Kvitujeme, když obce přestanou dotovat svoz odpadu, tvrdí MŽP

Mnohé domácnosti v Česku nově platí víc za svoz odpadu, který jim obce ale vyváží méně častěji. „Má to vést k racionálnějšímu nakládání s odpadem,“ říká v rozhovoru pro FinTag mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Starostové, kteří nově zavádějí vývoz popelnice ne jednou za týden, ale za 14 dní, nebo i jednou za měsíc, často tvrdí, že je k tomu nutí legislativa. Je to pravda?

Frekvenci svozu si určují obce. Ty vědí, jakou mají produkci jednotlivých druhů odpadů a podle toho svozy nastavují. Platí samozřejmě pravidla ohledně soustřeďování odpadů. A ta se musejí dodržovat.

Je podle ministerstva omezení frekvence vývozu popelnic za stejné nebo vyšší poplatky – ke snížení poplatků při snížené frekvenci vývozu přistoupilo jen nemnoho obcí – správné?

Omezení četnosti vývozu směsných komunálních odpadů spolu se sdělením, kolik je ještě využitelných odpadů ve směsném komunálním odpadu, je jednou z nejjednodušších možností, jak upozornit občany na důležitost snížení množství zbytkového směsného komunálního odpadu. To znamená, že produkce zbytkového směsného odpadu má být co nejmenší. A mělo by se předcházet vzniku odpadu a snažit se o co nejvyšší vytřídění využitelných složek občany.

Mnohé obce ale nikomu nic „nesdělují“, jen zdraží a popelnice přestanou vyvážet jednou do týdne. Skutečně toto je to jediné, co mohou obce lidem nabídnout? 

Svoz směsného komunálního odpadu v běžném intervalu 14 dní, ale i tři týdny nečiní žádné problémy. Nedochází k ohrožení obyvatel a životního prostředí. Ministerstvo pak obcím doporučuje možnost, jak motivovat občany ke snížení směsného komunálního odpadu, využitím aplikace takzvaného PAYT [Pay As You Throw / Zaplať, kolik vyhodíš] systému. Platba za komunální odpad se tak nastaví dle produkce směsného komunálního odpadu.

Komunikace obcí s občany je klíč k „dosažení cílů“

Co dál mohou obce nabídnout svým obyvatelům, když už od nich chtějí více peněz za méně častý svoz odpadu?

Součástí všech systémů nakládání s komunálními odpady musí být dostatečná dostupnost sběrných hnízd na využitelný odpad v docházkové vzdálenosti. Případně to musí být sběr ode dveří domu, takzvaný „door to door“, kdy nádoby na tříděné složky jsou umístěny přímo u domů.

Komunikují podle vás obce tyto věci s lidmi dostatečně? Nebo jinak, proč by je s lidmi měly komunikovat?

Komunikací s občany se předejde nejasnostem. A často se i zvýší množství vytříděných odpadů. Je jednoznačně potřeba, aby součástí takových opatření, jakým je snížení frekvence svozu odpadu, vždy byla komunikace s občany a osvěta. Tedy poskytnutí informací o důvodu změn a možnostech třídění odpadů. Jde o informace na stránkách obce, letáky, besedy.

Česko nakročilo k tomu, stát se nejsmradlavější zemí EU

Praxe ale ukazuje, že mnohá obec jen oznámí zdražení svozu, třeba kvůli vyšší DPH, kterou na něj od letoška uvalila vláda Petra Fialy [ODS], a už jen neochotně přidá informaci, že popelnice „za to“ nebude vyvážet tak často, jako je vyvážela. Je to ta komunikace a osvěta, o které mluvíte? 

Co já mohu říci, je to, že informování občanů o nákladech na odpadové hospodářství, osvěta o možnostech zlepšení jsou základním prostředkem pro zajištění funkce systému nakládání s odpady v obci. A musí být trvale prováděna v maximálním možném rozsahu.

Proč?

Je zřejmé, že obec za odstranění směsného odpadu bude platit stále vyšší částky. Náklady na zajištění odpadového hospodářství obce stále rostou. A právě snížení zbytkového směsného odpadu může zajistit – jak finanční odměny od Eko-komu za vytříděné složky, které obec dostává, tak v celkovém výsledku nejnižší možnou výši poplatků pro občany. Zásadní je vysvětlit nutnost snížit množství směsného komunálního odpadu z důvodů ekonomických.

Zákon obcím nastavuje třídicí cíle

V některých obcích to ale „vysvětlují“ tak, že lidem hrozí pokutami, pokud nebudou třídit… Někteří zástupci obcí tvrdí, že jim nic jiného nezbývá, než tlačit domácnosti do třídění odpadů. Když obec totiž nevytřídí dost odpadu, dostane pokutu. Je to pravda?

Motivací pro obce ke třídění je zvyšování skládkovacího poplatku za odstranění zbytkového směsného odpadu. Obec má v zákoně o odpadech nastaveny povinné třídicí cíle. Ty v dalších letech stoupají. Plnění těchto cílů na úrovni obcí zaručí splnění povinných cílů za Českou republiku. Pokud by Česká republika neplnila závazné cíle, vystaví se vysokým finančním jednorázovým i denním sankcím za neplnění těchto povinností. Obce, které by nezvyšovaly třídění odpadů a neplnily cíle, se vystavují možným sankcím. A ty zavedl nový zákon o odpadech.

Jak vysoké jsou tyto pokuty pro obce?

Nyní žádné pokuty nejsou. Jak jsem zmínila, třídicí cíle se váží k roku 2025. Vyhodnocení nastane v roce 2026. Hodnotit se má, co obec konkrétně dělá pro navyšování třídění a jaké má výsledky. Sankce bude možná do maximální výše 200 000 korun.

V Brně děkují Bohu za to, že šel Petr Hladík do Prahy

Někteří starostové tvrdí, že situace se ještě zhorší, protože zatímco nyní mohou dotovat svoz odpadu, za pár let jim to legislativa zakáže. Je to pravda?

Z pohledu ministerstva životního prostředí není důvod, aby obce a města dotovala takzvané poplatky za černé popelnice. Vzhledem k obyvatelům to je demotivační. Naopak kvitujeme, že v současnosti u mnohých obcí a měst dochází k narovnání výše poplatku. Ve výsledku to má vést k racionálnějšímu nakládání s odpadem.

Co nařizuje evropská a národní legislativa

Co nařizuje evropská legislativa obcím a městům u recyklace a třídění odpadu?

Povinnost vytřídit využitelné odpady a nakládat s nimi dle hierarchie odpadového hospodářství je obecně stanovena jak na evropské, tak na národní úrovni. Zásadní ve vztahu k nakládání s komunálními odpady je zajistit plnění závazného cíle pro recyklaci. Ten stanovuje míru recyklaci v roce 2025 ve výši 55 procent. V roce 2030 to bude 60 procenta. V roce 2035 a následujících letech se má recyklovat 65 procent z celkového množství komunálních odpadů.

Komentář: Jako první se v roce 2024 podělali starostové

A co jim nařizuje národní legislativa?

V návaznosti na toto se také nastavila povinnost v legislativě ČR. A to, že i obce jsou povinny zajistit množství vytříděných recyklovatelných složek komunálního odpadu v rozsahu 60 procent v roce 2025. V roce 2030 musejí povinně zajistit 65 procent a v roce 2035 a následujících letech 70 procent z celkového množství komunálních odpadů. Povinnost se nastavila s rezervou, aby zajistila plnění požadovaných národních cílů.

Daniel Tácha