Dopady konfliktů v Rudém moři, kde jemenští povstalci s podporou íránských revolučních gard útočí na velké obchodní lodě, dolehnou hlavně na Evropu. Spory totiž narušují klíčový dopravní uzel Evropy s Asií.
V článku The Red Sea Conflict Is Scrambling Shipping. Europe Is Bearing the Brunt o tom informuje ekonomický deník The Wall Street Journal [WSJ]. Pokud se situace v regionu rychle nevyřeší, Evropa podle listu dál zaostane za Spojenými státy.
Některé firmy přitom potvrdily, zejména automobilky, že útoky v Rudém moři už je negativně zasáhly. Například továrna Volva v belgickém Ghentu se již přidala k berlínské fabrice Tesly v odstávce výroby. Důvodem jsou právě útoky jemenskou skupinou rebelů Ansar Alláh na lodě v Rudém moři.
„Výroba modelů XC40 a C40 bude tři dny stát kvůli upraveným námořním trasám,“ uvedli zástupci automobilky.
Továrna Tesly v Berlíně již zastavila výroba Modelů Y na dobu od 29. ledna do 11. února. Koncern Volkswagen oznámil, že jedná s přepravními společnostmi o tom, jak co nejméně narušit výrobu. Koncern Stellantis [Groupe PSA/Fiat Chrysler Automobiles, pozn. red.] zase místo lodí dočasně přepravuje potřebné součástky letecky. Čímž mu vzrostly náklady.
Naopak například šéf švédského nábytkářského řetězce IKEA Jesper Brodin upozornil, že firmy se po pandemii a narušení dodavatelských řetězců v posledních letech zotavily a vytvořily si dostatečné skladové zásoby. Současné problémy se podle něj zákazníků řetězce zatím netýkají. Jen omezený dopad na dostupnost zboží registruje řetězec Pepco, ten ale varoval, že pokud se situace rychle nevyřeší, mohou být pak dopady horší.
Konflikt zdražuje přepravu a tlačí na inflaci
Útoky povstaleckých Húsíů donutily mnoho námořních dopravců, aby se začali Rudému moři vyhýbat a posílali svá plavidla kolem jižního cípu Afriky. To je nejen delší, ale zejména dražší. Analytici se navíc domnívají, že pokud útoky v Rudém moři rychle neustanou, nedostatek zboží začne znovu tlačit vzhůru inflaci. Evropa si jí přitom v posledních dvou letech kvůli dopadům pandemie covidu-19 a pak války na Ukrajině podle WSJ užila víc než dost. V některých zemích byla inflace dokonce nejvyšší zhruba za 40 let.
Ekonomové ze společnosti Allianz Trade vypočítali, že zdvojnásobení nákladů na přepravu trvající déle než tři měsíce by mohlo zvýšit míru inflace v eurozóně o tři čtvrtě procentního bodu a snížit růst ekonomiky téměř o jeden procentní bod. Vzhledem k tomu, že ekonomika eurozóny už je nyní oslabena, může se letos velmi snadno ocitnout v recesi.
Ekonomika EU ve 3. čtvrtletí stagnovala. Americká ekonomika roste
Před zhoršením vývoje varuje i organizace Sea-Intelligence, která působí jako poradce pro námořní firmy. Ta podle serveru televize CNBC uvedla, že útoky v Rudém moři představují pro námořní dopravu zásadnější problém, než jaký představovala počáteční fáze koronavirová pandemie.
„Větší dopad na dodavatelské řetězce měl v posledních letech jen incident v Suezském průplavu,“ konstatovala organizace.
Tam v roce 2021 uvázla velká kontejnerová loď Ever Given. Zhruba na týden průplav zablokovala. Podle Sea-Intelligence se navíc znovu objevuje problém nedostatku kontejnerů. Tím, jak jsou lodě nuceny obeplouvat Afriku, mnoho kontejnerů je delší dobu nedostupných pro přepravu dalšího zboží. Další lodě pak čekají, až se vrátí kontejnery, které zůstaly na cestě delší dobu, než se původně plánovalo.
Evropu války poškozují přímo, USA je sledují z dálky
WSJ upozorňuje, že Evropa se za poslední tři roky potýká už s druhým vážným problémem ve svém sousedství. Tím prvním je válka na Ukrajině a její dopady na okolí. Naproti tomu Spojené státy opět jen všechno sledují na dálku.
„Potíže v Rudém moři a Suezském průplavu se také Spojených států dotýkají mnohem méně než Evropy,“ shrnuje WSJ.
Nehledě na to, že z krize v energetickém sektoru, která Evropu tvrdě zasáhla, Amerika vyšla silnější, konstatuje list. Dodává, že Amerika zvýšila těžbu plynu, který teď ve zkapalněné formě vyváží do Evropy.
Šíitští Húsiové tvrdí, že útočí na lodě, které mají něco společného s Izraelem. V nynějším konfliktu mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás podporují Palestince. Válka v Pásmu Gazy je odvetou Izraele za teroristický útok Hamásu ze 7. října, při němž palestinští radikálové zabili přes 1 200 lidí.
–ČTK/RED–
