Konflikt na Ukrajině pomalu vstupuje do třetího roku trvání. Frontová linie se ale nikam neposouvá. Jaké jsou vyhlídky Ukrajiny v konfliktu s Ruskem v tomto roce? Na to hledal odpověď koncem loňského roku server BBC.
Článek Ukraine war: Three ways the conflict could go in 2024 začíná BBC sdělením, že ukrajinský prezident Vladimír Zelenskyj již přiznal, že jarní ofenziva Ukrajiny neuspěla. Rusové stále ovládají asi 18 procent ukrajinského území. Redaktoři BBC se na možnosti dalšího vývoje války na Ukrajině dotázali tří vojenských odborníků.
Barbara Zanchettová, Department of War Studies KCL
„Válka se potáhne, ale ne donekonečna,“ soudí Barbara Zanchettová z Department of War Studies při King´s College London a pokračuje: „Vyhlídky na ukončení války jsou podle ní nevalné. Ve srovnání s loňským rokem je Vladimir Putin silnější, a to jak politicky, tak vojensky“.
Dále říká, že situace na bojišti je nejistá. Ukrajinská zimní ofenziva se zastavila. Rusové ale akce nezastavili. Více než kdykoliv jindy závisí výsledek na politických rozhodnutích, která se odehrávají na míle daleko od bojiště – ve Washingtonu a v Bruselu.
Obdivuhodná jednota Západu, kterou ukázal v roce 2022 a která trvala i loni, dostává trhliny. Americká pomoc se stala rukojmím toho, co prezident Joe Biden nazývá „petty politics,“ [politici s klapkami na očích, pozn. red.]. A budoucnost ekonomické pomoci od Evropské unie je zase závislá na postoji Maďarska. Váháni Západu dodává Putinovi kuráž. Jeho nedávná veřejná vystoupení a výroky ukazují na jeho přesvědčení, že Rusko je připraveno na dlouhou válku.
Bude mít tedy Západ sílu a vytrvalost pokračovat v podpoře Ukrajiny?
„Rozhodnutí EU zahájit rozhovory o připojení Ukrajiny a Moldavska je spíše symbolické. Znamená to pokračování v podpoře Kyjeva jako budoucího člena EU. Což se ale bez vítězství nad Ruskem uskuteční jen těžko,“ říká Zanchettová.
Úplný obrat politiky Washingtonu je podle ní nepravděpodobný. Zatím se rýsují černé scénáře americké pomoci, pokud by si Američané za prezidenta opět zvolili Donalda Trumpa. Ten ovšem přes všechny náznaky během svého úřadování Ameriku z NATO neodvedl a ani v budoucnu by nenarušil 75letou transatlantickou spolupráci.
Rand Corp.: Dobrý konec války na Ukrajině je nepravděpodobný
To však neznamená, že by nesoulad západních zemí nebyl problém. Pro Západ, a tedy i pro Ukrajinu, bude tento rok mnohem složitější. Pro demokracie je dlouhodobá jednota v podpoře války mnohem složitější než pro autokraty, kteří se nemusejí nikomu zpovídat.
Je proto pravděpodobné, že se válka protáhne, ale do nekonečna trvat nemůže. Váhání Západu posiluje Rusko. Pokud tam nedojde k převratu nebo zhoršení zdravotního stavu diktátora, které by vedlo k jeho rezignaci, jsou jediným východiskem jednání, která nyní obě strany odmítají, končí svoji řeč Zanchettová.
Michael Clark, exředitel Royal United Services Institute
„Ruská invaze na Ukrajinu znamenala návrat velké války na evropský kontinent. Průběh konfliktu v roce 2023 naznačil, že válka se odehrává i v zázemí, konkrétně možnostech zbrojního průmyslu,“ říká bývalý generální ředitel Royal United Services Institute Michael Clark.
A pokračuje: Válka průmyslové éry nasměrovává podstatnou část ekonomiky, v některých případech dokonce i celou, k produkci válečného materiálu. Ruský vojenský rozpočet se od roku 2021 ztrojnásobil a letos dosáhne 30 procent veškerých vládních výdajů. To válku o dost prodlouží.
Ruské ekonomice, která těží z války na Ukrajině, hrozí přehřátí
Tento rok ukáže, zda Rusko a jeho dodavatelé ze Severní Koreje a Íránu, nebo Ukrajina a její západní spojenci, jsou schopni a připraveni nést nenasytné požadavky války na zbrojní materiál.
Byla by chyba říci, že ukrajinská frontová linie je v patu, obě strany jsou schopny bojovat dále, aby dosáhly strategické iniciativy. Ruská armáda se může snažit útočit na celé linii fronty a přinejmenším ubránit donbaskou oblast. Ukrajina pravděpodobně zase zkusí využít svého úspěchu, kterého dosáhla dobytím západního pobřeží Černého moře. Získala tak přístup do Bosporské úžiny.
Kyjev se také zřejmě bude snažit o různé překvapivé iniciativy, aby osvobodil některá svá území. V zásadě ale rok 2024 bude pro Moskvu a Kyjev spíše rokem konsolidace. Rusko má nedostatek techniky a vycvičených vojáků, které by mohlo nasadit. K tomu by mohlo dojít až na jaře příštího roku.
Ukrajina zase potřebuje podporu Západu i letos, aby získala sílu pro budoucí ofenzivy. Válka se vyznačuje bojem mezi skupinami ve společnosti. To, co se odehrává na bojišti, závisí na výsledku v zázemí válčících stran.
Vojenská situace v roce 2024 závisí na Moskvě, Kyjevě, Washingtonu, Bruselu, Pekingu, Teheránu a Pchjongjangu více než na Adijivce, Tokmaku, Kramatorsku nebo na jiném ze zdevastovaných měst podél frontové linie, domnívá se Clark.
Ben Hodges, bývalý velící generál US Army Europe
Ukrajina zatlačí Rusy do okolí Krymu. Rusko neovládne celou Ukrajinu, a tak se bude snažit udržet území, které až dosud dobylo. Čas využije k posílení své obrany, jelikož doufá, že Západ už Ukrajinu nepodpoří v takové míře jako na začátku války. Ukrajina se ale nezastaví. Bojuje o přežití a je jí jasné, co by se stalo, kdyby kapitulovala.
Evropské země nyní mluví o potřebě její další podpory v atmosféře obav, že americká podpora zeslábne. Přesto se domnívám, že počátkem tohoto roku USA obnoví svoji podporu, kterou v prosinci zdržel Kongres.
Proto Ukrajina v následujících měsících znovu zahájí svoji iniciativu. Přeorganizuje jednotky, které utrpěly ztráty, aby převzala iniciativu. Dále zlepší systém náboru, aby získala více vojáků. Zvýší rovněž produkci munice a zbraní. A nakonec zlepší svoji schopnost účinně operovat proti ruským elektronickým systémům – rušení signálu, zadržování a vyhledávání.
Počátkem léta bude Ukrajina konečně schopná používat americké stíhačky F-16. Ty nasadí proti ruským stíhačkám a posílí svou leteckou obranu. Nejdůležitější částí ukrajinské strategie je znovuzískání Krymu. Což je, jak říkáme, rozhodující oblast, tvrdí Hodges.
Americký Institute for the Study of War
Podle amerického Institutu pro studium války Ukrajina udělá vše, aby pokračovala v tlaku na ruskou armádu, aby stáhla svoje námořnictvo v Sevastopolu, tamní letecké základny a logistickou bázi v krymském městě Džankoj.
Už si tuto možnost i vyzkoušela. Stačily podle Institutu tři střely Storm Shadow dodané Velkou Británií. Ty donutily třetinu ruské černomořské flotily, aby se stáhla ze Sevastopolu. Ukrajinci samozřejmě nedisponují nevyčerpatelnými zdroji. Vojáci Ukrajiny trpí nedostatkem dělostřelecké munice a dalekonosných přesných zbraní.
„Ale ruští vojáci jsou na tom hůře. Válka ochromuje jejich vůli a testuje jejich logistiku. Ruský logistický systém je křehký a nachází se pod stálým tlakem Ukrajinců,“ tvrdí americký Institut.
