Jedním z navrhovaných opatření Národní ekonomické rady vlády [NERV] v oblasti zdravotnictví, které by vedlo k ekonomickému růstu, je převod nemocenské pod pojišťovny. Ty by měly firmám zasílat i údaje o důvodech pracovní neschopnosti.
Převedení nemocenského pojištění a veškeré jeho administrace na zdravotní pojišťovny navrhovali členové NERVu vládě už loni na jaře. Tedy v době, kdy vláda pracovala na konsolidačním balíčku veřejných financí, jehož větší část platí od letošního ledna. Tento týden členové NERVu vydali další balík návrhů shrnutých do 37 bodů podle jednotlivých segmentů. Doporučené kroky podle nich povedou k nastartování a udržení ekonomického růstu. Jedním z nich je i dříve navrhovaný přesun nemocenského pojištění pod zdravotní pojišťovny. A nejen to.
„Doporučujeme převedení financování a administrace nemocenského pojištění na zdravotní pojišťovny,“ stojí v návrhu na zlepšení ekonomické situace v Česku.
Zdravotní pojišťovny by tak podle NERVu mohly sledovat, a tak i ovlivnit, chování jednotlivých lékařů. Jejich přístup k vypisování pracovních neschopností pojištěncům se v praxi totiž docela různí.
„Pokud má někdo možnost ovlivnit chování lékařů, jsou to zdravotní pojišťovny, nikoliv Česká správa sociálního zabezpečení,“ zdůvodňují návrh členové NERV.
Převod nemocenské na zdravotní pojišťovny
Jako další výhodu, kterou by tato systémová změna přinesla, jmenují vládní poradci převedení alespoň části současných nákladů sociálního systému do zodpovědnosti zdravotních pojišťoven. Což by podle nich vedlo k rozšíření jejich perspektivy za hranice systému veřejného zdravotního pojištění.
„Taková změna je vysoce žádoucí – při rozhodování o úhradě nových medicínských technologií by neměly být započítávány pouze úspory a náklady v rámci veřejného zdravotního pojištění, ale i další veřejné výdaje,“ argumentují vládní rádci.
Zdravotní pojištění nově nejspíš poslouží i na platy úředníků
Zmiňují i mírnou úsporu na straně státu, protože zdravotní pojišťovny už jsou dnes provázány s poskytovateli zdravotní péče a také samotnými pacienty. Mezi dávky nemocenského pojištění patří nemocenská dávka kvůli nemoci nebo úrazu. Dále peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v mateřství, otcovská, ošetřovné na dítě a dlouhodobé ošetřovné.
Vyšší byrokracie pro pojišťovny a zaměstnavatele
Na převod nemocenské pod zdravotní pojišťovny navazuje i další navrhovaný krok NERV, tentokrát administrativní, který už pro firmy ale znamená určitý výdaj.
„Dále doporučujeme, aby zdravotní pojišťovny po převedení nemocenské zasílaly větším zaměstnavatelům anonymizované údaje o rozsahu a příčinách pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců,“ zní další z návrhů NERV na to, jak zlepšit a udržet ekonomický růst v zemi.
Poté, kdy by firmy obdržely od zdravotních pojišťoven jakési výkazy o důvodech a rozsahu pracovní neschopnosti zaměstnanců, by měly podle NERVu připravit plán na zlepšení jejich zdravotní kondice. Nejlépe pak ve spolupráci s poskytovateli zdravotních služeb. Zejména primární péče, dodávají členové poradního orgánu. Pro lepší představu uvádění na příkladu, že by šlo třeba o hromadné zajištění očkování proti chřipce přímo na pracovišti u těch zaměstnanců, u nichž by za dlouhou pracovní neschopností stála právě tato nemoc.
„K pokrytí nákladů zaměstnavatelů na tuto činnost lze použít prostředky ´uvolněné´ zrušením povinných pracovně lékařských prohlídek pro nízko rizikové zaměstnance,“ píší poradci.
Podle nich dojde díky navázání spolupráce poskytovatelů zdravotních služeb se zaměstnavateli k zajištění návaznosti na prevenci hrazenou z veřejných zdrojů.
Neschopenek přibývá, a tak vláda zavedla nový odvod
Data Českého statistického úřadu [ČSÚ] za loňské první pololetí o počtech vydaných pracovních neschopností pro nemocensky pojištěné osoby ukazují v porovnání s posledním rokem před covidem na výrazný růst pracovních neschopností. Většinou jde o vyřazení z práce kvůli nemoci. Vysoký počet pracovních neschopností se propisuje do nákladů na nemocenskou dávku. Za zmiňovaný loňský první půlrok nemocenskou dávku sociální správa vyplatila za celkem 17 miliard korun. To je v porovnání se stejným obdobím roku 2019, tedy před pandemií covidu a v době platné třídenní karenční doby, téměř o čtvrtinu více.
Neschopenek přibylo o 40 %. Stát zavádí nemocenské pojištění
Ročně se v nemocenském pojištění protočí zhruba 40 miliard korun. V roce 2022 skončila tato kapitola v záporném výsledku osm miliard korun. Deficitní výsledky nemocenského pojištění jsou zřejmě i důvodem, proč současná vláda Petra Fialy [ODS] ve svém konsolidačním balíčku od letoška nově zavedla nemocenský odvod pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta vyměřovacího základu. Tento odvod do konce loňska samotní zaměstnanci z výdělku neodváděli. Otázkou je, zda toto již přijaté opatření záporné hospodaření nemocenského pojištění dostane do černých čísel. Jelikož zdravotní kondice lidí se nijak nelepší. Navíc v době, kdy se postupně posunuje věková hranice odchodu do důchodu.
Veronika Táchová
