Čínský hrubý domácí produkt [HDP] ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostl o 5,2 procenta. Uvedl to čínský statistický úřad. Země tak naplnila cíl růstu HDP stanovený tamější vládou.
Za celý rok 2023 činil růst čínské ekonomiky 5,2 procenta. Peking si přitom pro loňský rok stanovil růstový cíl na úrovni pěti procent. Ekonomika Číny loni přidala:
- 4,5 % v prvním čtvrtletí
- 6,3 % v druhém čtvrtletí
- 4,9 % ve třetím čtvrtletí
- 5,2 % ve čtvrtém čtvrtletí
„Oživení po pandemii, které bylo zklamáním, je u konce,“ uvádí ve svém posledním ekonomickém průzkumu společnost China Beige Book [CBB].
Podle agentury Reuters pomohl statistikám čínské ekonomiky fakt, že se růst srovnával s obdobím roku 2022, který výrazně negativně ovlivnily rozsáhlé uzávěry spojené s pandemií covidu-19.
„Ekonomický růst Číny v roce 2023 jsme tvrdě vybojovali,“ řekl na tiskové konferenci šéf čínského statistického úřadu Kchang I.
Také ale dodal, že hospodářství se podle něj bude letos potýkat se složitým vnějším prostředím a nedostatečnou poptávkou.
Co řekl čínský premiér k HDP v Davosu
Růst čínského HDP již včera [16.1.] potvrdil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu [WEF] čínský premiér Li Čchiang. Podle jeho slov se čínská ekonomika loni zotavila z problémů po pandemii covidu a uplatňování nulové politiky vůči koronaviru.
„Na čínské hospodářství ale stále i doléhá krize na trhu s bydlením a slabý globální růst,“ připustil čínský premiér.
Čína podle jeho slov nadále zůstává otevřená pro podnikání a má potenciál pro zahraniční investice. V této souvislosti vyzval země světa, aby se zbavily předsudků a spolupracovaly na odstranění nedůvěry, která podle něj globální růst a rozvoj ohrožuje. Premiér poukázal mimo jiné na propastný rozdíl mezi bohatým Severem a chudým Jihem. Vyjádřil se i k trendu nástupu umělé inteligence, v níž podle analytiků Čína zaostává za USA.
„Umělá inteligence musí být také inkluzivní a prospěšná pro všechny, nejen pro malou skupinu lidí,“ prohlásil Li a dodal: „Umělá inteligence musí být zaměřená na člověka. My, lidé, musíme ovládat stroje, nesmí to být naopak.“
Li Čchiang je nejvýše postaveným čínským představitelem od roku 2017, který se WEF v Davosu účastní. V roce 2017 davoské fórum navštívil čínský prezident Si Ťin-pching.
Čínská ekonomika v letošním roce
Výraznější nastartování druhé největší ekonomiky světa i přes pozitivní loňský výsledek bude podle analytiků letos problematické.
„Jakékoli skutečné zrychlení ekonomiky v letošním roce bude vyžadovat buď velké globální pozitivní překvapení, nebo aktivnější vládní politiku,“ uvádí již zmíněný průzkum CBB.
Potíže z loňského roku podle něj přetrvávají. Je to krize na trhu s nemovitostmi, nízká důvěra spotřebitelů a firem a rostoucí dluhy místních samospráv a celkově nevýrazný globální růst.
„Kvůli poklesu investic do sektoru nemovitostí je ekonomika více závislá na výrobním sektoru a odvětví služeb,“ uvedl analytik Č‘-wej Čang ze společnosti Pinpoint Asset Management.
„Klíčovou otázkou na trhu je, kdy v sektoru nemovitostí skončí přechodná fáze. Tento přechod si vyžádá určitý čas,“ dodal.
Další problém čínské ekonomiky je pokles zahraničních investic. Důvodem je rozkol mezi Čínou a západními obchodními partnery, jehož výsledkem je, že mnoho nadnárodních společností přesunuje své investice jinam, často do jihovýchodní Asie či do Indie. Anebo stahuje zisky domů. Loni od července do září vykázaly čisté zahraniční investice v Číně deficit 11,8 miliardy dolarů [cca 265 mld. Kč]. To je první čtvrtletní deficit od roku 1998, kdy začal Peking tyto údaje zveřejňovat.
–ČTK/RED–
