Rozbila se vám pračka? Praskl vám displej telefonu? Nefunguje toustovač? V mnoha případech je oprava těchto spotřebičů tak drahá nebo složité, že se nám dostane rady, abychom si spíše koupili nový přístroj. Evropská unie to ale změní.
Evropská unie hodlá s nakupováním a vyhazováním spotřebičů skoncovat. A zamezit tomu, aby se porouchané aparáty hromadily na skládkách elektronického odpadu. Ještě před evropskými parlamentními volbami chce voliče přesvědčit o tom, že jí na ochraně životního prostředí opravdu záleží. Tématu se věnuje list Politico v článku EU boasts easier repairs for everyday gadgets – but there is a catch.
Při čtení toho, co Evropská unie propaguje jako velký pokrok, zjistíme, že ke splnění svých cílů má hodně daleko. Nový předpis vyžaduje opravování chytrých telefonů a automatických praček. Zcela ale opomíjí alespoň zmínku o celé škále přístrojů, které využíváme každý den. Jako jsou například mikrovlnné trouby, toustovače, tablety, sluchátka a jiné.
„Nová legislativa známá jako ´právo na opravu´ se vztahuje pouze na výrobky splňující unijní předpisy udržitelného designu, ecodesignu. Ten výrobce zavazuje navrhnout výrobky tak, aby je bylo možné opravovat,“ uvedl jeden z vyjednávačů v EU.
Po několika měsících perného vyjednávání si zejména „zelení poslanci“ pospíšili, aby dohodu představili jako zásadní přínos pro spotřebitele.
- Poslankyně Evropského parlamentu za Zelené Anna Cavazziniová legislativu popisuje jako „průlom v ochraně spotřebitele,“ která může „přispět ke konci plýtvání.“
- René Repasi, poslanec za Socialisty a Demokraty, ji označuje za „významný úspěch“ parlamentního úsilí „dosáhnout možnosti, aby se i spotřebitelé mohli podílet na boji proti změnám klimatu.“
Zatímco unijní politici a instituce bojují s časem, aby zákon schválili ještě před volbami, výrobci jej vítají, environmentální spolky si ale pospíšily, aby jej zkritizovaly.
Do hry vstupují třetí strany
V roce 2021 vyprodukovala Evropská unie 13 000 tun elektronického odpadu a jenom část z něj využila k dalšímu použití nebo recyklaci.
„Spotřebitelům nemůžeme tvrdit, že budou mít z iniciativy právo na opravu prospěch,“ říká Cristina Ganapiniová z Evropské koalice právo na opravu. Ona sama prosazovala mnohem tvrdší znění zákona.
„Zdokonalili jsme jen některé předpisy a na jen některé výrobky,“ uvedla.
Jejich škála není podle ní dostatečná na to, aby přispěla ke zmírnění klimatické krize.
„Tempo, jakým těžíme další suroviny, je vražedné, musíme zpomalit. […] Nemáme čas postupovat výrobek od výrobku a vylepšovat legislativu salámovým způsobem,“ upřesnila.
Ganapiniová rovněž poukázala na to, že nové předpisy nevstoupí v platnost při nejlepším dříve než v roce 2026. To kvůli tomu, že členské země mají dva roky na jejich implementaci do národních legislativ.
K čemu slouží právo na opravu
Nové předpisy mají přimět výrobce k tomu, aby porouchané přístroje opravovali. A zbavit je praxe, aby je v době platnosti dvouleté záruční lhůty automaticky vyměňovali za nové. Po změně volají hlavně zastánci životního prostředí.
Předpisy rovněž vyžadují další roční záruční lhůtu na opravené zboží. Od členských zemí vyžadují i náklady na propagaci myšlenky opravování zboží. Společnosti by neměly užívat software, který by bránil nezávislým opravnám provádět opravy nebo využívat použité součástky a součástky vyrobené 3D tiskárnou. Legislativa uvádí, že se náhradní díly a opravárenské nástroje mají dát snadno obstarat a nakoupit za „přijatelnou“ cenu.
„To je vítaný krok,“ uvedla Ganapiniová.
Drahé náhradní díly jsou hlavní překážkou možné opravy, případně ji neúnosně prodražují. Ale zdůraznila, že legislativa nejasně definuje to, co „přijatelná“ cena v praxi znamená. To budou muset rozhodnout až soudy, zda je, nebo není cena přijatelná. Výrobci se tomu budou zřejmě bránit a celý proces může trvat mnoho let.
Co říká průmysl a Evropská komise
Průmysl zatím s novou legislativou podle listu Politico souhlasí. A i si je vědom, že se rozsah opatření automaticky zvětší. Hugh Kirk, manažer průmyslové asociace Digitaleurope, trvá na tom, že opravárenský průmysl je v Evropě dobře vyvinutý a že se bude rozvíjet nadále.
„Legislativa má vytvořit větší konkurenceschopnost na trhu oprav a poskytovat více informací o opravárenských službách,“ uvedl a dodal: „To vytvoří z opravárenských služeb pro spotřebitele velmi přitažlivou záležitost.“
Evropská komise tvrdí, že při přípravě nové normy dává přednost vybraným produktům. Platí to pro výrobky z oblasti počítačové techniky, textilu a nábytku. Jedná se tedy o produkci, která pracuje se strategickými surovinami.
Michal Achremenko
Myšlenka to je ušlechtilá, ale jako vše to dopadne úplně obráceně. Stačí se jen zamyslet, kolik set top-boxů skončilo v odpadu. Prostě nadiktovaný přechod z v digitální televizi na T2 odepsal ta zařízení, která byla funkční ale někdo už vyráběl jiný model a tak zákazníku sáhni do kapsy aby jsi mohl sledovat televizi, za kterou MUSÍŠ platit.