Ekonomika Německa se loni následkem dopadů globálních krizí propadla o 0,3 procenta. Dnes [15.1.] to na tiskové konferenci v Berlíně na základě prvního odhadu oznámila šéfka Spolkového statistického úřadu [Destatis] Ruth Brandová.
„Hospodářský vývoj v Německu se vlivem krizí zastavil,“ řekla Brandová, podle které na výkon ekonomiky dolehly krize ve světě.
„Vysoké ceny i přes nedávný pokles nadále dusí hospodářský růst. K tomu se přidaly nevýhodné finanční podmínky kvůli rostoucím úrokům a omezená poptávka v tuzemsku i zahraničí. Německé hospodářství tak nepokračovalo v oživení z hlubokého propadu v covidovém roce 2020,“ shrnula.
Loňský výkon ekonomiky mírně překonal očekávání vlády, která vycházela z hospodářského poklesu o 0,4 procenta. Letos očekává růst o 1,3 procenta. Ekonomický institut Ifo naopak předpokládal, že HDP v loňském roce klesne o 0,3 procenta. Letos Ifo počítá s meziročním zvýšením HDP o 0,9 procenta. V roce 2022 ekonomika Německa i přes následky ruské invaze na Ukrajinu vzrostla o 1,8 procenta.
„Německá ekonomika loni dle předběžných údajů HDP za rok 2023 poklesla v celoročním vyjádření o 0,3 procenta. Předběžný odhad zároveň implikuje mezičtvrtletní pokles HDP v Q4 23 o 0,3 procenta, poté co revidované údaje nově ukázaly na mezičtvrtletní stagnaci v Q3. Před revizí byl údaj -0,1 % q/q,“ uvedl analytik Komerční banky Kevin Tran Nguyen.
Německá ekonomika si tudíž podle něj neprošla čistě technickou recesí v závěru loňského roku. Běžně publikovaný údaj předběžného odhadu výkonu tamní ekonomiky za Q4 23 bude zveřejněn až 30. ledna.
„Vyhlídky pro hospodářství našeho největšího obchodního partnera jsou ovšem stále velmi utlumené a riziko pokračování nevýrazného výkonu je nadále zvýšené,“ dodal.
Ekonomika Německa doplácí na vývoj v průmyslu
A je tu další statistika, kterou zveřejnil spolkový statistický úřad v uplynulých dnech. Podle ní se průmyslová výroba v Německu v listopadu proti předchozímu měsíci snížila o 0,7 procenta. Pokles výkonu sektor vykázal už šestý měsíc za sebou. V meziročním srovnání se průmyslová produkce v Německu propadla o 4,8 procenta.
„Překvapivý listopadový pokles průmyslové výroby v Německu ukazuje, že firmy čím dál výrazněji reagují na pokles zakázek,“ uvedl hlavní ekonom Commerzbank Jörg Krämer.
Vývoj hrubého domácího produktu Německa v %
[Zdroj: Destatis]
Analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING uvedl, že průmyslová výroba v Německu se nyní nachází více než devět procent pod úrovní z doby před pandemií covidu-19.
Útlum německého průmyslu má podle Reuters dopady na ekonomiky zemí eurozóny, ale zejména pak na ekonomiky ve střední a východní Evropě napojené na německý automobilový sektor.
Průmyslová výroba v České republice v listopadu meziročně klesla o 2,7 procenta a meziměsíčně o 1,4 procenta. Ještě v říjnu rostla o 2,8 procenta. V Maďarsku se meziročně propadla o 5,8 procenta.
Průmyslová produkce v EU
Celková průmyslová výroba v Evropské unii v listopadu podle sezonně přepočtených údajů meziměsíčně klesla o 0,2 procenta. Což je zlepšení proti říjnu, kdy pokles činil 0,5 procenta. Ve své zprávě to dnes [15.1.] uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Meziročně se situace ale zhoršila, když výroba klesla o 5,8 procenta ve srovnání s poklesem o 5,4 procenta v předchozím měsíci.
Co se týče zemí platících eurem, tam výroba meziměsíčně klesla o 0,3 procenta po poklesu o 0,7 procenta v říjnu. Meziročně se výroba v eurozóně snížila o 6,8 procenta ve srovnání s poklesem o 6,6 procenta v říjnu. Nejvyšší pokles průmyslové produkce zaznamenaly země:
- Řecko: -4,1 %.
- Slovensko: -4 %.
- Belgie: -3,8 %.
Naopak nejvíce výroba vzrostla v Dánsku, a sice o 9,1 procenta, pak ve Slovinsku, kde růst činil 3,7 procenta, a v Portugalsku s růstem o 3,4 procenta. Meziročně výroba nejvíc klesla v Irsku, a sice o 30,4 procenta. Naopak nejvýrazněji se zvýšila v Dánsku, kde růst proti předchozímu roku činil 14,4 procenta.
–ČTK/RED–
