Premiér Fiala nechystá obměnu ministrů. Žádný není unavený

Premiér Petr Fiala [ODS] nyní nechystá výměnu některého z ministrů vlády. Ta je dle něj v dobré kondici a její členové mají chuť pokračovat v reformách. Fiala to dnes [7.1.] uvedl v televizi Prima v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové.

„Kdybych měl pocit, že mám nějakou změnu udělat, tak s tím nebudu váhat,“ uvedl Fiala k případným personálním změnám ve vládě.

„Nevidím, že by byl někdo unavený, všichni máme chuť pokračovat,“ dodal s tím, že preferuje spíš kontinuitu a stabilitu.

Naopak ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] je „připraven zvážit, že by nabídl rezignaci“ kvůli vánočnímu večírku pořádaném na ministerstvu práce a sociálních věcí v době tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Uvedl to dnes v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Premiér Petr Fiala ale na Primě prohlásil, že zatím Jurečkovo odvolání nepřipravuje. Ministr se podle něj omluvil, situaci ale musí jen ještě lépe vysvětlit. Vláda je pak podle něj v dobré kondici a ukáže se, že její rozhodnutí typu konsolidačního balíčku jsou správná.

„Dělali jsme rozhodnutí, která populární nejsou, to všechno se podepsalo na podpoře vlády,“ dále poznamenal Fiala.

Úsporný balíček přinese státu zhruba 150 miliard korun navíc

Podle něj dále platí, že již letos nepopulární kroky jeho kabinetu, které označil za správné, začnou přinášet ovoce. Za úspěch například označil kroky vedoucí ke stabilizaci veřejných financí. Stát měl loni meziročně vyšší příjmy do státního rozpočtu o 290 miliard korun. Výdaje z rozpočtu pak vzrostly o 218 miliard korun. Celkový schodek státního rozpočtu i tak za celý loňský rok ale dosáhl 288,5 miliardy korun.

Zatímco Fiala budoucnost vidí pozitivně, opozice ne

Lídr ANO a expremiér Andrej Babiš naopak ve svém novoročním projevu opakovaně obvinil vládu z toho, že Česko pod jejím vedeních stagnuje a chudne. S konsolidačním balíčkem podle Babiše kabinet prosadil největší zvýšení daní v historii a odstartoval další vlnu zdražování a inflace.

To nejhorší máme za sebou, řekl FinTag premiér Petr Fiala

Důvěra ve vládu se podle Centra pro výzkum veřejného mínění od předloňského listopadu držela nad 30 procenty, letos v létě ale přišel pokles na 25 procent a podle nedávného průzkumu ze závěru loňského roku důvěřovalo vládě 17 procent. Podle průzkumu Akademie věd ČR české vládě důvěřují zhruba dvě procenta veřejnosti.

Vláda má fakticky dobré výsledky, říká poradce premiéra Fialy

Petr Fiala v pořadu Prima také uvedl, že pokud nenastane nějaká krizová situace, s žádným dalším zvyšováním daní vláda nepřijde. Premiér dále řekl, že česká ekonomika by letos měla růst kolem dvou procent. Inflace podle něj klesne pod přijatelnou pětiprocentní hranici a reálné mzdy porostou o pět až deset procent.

Lidé se dál bojí inflace

Podle průzkumu společnosti Ipsos inflace dál zůstává hlavním zdrojem obav pro českou veřejnost, strach z ní má 49 procent lidí. Lidé se obávají především zdražování bydlení, což je oblast, ve které vidí jen málo příležitostí na další omezování spotřeby.

V souvislosti s inflací lidé nejčastěji vyjadřují obavy z růstu cen bydlení a potravin. Naopak nejmenší podíl byl těch, kteří se obávali zdražování rekreací a kultury. U nákladů na bydlení by přitom 38 procent dotázaných sice chtělo omezit své výdaje, ale už nemá jak. Dalších 32 procent lidí se chystá výdaje omezit částečně, 11 procent výrazně. Inflace je hlavním zdrojem obav veřejnosti od začátku roku 2022.

HDP: Firmám se ve 3. čtvrtletí dařilo, méně už domácnostem

Na druhém místě byly dlouhodobě obavy z válečného konfliktu v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině. Zde se ale podíl lidí obávajících se války snížil na 28 procent. Obavy z válečného konfliktu tak vystřídaly na druhém místě obavy z chudoby a sociálních nerovností. Ty vyjádřilo 32 procent Čechů. Čtvrtina lidí má obavy z kriminality a násilí.

Ipsos provádí průzkum pravidelně v půlročních intervalech. Aktuální data tak pocházejí z posledního sběru, který se uskutečnil v září 2023 na reprezentativním vzorku více než 1 000 lidí ve věku od 18 do 65 let.

–ČTK/RED–