Spotřebitelské ceny v prosinci meziměsíčně klesly o 0,4 procenta. Meziročně vzrostly o 6,9 procenta. Průměrná míra inflace za celý rok 2023 dosáhla 10,7 procenta. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].
Inflace za celý loňský rok ve výši 10,7 procenta byla o 4,4 procentního bodu nižší než v předchozím roce 2022 [+15,1 %].
„Ceny zboží úhrnem v roce 2023 vzrostly o 12,1 procenta a ceny služeb o 8,4 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Meziměsíčně spotřebitelské ceny v prosinci klesly o 0,4 procenta. Za poklesem podle ČSÚ stojí zejména pokles cen potravin s výjimkou brambor [+6,6 %] a nealkoholické nápojů. Klesly především ceny:
- Ovoce: -5,6 %.
- Uzenin: -2,7 %.
- Nealkoholických nápojů: -1,5 %.
- Sýrů a tvarohů: -2,1 %.
- Margarínu a ostatních rostlinných tuků: -6,6 %.
- Drůbežího masa: -1,2 %.
Ceny alkoholických nápojů a tabáku klesly o 5,2 procenta, piva o 3,0 procenta a lihovin o 2,6 procenta. Klesaly i ceny pohonných hmot a olejů [-4,7 %]. Průměrná cena benzinu Natural 95 [36,32 Kč/l] byla nejnižší od ledna 2022.
Naopak meziměsíčně stouply ceny elektřiny [+1,0 %] a zemního plynu [+0,4 %]. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,8 procenta, zatímco ceny služeb vzrostly o 0,2 procenta.
Spotřebitelské ceny v meziročním srovnání
Meziročně spotřebitelské ceny v prosinci vzrostly o 6,9 procenta, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Bez započtení vlivu „Úsporného tarifu“ v roce 2022 by meziroční cenový růst dosáhl hodnoty 4,2 procenta, uvedl ČSÚ.
„Z meziročního pohledu například klesly ceny polotučného mléka o 28,3 procenta, ceny sýrů a tvarohů o 5,4 procenta či ceny vajec o 30,3 procenta. Naopak vzrostly ceny vodného o 16,3 procenta, ceny stočného o 26,9 procenta či ceny tepla a teplé vody o 24,2 procenta,“ uvedl ekonom společnosti BHS a ekonomický poradce premiéra Petra Fialy [ODS] Štěpán Křeček.
Proč se spojují profesionálové s politiky? Chtějí pomoci, tvrdí
„Při meziročním srovnání evidujeme v prosinci růst ceny elektřiny o 142,4 procenta. Tento astronomický pohyb však neznamená, že by lidem skokově narostla cena za kilowatthodinu elektrické energie. Pouze se projevil statistický efekt úsporného tarifu, kdy lidé v loňském roce obdrželi státní podporu, kterou letos již nedostali,“ vysvětluje Křeček.
Inflace v Česku v porovnání se zeměmi eurozóny
Podle předběžných výpočtů Eurostatu klesl v prosinci harmonizovaný index spotřebitelských cen [HICP – neobsahuje imputované nájemné, pozn. red.] v Česku meziměsíčně o 0,4 procenta. Meziročně stoupl o 7,6 procenta, když v listopadu rostl o 8 procent.
Roční míra inflace v zemích eurozóny v procentech
| prosinec 2022 | červenec 2023 | srpen 2023 | září 2023 | říjen 2023 | listopad 2023 | prosinec 2023 | |
| Eurozóna | 9,2 | 5,3 | 5,2 | 4,3 | 2,9 | 2,4 | 2,9* |
| Belgie | 10,2 | 1,7 | 2,4 | 0,7 | -1,7 | -0,8 | 0,5* |
| Estonsko | 17,5 | 6,2 | 4,3 | 3,9 | 5,0 | 4,1 | 4,3* |
| Finsko | 8,8 | 4,2 | 3,1 | 3,0 | 2,4 | 0,7 | 1,6* |
| Francie | 6,7 | 5,1 | 5,7 | 5,7 | 4,5 | 3,9 | 4,1* |
| Chorvatsko | 12,7 | 8,0 | 8,4 | 7,4 | 6,7 | 5,5 | 5,4* |
| Irsko | 8,2 | 4,6 | 4,9 | 5,0 | 3,6 | 2,5 | 3,2* |
| Itálie | 12,3 | 6,3 | 5,5 | 5,6 | 1,8 | 0,6 | 0,5* |
| Kypr | 7,6 | 2,4 | 3,1 | 4,3 | 3,6 | 2,4 | 1,9* |
| Litva | 20,0 | 7,2 | 6,4 | 4,1 | 3,1 | 2,3 | 1,6* |
| Lotyšsko | 20,7 | 6,6 | 5,6 | 3,6 | 2,3 | 1,1 | 0,9* |
| Lucembursko | 6,2 | 2,0 | 3,5 | 3,4 | 2,1 | 2,1 | 3,2* |
| Malta | 7,3 | 5,6 | 5,0 | 4,9 | 4,2 | 3,9 | 3,6* |
| Německo | 9,6 | 6,5 | 6,4 | 4,3 | 3,0 | 2,3 | 3,8* |
| Nizozemsko | 11,0 | 5,3 | 3,4 | -0,3 | -1,0 | 1,4 | 1,0* |
| Portugalsko | 9,8 | 4,3 | 5,3 | 4,8 | 3,2 | 2,2 | 1,8* |
| Rakousko | 10,5 | 7,0 | 7,5 | 5,8 | 4,9 | 4,9 | 5,7* |
| Řecko | 7,6 | 3,5 | 3,5 | 2,4 | 3,8 | 2,9 | 3,7* |
| Slovensko | 15,0 | 10,3 | 9,6 | 9,0 | 7,8 | 6,9 | 6,6* |
| Slovinsko | 10,8 | 5,7 | 6,1 | 7,1 | 6,6 | 4,5 | 3,8* |
| Španělsko | 5,5 | 2,1 | 2,4 | 3,3 | 3,5 | 3,3 | 3,3* |
[* odhad / Zdroj: Eurostat]
Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v prosinci 2023 v zemích eurozóny 2,9 procenta. V listopadu činila 2,4 procenta. Nejvyšší inflaci podle předběžných odhadů v prosinci mělo Slovensko 6,6 procenta. Naopak v Belgii a Itálii inflace dosáhla 0,5 procenta. V Německu pak činila 3,8 procenta a za celý loňský tok pak 6 procent.
Meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v listopadu činila 3,1 procenta. Což bylo o 0,5 procentního bodu méně než v říjnu. Nejvyšší byla v listopadu v Česku [+8,0 %] a nejnižší pak v Belgii [-0,8 %].
Důležitá data přinese až inflace za leden
Podle hlavního ekonoma Creditas Banky Petra Dufka spotřebitelské ceny v Česku v prosinci klesaly až překvapivě rychle. I údaj za celý rok je podle něj lepší, než očekával trh i Česká národní banka.
„Na vývoji jednotlivých položek inflace je vidět pozitivní posun u potravin, jejichž ceny meziročně poprvé za dva a půl roku konečně alespoň symbolicky poklesly o 0,3 procenta,“ uvedl Petr Dufek.
Za aktuální inflací podle něj stojí především zvyšující se náklady na bydlení. Dražší nebyla pouze elektřina, ale i nájemné, vodné, stočné a další položky významně se podílející na běžných výdajích domácností. Naopak mírně klesly ceny zemního plynu.
„Pro ČNB je prosincová inflace příznivou zprávou, která jí umožní i v únoru snížit úrokové sazby o dalšího čtvrt procentního bodu. O rychlosti, s jakou bude centrální banka snižovat sazby následně rozhodne až lednová inflace, která bude zrcadlit tradiční přeceňování na začátku roku i rošády se sazbami daně z přidané hodnoty,“ vysvětluje Dufek.
Podle něj se zvýšila šance na to, že lednová inflace začne „dvojkou“. Také ale upozornil, že hlavní slovo budou mít tentokrát energetické společnosti a jejich ceníky.
„Ukáže se, nakolik zvýšení regulovaných cen spojených s dodávkami elektřiny a plynu skutečně vykompenzují zlevněním silové energie,“ řekl.
–DNA–
