Počet společností kótovaných na Londýnské burze cenných papírů [LSE] klesl v roce 2023 na 1 836 a meziroční pokles dosáhl šest procent. To je nejrychlejší roční úbytek firem na LSE za posledních deset let.
Vyplývá to z analýzy údajů o LSE na investiční platformě xStation společnosti XTB. Podle analytiků Londýnská burza cenných papírů ztrácí společnosti kvůli dopadům brexitu.
„Aktuální situace ukazuje na vážný problém a aktuální data naznačují, že eskaluje. Abychom udrželi pozici Londýna jako globálního finančního centra, potřebujeme živý a úspěšný akciový trh s hlubokou likviditou a širokou nabídkou společností, ze které si investoři mohou vybírat,“ říká ředitel britské pobočky XTB Joshua Raymond.
Pokles počtu společností kótovaných v Londýně je navíc doprovázen poklesem celkové hodnoty společností kótovaných na trhu. Ke konci prosince činila celková tržní kapitalizace společností kótovaných na londýnské burze něco málo přes 3,5 bilionu liber [cca 102 bil. Kč]. To je o pět procent méně a o 17 procent méně než v roce 2013.
„Z našich vlastních údajů vidíme, že investiční trh je stále globálnější. Investoři vyhledávají nejlepší společnosti na nejlepších trzích,“ vysvětluje Raymond.
Brexit v plné parádě: Na hranicích s UK vládne dokonalý Kocourkov
„Bohužel pro Londýn tento proces vede investory spíše na technologické trhy v USA než na londýnský trh s jeho zaměřením na akcie finančního sektoru a firem zaměřených na přírodní zdroje,“ dodává.
Analýza údajů LSE navíc ukazuje, že počet společností kótovaných na londýnské burze klesl v devíti z posledních deseti let. Avšak celková hodnota společností kótovaných na LSE vzrostla pouze ve třech z posledních deseti let.
Výhody a nevýhody brexitu
To, že Londýn jako finanční centrum po referendu o brexitu v roce 2017 dlouhodobě ztrácí, dokládají i přesuny obchodníků z Londýna do Ameriky a do zemí EU. Což je problém. Jen britský finanční sektor se podílí deseti procenty na celkovém výběru země daně z příjmů. A jde i o ztrátu vlivu na globální obchod.
Na druhé straně významnou roli hraje uvolnění kompetencí pro britské regulátory, jako je například Financial Conduct Authority a Bank of England. Odchodem Británie z EU obě instituce získaly zpět své pravomoci, a tak zrušily některé z unijních regulací.
„Pružnost regulací, schopnost rychle se rozhodovat a přizpůsobovat změnám, je pro finanční centra nesmírně důležité a nyní máme příležitosti, které jsme v rámci EU neměli,“ uvedl tehdy konzervativní poslanec se zkušeností v investičním bankovnictví Bim Afolami.
Británie například nově usnadnila pravidla „dark pool“ obchodování s akciemi. Jde o alternativní obchodní systém, který umožňuje investorům provádět velké objednávky a obchody, aniž by zveřejnili záměry při hledání kupujícího či prodávajícího. Což do Londýna přilákalo obchodníky nejen z celého světa, ale zejména z Evropské unie. Důvod? Evropská komise naopak uvažuje o ještě přísnější regulaci „dark pool“ obchodování.
Změn doznal i britský bankovní a pojišťovací sektor. Ten povolil menším hráčům držet méně kapitálu v rezervách a investovat do riskantnějších infrastrukturních projektů, což není jejich konkurentům v zemích EU povoleno. Britská vláda se zároveň angažuje v zavádění speciálního režimu pro společnosti, které vyvíjejí služby v oblasti technologií pro finanční trhy, správu aktiv a burz.
Pro Londýn jako centrum finančních služeb a celkově britskou ekonomiku hovoří i britská vládní politika. Ta uzavřela nové smlouvy s USA a asijskými zeměmi, jako je například Japonsko. Cílem je, aby se Londýn stal v oblasti finančních a odborných služeb mostem mezi Evropou a Asií a spojkou mezi technologickými a právními firmami zároveň.
Londýnská City: Ale jsou tu i nevýhody
Navzdory „záplavě dobrých zpráv o brexitu“ Londýnská City přece jen něco ztrácí. Tím je obchodování s deriváty denominovanými v evropské měně, euru. Celkový objem unijního trhu s těmito deriváty činí ročně přes dva triliony eur. To je mnohem více než například objem obchodu na burzách.
„A tato suma bude s největší pravděpodobností ještě růst. Naneštěstí nikoliv v Británii. Obchodní příležitosti, jako aktiva a deriváty, se v podstatné míře přesunuly do finančních center Evropské unie,“ uvedl nedávno člen vedení Bundesbanky Joachim Wuermeling.
Už koncem roku 2020 se z Británie do Německa přesunula aktiva v hodnotě 675 bilionů eur. Na konci roku 2021 to už bylo zhruba 1,2 trilionu eur. Obchod s deriváty se rozprostřel po celé kontinentální Evropě. Kam konkrétně, to podle šéfa lobbistické skupiny Frankfurt Main Finance Hubertuse Vaetha závisí na aktivech, z nichž se odvozuje cena daného derivátu.
„Paříž se specializuje na korporátní dluhopisy. Amsterdam je první volbou pro obchod s akciemi. Frankfurt na swapové obchody úrokových sazeb,“ vysvětlil Vaeth.
EU znovu válčí s Británií o úrokové swapy. Chce je do Frankfurtu
Na druhé straně ne všechen obchod se přesunul na pevninu. Brexit podpořil swapové obchody s úrokovými mírami eura v USA, které profitují ze smlouvy „equivalence regime“. Podle analytiků ale platí, že i když je pobrexitové posilování pozice New Yorku pro Británii politicky stravitelnější, zde Londýn ztratí. To v tom případě, že se New Yorku podaří upevnit svoji pozici právě na jeho úkor.
–DNA–
