Bankovní rada České národní banky [ČNB] dnes [8.2.] snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 6,25 procenta. Koruna reaguje prudkým poklesem. Obchoduje se i na úrovni přes 25,20 za euro.
„Kurz koruny nehrál zásadnější roli při dnešním rozhodování. Byť o něm někteří členové bankovní rady mluvili,“ uvedl po jednání rady guvernér ČNB Aleš Michl.
ČNB současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 5,25 procenta a lombardní sazby na 7,25 procenta. Pro dnešní rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady. Jeden hlasoval ještě pro radikálnější snížení úrokových sazeb. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 9. února 2024. Nižší sazby ČNB značí levnější úvěry včetně hypoték, ale i nižší úročení vkladů u bank. Zároveň citelně ovlivňují výnosy českých státních dluhopisů. Zlevňují dluh státu, ale i ponižují výnosy investorů.
Aktuální snížení úroků je pokračováním prosincového snížení sazeb na 6,75 procenta z hodnoty dlouhodobě držených sedmi procent. Analytici čekali další snížení základních úrokových sazeb, nikoli však v takové výši.
Vývoj kurzu eura vůči koruně po jednání ČNB [8.2./16:15]
[Zdroj: xStation]
„My jsme naproti tomu [dnešnímu rozhodnutí ČNB, pozn. red.] očekávali nadále obezřený přístup bankovní rady a další snížení o 25 bazických bodů. To byl zároveň i tržní konsensus,“ říká ekonom Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Podle něj je tak bankovní rada pravděpodobně přesvědčena o výrazném poklesu inflace v lednu. Což potvrdil guvernér centrální banky Aleš Michl.
„K rozhodnutí snížit úrokové sazby v míře, jak jsme je snížili, je naše přesvědčení, že Český statistický úřad oznámí inflaci za leden začínající třemi procenty,“ řekl.
Aktualizace: Vývoj kurzu eura vůči koruně k 9.2. / 6:45
[Zdroj: xStation]
Inflaci Český statistický úřad zveřejní až za týden. I přes příznivá očekávání některých členů bankovní rady a také ekonomů v tom smyslu, že inflace výrazně klesne, lednový vývoj spotřebitelských cen ale zatěžuje podle ekonomů nejistota kvůli pravidelnému přecenění u velkého počtu položek spotřebního koše. A tuto nejistotu podporují změny, které přináší vládní takzvaný konsolidační balíček, jenž v mnoha oblastech zvyšuje daně.
Koruna na rozhodnutí ČNB reagovala prudkým poklesem
Koruna, která v posledních týdnech výrazně oslabuje, na rozhodnutí centrální banky reagovala prudkým oslabením. Prorazila hranici 25 korun za euro, kolem které v posledních dnech těsně oscilovala. V prvních minutách po rozhodnutí dokonce oslabila na 25,10 za euro. A dál oslabila až na hladině 25,20 za euro. Byla tak nejslabší od jara 2022. Podle analytika XTB Tomáše Cverny byla reakce české měny „prudká“ a překvapila. To proto, že trhy se snížením sazeb počítaly.
„Koruna při nižších úrokových sazbách ztrácí svoji úrokovou výhodu oproti eurozóně, a tím částečně i svoji atraktivitu,“ vysvětlil pro FinTag hlavní ekonom Martin Mašát.
Podle hlavního ekonoma KB Jana Vejmělka koruně nepomáhá ani slabá kondice české ekonomiky: „Naše ekonomika se ve čtvrtém kvartálu vyhnula technické recesi, oživení je ale hodně pomalé. Potíže přetrvávají hlavně v průmyslu, jak potvrdil i lednový PMI.“
Ještě loni se kurz koruny pohyboval na úrovni 23,30 CZK/EUR. Avšak už minulý týden [2.2.] koruna oslabila na 24,95 Kč za euro. Podle ekonomů byla otázka času, kdy prorazí úroveň 25 korun za euro. Někteří z analytiků přitom očekávají, že s dalším snižováním sazeb koruna může klesnou až na úroveň 25,50 za euro. Jiní si myslí, že koruna dál oslabí, ale už ne tak výrazně. To třeba kvůli tomu, že slabá koruna může podnítit další růst inflace prostřednictvím dovozů.
Snižování sazeb je správné, shodují se analytici
Podle ekonomů k většímu rozvolnění měnové politiky již nějakou dobu nabádá slabá ekonomika. O rychlosti poklesu úrokových sazeb v letošním roce ale stále podle nich do velké míry rozhodne lednová inflace.
„Ta totiž zároveň nastaví hladinu, kolem které se bude inflace pohybovat po zbytek roku. Do vývoje sazeb i samotné inflace může promluvit i vývoj koruny, rizikem je zejména pokračování současného oslabujícího trendu,“ říká Martin Gürtler.
Očekává, že se dvoutýdenní repo sazba dostane v polovině letošního roku poblíž 5% hranice. A do jeho konce klesne ke zhruba čtyřem procentům.
„Důvodem pro pokračující pokles sazeb podle nás bude nadále slabá ekonomika, pro kterou letos předpovídáme jen mírný růst o 0,8 %. A také statistickým úřadem potvrzený výrazný pokles inflace. Dosažení politicky neutrální úrovně tří procent však očekáváme až na konci roku 2025. Pokles jádrové inflace totiž podle nás bude kvůli napjatému trhu práce a postupně oživují poptávce pouze pozvolný,“ přiblížil očekávání Gürtler.
Zástupci ČNB dnes uvedli, že věří v pokles inflace a udělají vše pro to, aby se co nejdříve dostali do blízkosti svého 2% inflačního cíle. ČNB zároveň zhoršila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt [HDP] letos podle jejího odhadu vzroste o 0,6 procenta. Listopadová prognóza ČNB počítala ještě s růstem 1,2 procenta. Odhad letošní inflace ČNB ponechala na 2,6 procenta.
–DNA–
na slovensku máme euro již celých 15 roků a tak nějak tomuto problemu
nerozumíme a již jsem slyšel názor starší paní na otázku zdáli nakoupit do maďarska forinty, odpověděla, ale vždyť tak budou brát i naše slovenské peníze,milé což
“ Zpropadené euro! “ 😬