Policie ČR včera [9.1.] představila vyhodnocení jejího zákroku na Filozofické fakultě v Praze. I když zástupci policie uvedli, že zákrok byl až na drobnosti bez chyb, vyjmenovali i slabá místa zákroku a dlouhodobé problémy v policii.
Na otázku, zda se loni 21. prosince dalo, nebo nedalo zabránit akci střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy [FF UK], policejní prezident generálporučík Martin Vondrášek uvedl: „Nezlobte se na mě, ale je to hypotetická otázka. Za mě by to muselo znamenat spekulativní odpověď. Já na tuto otázku nebudu odpovídat, nezlobte se“.
I přesto během tiskové konference uvedl několik „slabých míst“, na která ukázala tragická událost na FF UK. Některá se týkala přímo samotného zákroku policie, další byla systémová. I proto překvapilo, že se tiskové konference neúčastnil jinak v médiích velice aktivní ministr vnitra Vít Rakušan [STAN].
„Jednalo se o tiskovou konferenci Policejního prezidia, pražské policie a úřadu vnitřní kontroly, ne ministerstva vnitra,“ vysvětlil pro FinTag ředitel odboru komunikace Ministerstva vnitra ČR Miroslav Jašurek, proč nebyl na tiskové konferenci ministr Rakušan.
Komunikace s Filozofickou fakultou UK
„Jedním z těch slabších míst byla krizová komunikace v době události, kde jsme velice intenzivně komunikovali s personálem té fakulty. Pro příště bychom ale měli komunikovat i s odpovědnými zástupci toho konkrétního měkkého cíle,“ uvedl včera policejní prezident Vondrášek.
Následně svá slova rozvedl: „My jsme komunikovali s člověkem na recepci [FF UK na Palachově náměstí, pozn. red.]. Pak jsme komunikovali se zástupcem pedagogického sboru. Komunikovali jsme se studijním oddělením. Pak jsme komunikovali znovu s lidmi na té recepci. K úplné stejné komunikaci docházelo v rámci té Celetné [budova FF UK, kterou policie vyklidila, pozn. red.],“ vysvětlil policejní prezident.
Podle něj ale měla policie loni 21. prosince komunikovat přímo s odpovědnou osobou za Filozofickou fakultu UK.
„Neměli jsme se spokojit s tou komunikací s personálem, který potkáme, ale měli jsme cíleně kontaktovat toho, kdo nese třeba za ochranu toho objektu odpovědnost,“ uvedl s tím, že toto je jedno z hlavních ponaučení do budoucna.
Taktická a střelecká příprava řadových policistů
Za další slabé místo v policii, jež se ukázalo v návaznosti na tragickou událost na FF UK, jmenoval Vondrášek nedostatečnou taktickou a střeleckou přípravu nespecializovaných policistů.
„Další oblast, která zaslouží naši pozornost, je rozšíření taktické a střelecké přípravy mimo provoz prvosledových hlídek. Ale tam bohužel mnohde narážíme na personální nedostatečnost policie,“ řekl.
To i blíže vysvětlil: „Pakliže nám pro nějaký optimální stav pro zajištění vnitřní bezpečnosti chybí 5 800 policistů, tak na některých odděleních máme prioritu postavit hlídku pro toho občana. Postavit výjezdovku… A na ten takticko-střelecký výcvik těch nespecializovaných policistů se bohužel nedostává tolik času. Tolik času, kolik bychom si sami představovali.“
Problémy v policii panují podle něj ale i u takzvaných prvosledových hlídek. Jde o jejich vybavení. I když mají všechny tyto hlídky podle Vondráška i takzvané dlouhé zbraně, nemají dostatek útočných pušek se střelivem s větší průrazností.
„A není to snad proto, že bychom ty zbraně nechtěli koupit. Není to primárně ani o finančních zdrojích. I když bychom je potřebovali vyšší. Ale je to i o legislativě a zákonu o veřejných zakázkách. A o našich soudních sporech s ÚOHS,“ vyjasnil policejní prezident.
Policii chybí „analytický mozek“
Jako další slabé místo, které ukázala tragická událost na FF UK, označil policejní prezident „zlepšení analytických schopností policie“.
„My už několik let intenzivně pracujeme na jednotném analytickém nástroji. Ten v podstatě znamená to, že veškeré analytické výstupy z jednotlivých informačních systémů policie bude pod jednou střechou zpracovávat jeden analytický sofistikovaný nástroj,“ uvedl.
Z jeho slov vyplynulo, že policie žádný takový nástroj ale nemá. A dále to, že na jeho vytvoření nemá ani dostatečné finanční prostředky. A to i přesto, že by policie, jak řekl, ráda tento jednotný analytický nástroj už testovala a měla v provozu. Ale ani tím zaostávání policie v oblasti IT systémů nekončí. Ze slov policejního prezidenta vyplynulo, že český centrální registr zbraní je zastaralý. A jak sám řekl, je nesofistikovaný.
„Centrální registr zbraní je deset roků starý. Je to relativně nesofistikovaný informační systém. Plní ho i držitelé zbrojních licencí. Je tam řada nepřesných záznamů. A naším úkolem je i v souvislosti s novelou zákona o držení zbraní vytvořit do roku 2026 nový centrální registr zbraní. Do té doby chceme nad tím stávajícím vytvořit nějakou ALERT nástavbu, která bude automaticky indikovat některé podezřelé pohyby zbraní a střeliva,“ vysvětlil policejní prezident.
Jeho slova v podstatě znamenají, že centrální registr zbraní v Česku nemá vůbec žádné mechanismy, které by policii upozornily na rizikové chování majitelů zbraní.
Ministr vnitra Rakušan chystá briefing
I když policejní prezident Vondrášek na tiskové konferenci vyjmenoval hned několik slabých míst v systému ochrany veřejnosti, na která ukázala tragická událost na FF UK, podle jeho slov se česká policie na obdobné situace dlouhodobě připravovala. A začala s tím již v roce 2011, kdy k obdobné události došlo v Norsku.
„Dá se říci, že systematická příprava pak začala v roce 2015 po událostech v Uherském Brodě. Tehdy byl vytvořen koncept prvosledových hlídek. Těch je v současné době v České republice asi 210,“ přiblížil policejní prezident.
Policie dle něj dokonce vypracovala ucelenou „metodiku proti aktivnímu střelci“. Zdůraznil, že vytvořila i koncept pomoci provozovatelům takzvaných měkkých cílů. Událost na FF UK ji pak i přiměla k doplnění v podobě materiálu „Rozvoj opatření policie ČR v souvislosti v situaci aktivní střelec“. Ten už prý policejní prezident detailně probíral s ministrem vnitra Vítem Rakušanem.
„Myslím si, že naší povinností je nějaká reflexe té události,“ řekl mimo jiné na tiskové konferenci policejní prezident.
Avšak vzhledem k tomu, že ministr vnitra Vít Rakušan na včerejší tiskové konferenci nebyl, není známa jeho „reflexe události“ po jejím vyhodnocení policií. A zejména tak to, jak se vypořádá se „slabými místy“, s nimiž se policie potýká dlouhodobě. A které se projevily i při jejím postupu 21. prosince 2023 na pražské FF UK.
Podle ředitele odboru komunikace MV ČR Miroslava Jašurka Vít Rakušan ale i tak nezůstane veřejnosti nic dlužen. Do konce tohoto týdne bude mít totiž ještě svůj vlastní tiskový brífink k tragické události na FF UK, jak Jašurek uvedl pro FinTag.
Daniel Tácha
Vyplatí se přečíst. Máme jeden z nejvyšších počet policistů na počet obyvatel na světě. Výsluha v 35 letech věku člověka není nikde na světě. Některé výsluhy jsou i 100 000 Kč. K tomu mají policisté i odchodné ve výši šesti platů, které se vypočítává z hrubého příjmu a nedaní se, takže např. pokud se policistovi nechce sloužit, tak ve 41 letech po 21 letech služby dostane běžně 300 000 Kč odchodné a k tomu výsluhu okolo 27 000 Kč každý měsíc. Navíc mají policisté zdarma každý rok lázně na 14 dní se všemi procedurami a jídlem zdarma a možnost bydlení na ubytovnách ve větších městech rovněž zdarma. Takovéto podmínky nemají policisté nikde na světě. Ale je pravda, že státy jako Švýcarsko, Norsko nebo Bahrajn nejsou tak bohaté jako Česká republika. Dokonce i pokud by jste si koupili stírací ros Rentiér a vyhráli 50 000 Kč na dobu pěti let, není to tak výhodné, jako být policistou.
V roce 2022 činil průměrný plat policisty cca 52 000 Kč. To je pořád málo?
Přitom je velmi jednoduché to změnit. Stačí udělat změnu v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a výsluhy posunout po 35 letech nikoli po 15 letech a účinnost zákona udělat od příštího měsíce, aby nestihli utéct na obří a tučné výsluhy. Krásně to stabilizuje policii a policisté nebudou nuceni odcházet na mnohamilionové výsluhy, které jsou srovnatelné s výhrou ve sportce. Nyní jsou motivováni odejít okolo čtyřicítky do tzv. důchodu, aby podojili stát co nejvíce.
Je neuvěřitelné, jak se někteří policejní funkcionáři dokáží zcestně vyjadřovat. Policistů máme až moc, ale nikoli v ulicích, (např. jako pěší hlídky, zejména v hlavním městě, což bylo dříve naprosto samozřejmé) ale v teplých kancelářích, kde si pěstují hemoroidy. Pokud se policejní funkcionář vyjádří, že budou muset optimalizovat do budoucna svoji činnost, je to potvrzení selhání. Pokud by bylo vše v pořádku není přece třeba nic měnit. Do tzv. policejního důchodu mohou jít už ve 35 letech, kdežto my v soukromé sféře můžeme do důchodu již v 68. Za co si to zaslouží?
Pokud se policejní prezident vyjádří ve stylu, že má policie podstav, vnímám to tak, že chtěl zřejmě říci, že policisté odcházejí do civilu většinou okolo čtyřicítky, takže v nejlepším věku, kdy již povětšinou za ta léta něco umí a tito potom scházejí u policejního sboru a místo toho pobírají miliony v teple domova a proto bude usilovat o to, aby se z měsíce na měsíc posunula doba pro nárok na výsluhu v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, z 15 let na 35 let. V takovém případě má podporu drtivé většiny národa.
Neodpustím si také jednu poznámku. V USA se uděluje, a to zcela ojediněle, často posmrtně, MEDAL OF HONOR. Tuto medaili předává prezident a její součástí je i pravidelná měsíční finanční odměna ve výši 1329 dolarů, tedy zhruba 31 000 Kč. Za dobu 158 let, jí bylo dekorováno 3522 lidí. V České republice nemusíte udělat vůbec nic mimořádného, stačí nastoupit k policii nebo armádě a vydržet ve služebním poměru, aniž by jste musel udělat něco zvláštního. Stačí si odsloužit potřebný počet let, aby jste dosáhl této výše, i pomocí odměn a jste za vodou. U nás to máte často za minimální úsilí a ještě některým z 22 odsloužených let vykouzlí 30 let(armáda, zahraniční mise). A to jak jsem uvedl výše, některé výsluhy jsou i 100 000 Kč. Vítejte v České republice.
Policejní prezident Vondrášek neví co mluví. Je to ostatně velice zvláštní člověk, stačí si přečíst jeho životopis va Wiki, a víte své. . . .