Novou evropskou směrnici CSRD [Corporate Sustainability Reporting Directive] vnímá velká část tuzemských firem stále jen jako povinnost. Vyplynulo to z debaty Asociace udržitelného podnikání [AUP] a informační platformy CSRD.
Účastníci debaty, která se konala 18.1., se shodli, že firmy mají být udržitelné nejen samy pro sebe, ale měly by kultivovat i prostředí a stát se aktivní součástí občanské společnosti.
„Klimatická změna a s ní spojená degradace životního prostředí prostě přijdou. Pokud se zachová současný status quo a systém financování, budou dopady dramatické,“ uvedl Martin Špolc z Generálního ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů [FISMA] Evropské komise.
Upozornil na to, že „otěže“ transformace evropského hospodářství směrem k udržitelnějšímu modelu a principům ESG evropské instituce nemohou „svírat věčně“.
„Je třeba mobilizovat privátní sektor, aby se ujal řešení problému udržitelnosti, veřejné rozpočty na to nebudou stačit,“ řekl.
Podle účastníků debaty je problém, že velká část firem k oblasti ESG, a zejména s ní související evropské směrnici CSRD, která stanovuje podnikům povinnost nefinančního reportingu, stále přistupuje spíše laxně.
Firmy k udržitelnosti nebude nikdo nutit, ale bez ní se neobejdou
S obtížemi se potýkají hlavně menší regionální firmy, které si s ESG často nevědí rady, jak řekla Edita Šilhánová z AUP. Podle ní platí, že „ne všude je situace skvělá, mnoho firem v ESG tápe“.
„Já osobně ale zůstávám optimistická. Nejlepším ESG lídrem byl koneckonců sedlák, co se v souladu s přírodou staral o svůj grunt,“ vysvětlila přítomným odborníkům.
Směrnici CSRD řeší vládní balíček i zákon o účetnictví
O transpozici evropské směrnice CSRD do českého právního řádu se stará Ministerstvo financí ČR [MF ČR], vyplynulo z debaty. To implementaci evropské směrnice rozdělilo na dvě samostatné fáze. První se uskutečnila v rámci takzvaného konsolidačního balíčku. Jeho součástí byla novela zákona o účetnictví, novela zákona o auditorech a novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
Transpozice se dotýká první skupiny firem, jichž se směrnice týká. To jsou obchodní společnosti, které jsou velkou účetní jednotkou. Tedy subjekty veřejného zájmu s průměrným počtem zaměstnanců za účetní období vyšším než 500. Tyto společnosti budou připravovat zprávu o udržitelnosti v roce 2025 za účetní období 2024 a již mají i povinnost reportovat nefinanční informace.
Návrh nového zákona o účetnictví přichází po více než 30 letech
Druhá fáze transpozice se podle účastníků debaty děje prostřednictvím nového zákona o účetnictví. Týká se všech ostatních účetních jednotek, tedy ostatních velkých, malých a středních kótovaných účetních jednotek a podniků ze třetích zemí. Tyto společnosti budou reportovat nejdříve v roce 2026.
„Nefinanční reporting je vyšší dívčí. Tohle není GDPR. Mnoho firem má pocit, že požadavky nefinančního reportingu na poslední chvíli ‚zbastlí‘ pár týdnů před vykázáním. To však mnohdy není v lidských silách,“ upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Radek Špicar. [SP ČR má svůj vlastní expertní tým pro ESG, pozn. red.]
Špicar: K transformaci přistupujme ale i s rozvahou
Jeho slova potvrdila Marie Zemanová, spoluzakladatelka AUP: „Až polovina firem, kterých se nefinanční reporting týká, na něj ještě není připravená a spoléhá se na to, že řešení najde na poslední chvíli.“
K zelené transformaci evropského hospodářství je podle Špicara ale nutné přistupovat s rozvahou. Zejména blízkovýchodní ropné velmoci totiž v evropském honu za udržitelností vidí velkou příležitost, jak rozšířit svůj vliv na celosvětových trzích.
„Dekarbonizace je důležitá, ale nedělejme to tak, abychom přicházeli o investice ve prospěch Kataru nebo Saúdské Arábie,“ uvedl.
Wojnar: Regulatorní tlak na prosazování Green Dealu je obrovský
To potvrdil Ota Melcher z odboru Politiky udržitelnosti MF ČR. Na druhé straně i podle něj má důraz na ESG principy a udržitelnost své vlastní přínosy. Problém podle něj je, že Česká republika v této věci stále zaostává.
„Podniková udržitelnost je komplexní průřezové téma, na které státní správa České republiky zatím bohužel není připravena. Mnoho stávajících iniciativ ve veřejném sektoru se však tento stav snaží napravit. Co nejdříve musíme z úvodní osvětové fáze překročit do té koncepční a strategické,“ uvedl.
–RED–
