O digitalizaci se v Česku hovoří roky. Nakupují se nové a nové IT systémy za desítky a stovky milionů korun. Digitalizace se ale nadále vyznačuje roztříštěností IT systémů a jejich špatným propojením. Anebo chybí úplně.
Zaostávání digitalizace v ČR se projevuje v různých oborech. Jedním z nich je zdravotnictví. To, že tuzemské nemocnice pracují se zastaralými IT systémy, které ne vždy kooperují s ostatními zdravotnickými systémy, dnes nikoho nepřekvapuje. Ale zdaleka nejde jen o nemocnice. Na dopady zaostávání digitalizace zdravotnictví na FinTag tento týden upozornil prezident spolku na ochranu práv držitelů zbraní LEX Tomáš Trávníček.
„Stává se, že praktický lékař, který ze zákona vydává posudek o zdravotní způsobilosti na zbrojní průkaz, vůbec ani netuší, že jeho pacient se léčí na psychiatrii. V případě existence a propojení zdravotních registrů by toto nebylo možné,“ uvedl v rozhovoru, v němž hovoří jak o střelbě na Filozofické fakultě UK, tak o nově projednávaném zbraňovém zákonu.
Některá média uvedla, že střelec na fakultě se v minulosti léčil s psychickými problémy. Tomáš Trávníček se v rozhovoru Doporučuji zbraň nejen mít, ale mít ji u sebe, a ne v šuplíku vyjadřuje i k povinnosti psychotestů pro držitele zbraní. Podle něj neplatí to, že psychotesty zajistí, aby zbraň nezískal psychicky nestabilní člověk.
„Na problém nejistoty u psychotestů upozorňují sami psychologové. Proto jejich komora při projednávání novinek do zákona, které se uskutečnilo po masakru na Filozofické fakultě, nedoporučila jejich plošné použití. Psychotesty také mimo jiné neřeší lidi, kteří nejsou blázni, ale jsou ´zlí od přírody´,“ vysvětlil.
Doporučuji zbraň nejen mít, ale mít ji i u sebe, a ne v šuplíku
Za příklad dal takzvaného lesního vraha Viktora Kalivodu [Viktor Kalivoda v roce 2005 v lese zastřelil tři lidi, pozn. red.], který psychotesty prošel. Tomáš Trávníček naopak mnohem efektivnější cestu vidí v digitalizaci státu. V tomto případě digitalizaci a propojení zdravotních registrů, jak říká.
Česko je jeden velký nepořádek, říká šéf úspěšné firmy
Na problémy elektronizace českého zdravotnictví v nedávném podcastu zdravotnického serveru Zdravé Zprávy upozornil šéf úspěšné telemedicínské firmy Meddi hub Jiří Pecina [podcast s Jiřím Pecinou o digitalizaci zdravotnictví je zde, pozn. red.].
„Česko nutně potřebuje jeden zákon. Aby všichni výrobci zdravotnického zařízení, softwaru, povinně umožňovali výměnu informací všem ostatním výrobcům zdravotnických zařízení,“ uvedl a dodal: „Trh, lékaři a pacienti už se pak postarají o zbytek.“
Například telemedicína, které se jeho firma věnuje, u nás podle něj stále naráží na mnoho překážek. Tou první je rozdílnost a nekompatibilita IT systémů, které se v Česku využívají. Tou další je skutečnost, že za telemedicínu dnes vydává kdekdo kdeco. Často přitom jde jen o poradny na internetu.
„Viděl jste někdy nemocniční systém? Viděl jste, jak takový nemocniční systém funguje? Pokud jste ho nikdy neviděl, nevíte nic o tom, jak moc je ta situace ´hrozná´,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy.
Než se telemedicína v českém zdravotnictví rozšíří naplno, uběhne podle něj ještě dlouhá doba. Jako důvod uvádí roztříštěnost počítačových systémů a nekvalitní systémy, které užívá většina českých nemocnic. Podle něj jsou totiž zastaralé a uživatelsky nepřátelské. Jediný přínos spočívá v tom, že jejich dodavatelé inkasují vysoké zisky.
Digitalizace zdravotnictví se odkládá
Jakkoli každé vedení resortu zdravotnictví veřejnosti vypravuje, jak mu leží na srdci jeho digitalizace, praxe ukazuje na jiný obrázek. Aktuálním příkladem je takzvaný přílepek k zákonu o zdravotnické záchranné službě, kterým ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] odsunul elektronizaci zdravotnictví. Přílepek odsouvá významnou část elektronizace zdravotnických systémů o dva roky na leden 2026.
Čímž se posouvá realizace opatření již schváleného zákona o elektronizaci zdravotnictví přijatého v roce 2021. V něm už se totiž počítalo s vybudováním robustního informačního systému pro přenos dat z kmenových registrů [pacientů, lékařů a poskytovatelů, pozn. red.]. Systém má fungovat od začátku příštího roku. Ale nezačne, ministerstvo zdravotnictví na něj teprve teď začalo shánět peníze.
Protože ale jde o investici za stovky milionů korun, ministerstvo chce získat peníze z Národního plánu obnovy [NPO]. Přičemž nutný je podle vrchního ředitele pro legislativu úřadu Radka Policara i tendr na veřejnou zakázku.
„A to bude veřejná zakázka, která má průběh. Zakázky na informační systémy jsou spíše delší,“ vysvětlil důvody pro odsun zavedení informačního systému na nedávném jednání ve Sněmovně náměstek.
Z toho důvodu došlo ze strany resortu k návrhu na změnu účinnosti zavedení jednotného hardwaru, na kterém by fungovaly zmiňované kmenové registry, o dva roky na leden 2026.
„Na sto procent to nebude fungovat od 1.1.2024. Máme za to, že se to povede od 1.1.2026,“ dodal Policar.
Daniel Tácha
