úrovni. Loni ve 3. čtvrtletí dosáhla 18,7 procenta. To je o 0,8 procentního bodu více oproti předchozímu čtvrtletí a o 0,7 procentního bodu více než před rokem. Avšak při hodnocení tohoto čísla je třeba myslet na to, že jde o souhrnné číslo za celý sektor domácností.
„Nic nevypovídá o tom, kdo tyto úspory tvoří a disponuje. Mimochodem z našeho loňského průzkumu vyplynulo, že zhruba polovina domácností si v průběhu měsíce nezvládne dát stranou ani dva tisíce korun,“ tvrdí Petr Dufek.
Investice domácností klesly podle ČSÚ mezikvartálně o 0,1 procentního bodu a činily 7,4 procenta, meziročně byly nižší o 0,4 procentního bodu.
—
Obecně platí, že Česká republika se jako jediná země EU stále nevrátila na úroveň HDP z doby před pandemií covidu. A nejenže zaostává za svou předpandemickou úrovní ze čtvrtého kvartálu roku 2019, ale ještě se od ní vzdaluje. Zatímco loni ve druhém čtvrtletí za touto úrovní zaostávala o jedno procento, ve třetím čtvrtletí to bylo už o 1,6 procenta.
–RED–
