Doporučuji zbraň nejen mít, ale mít ji i u sebe, a ne v šuplíku

„Je správné odebrat zbraň někomu, kdo na Facebooku napíše něco nelichotivého o vládě? Nevím, nevím…,“ ptá se v rozhovoru pro FinTag prezident spolku na ochranu práv držitelů zbraní LEX Tomáš Trávníček. 

Loni došlo k nejtragičtější střelbě osamělého pachatele, který zabil 14 lidí. Dá se podobným případům s kapacitami, které má ČR, předcházet, zabránit?

Obdobným případům nelze zcela zabránit ani ve svobodných, ani v totalitních státech.

Jak hodnotíte zásah policistů na fakultě? 

Nemám detailní informace, abych hodnotil či posuzoval jednotlivé části zákroku policie. Ovšem budu-li hovořit ze svých zkušeností a ze zpráv, které se ke mně dostaly, pak v práci policie zásadní pochybení nenalézám. Prostor pro zlepšení je vždy, ale nezapomínejme, že zákrok tohoto typu a rozsahu se u nás odehrál poprvé.

Zabránilo by podobným situacím, kdyby samy školy posílily bezpečnostní prvky?

Určité přehodnocení dnešních často laxních postupů neuškodí, ale zase se dostáváme k první otázce. Je žádoucí, aby na všech školách byly bezpečnostní rámy se samopalníky? Spíše bych podpořil takzvaná měkká opatření. To je zlepšení výuky studentů i pedagogů, co v takových situacích dělat a zlepšení komunikace během samotné akce.

Psychotesty ano, ale hlavně digitalizace

Co říkáte na aktuální volání po zpřísnění legislativy u držení zbraní?

Pokud vyslyšíme volání po zákazu zbraní, docílíme pouze toho, že motivovaný pachatel zvolí černý trh, nebo jiný prostředek. Vzpomeňme na Francii s velmi restriktivním zbraňovým zákonem. Pachatel by se tam, pravda, nedostal legálně ke zbrani, a proto v roce 2016 v Nice použil terorista ke svému činu nákladní automobil. Přes sto lidí přejel a 86 jich zabil. Hlavním problémem je nenávist jedince k lidem a ke společnosti. Ta se jednak špatně předvídá a hledá a za druhé ji logicky nelze zakázat zákonem. Tedy zakázat lze, ale s nulovým efektem. Česká republika má velice kvalitní zbraňové zákony. Získání zbrojního průkazu není jednoduché. Problém je hlavně v komunikaci mezi jednotlivými složkami státu a zdravotnickým systémem. To je mimo rámec zbrojního zákona.

Vyhodnocení střelby na FF UK potvrdilo nedostatky v policii

Hojně se diskutují psychotesty zájemců o zbrojní průkaz, respektive vlastnictví zbraně. Jsou podle vás dostatečnou zárukou, že se podaří odhalit osobu, která je nezpůsobilá k držení zbraně?

Na problém nejistoty u psychotestů upozorňují sami psychologové. Proto jejich komora při projednávání novinek do zákona, které se uskutečnilo po masakru na Filozofické fakultě, nedoporučila jejich plošné použití. Psychotesty také mimo jiné neřeší lidi, kteří nejsou blázni, ale jsou „zlí od přírody”.

Jak to myslíte?

Například „náš“ lesní vrah Viktor Kalivoda [Viktor Kalivoda v roce 2005 v lese zastřelil tři lidi, pozn. red.] psychotesty prošel. Já naopak mnohem efektivnější cestu vidím v digitalizaci státu. V tomto případě digitalizaci a propojení zdravotních registrů. Často se totiž stává, že praktický lékař, který ze zákona vydává posudek o zdravotní způsobilosti na zbrojní průkaz, vůbec ani netuší, že jeho pacient se léčí na psychiatrii. V případě existence a propojení zdravotních registrů by toto nebylo možné.

Naše zbraňová legislativa je kvalitní

Jak obecně hodnotíte naši současnou zbraňovou legislativu?

Naše zbraňová legislativa prošla dlouhým a složitým vývojem. K tvorbě zákonů a novel se vyjadřovali odborníci z širokého spektra oborů. Výsledek je zákon, který máme dnes. Pokud slyším hlasy, že by se mělo zakázat teď hned tamto nebo tohle, tak je zjevné, že navrhovatelé těchto „zlepšení“ vůbec nerozumí problematice zbraní. A často, jak pozoruji, ani nenastudovali současný zákon. Náš zákon vznikl postupnou evolucí, která nám dává dlouhodobě stabilní model, a je určitě lepší, než jej měnit náhodně a revolučně.

Sněmovna schválila 26. ledna nový zákon o zbraních a střelivu. Co je v něm správné? Jaké pasáže byste z něho naopak vyňal jako zbytečné či škodlivé? 

Časy se mění a stejně tak se mění i zákony. Zákon č. 119/2002 Sb. v platném znění [tzv. zbrojní zákon, pozn. red.] vznikl v době, kdy internet a moderní komunikační technologie byly ještě v plenkách. Současný návrh nového zákona, momentálně leží v Senátu, reflektuje technologický vývoj jak informačních, tak zbrojních technologií. Zároveň respektuje směrnice a nařízení EU, kterými jsme vázáni. Pozitivní věc je, že výrazně zjednoduší “papírování“, které by mělo z velké části odpadnout.

Jak konkrétně?

Například umožní platby správních poplatků převodem nebo terminálem přímo na policii. Bude to znít neuvěřitelně, ale ještě v roce 2023 se správní poplatky platily kolkem!

Bezpečnostní riziko: Kdo může, nebo nemůže mít zbraň?

A nedostatky…? Vidíte v novém zákonu nějaké nedostatky?

Za sebe vidím jako riziko potenciálního sváru možnost preventivně odebrat držiteli zbraně v případě bezpečnostního rizika. Logicky takový požadavek chápu, ale budeme trvat na přesném právním postupu, podle kterého bude správní orgán konat. Je správné odebrat zbraně držiteli, který se chystá bojovat za Islámský stát? Zcela jistě. Je správné odebrat zbraně někomu, kdo na Facebooku napíše něco nelichotivého o vládě? Nevím, nevím…

Komentář: Táhněte do háje, všichni pryč…!

Zákon nově také ukládá prodejcům hlásit podezřelé obchody se zbraněmi. Je to v praxi realizovatelné? A v jakém případě má být obchod už nazván podezřelým?

Myšlenka je to ušlechtilá, ale sám si nedokážu představit faktickou realizaci. Bude nahlášen někdo, kdo si koupí naráz 500 nábojů? Každý ekonomicky uvažující držitel zbraně si koupí větší množství nábojů, když jsou ve slevě. Asi je správné ptát se, na co jednotlivec potřebuje metrák střelného prachu, jenže třeba takový Breivik [Anders Behring Breivik 22. července 2011 spáchal sérii teroristických útoků v norském hlavním městě Oslo a na ostrově Utøya. Při nich zabil celkem 77 lidí, pozn. red.] ho kupoval po jednotlivých kilech. A dělal to právě proto, aby nebyl nápadný. A takových sporných příkladů je více.

Doporučuji zbraň nejenom mít, ale mít ji i u sebe

Již jste to zmínil, novela zákona umožňuje odebrat zbraň kvůli bezpečnostnímu riziku. Souhlasíte s takovým krokem? A co vlastně je „to bezpečnostní riziko“? 

Na to jsem v podstatě odpověděl… Na jednu stranu tuto pravomoc chápu, ale musí být jasně ošetřená, aby nedocházelo k jejímu zneužívání. A to nejen ze strany státu, ale třeba i nenávistného souseda, který vás týden, co týden obviní z vyhrožování se zbraní.

S možností policie preventivně zabavit zbraň se ztotožňuji, říká poslanec

Kdybych vám trochu nahrál, nemůže aktuální zpřísnění držení zbraní až příliš omezit práva vlastníků zbraní. A ptám se hlavně na ty držitele, kteří mohou v krizi sami pomoci ozbrojeným složkám zneškodnit pachatele?

To samozřejmě může. Náš spolek LEX již 25 let zkoumá a dohlíží na zbraňovou legislativu. Usilujeme o to, aby zásahy do práv řádných a zákona dbalých majitelů zbraní byly co nejmenší. A v případě krizí a možného zneškodnění pachatele vlastní zbraní vždy doporučuji zbraň nejen mít, ale mít ji i u sebe, ne v šuplíku. Nezbytný ale je i trénink, aby zákona dbalý střelec neudělal stejnou škodu jako pachatel. Já osobně, když připravuji nové uchazeče ke zkoušce na zbrojní průkaz, jim kladu na srdce, aby se zbraní také pravidelně trénovali. V České republice navíc může držitel zbrojního průkazu absolvovat komerční střelecké kurzy i se zaměřením na aktivního střelce.

Co říkáte na názory bezpečnostních odborníků, podle nichž by se měla zvýšit především odolnost obyvatelstva, aby bylo případně na podobné vyhrocené situace připraveno?

To je velmi dobrá otázka. Jsem rovněž zastáncem zvyšování připravenosti obyvatelstva na krizové situace. A dokonce bych to neomezoval pouze na situaci aktivního střelce, ale pojal bych to jako celek. Jen tak mimochodem, kolik lidí u nás ví, co mají dělat, když se rozezní sirény i jindy než první středu v měsíci?

Petr Duchoslav